Jak jezdit v Srbsku a na co si dát pozor

Srbsko disponuje více než pěti tisíci kilometry dálniční sítě, bojuje však se zastaralostí většiny vozovek. Téměř třetina z nich je starších 20 let, pouze 14 procent bylo zprovozněno před méně než deseti lety. Jízda po Srbsku není příjemná, na dálnici lze potkat neosvětlený povoz s koňmi, cyklisty i chodce. Řízení se proto musí věnovat zvýšená pozornost. Stav silnic nižších tříd není také standardní, v okrajových oblastech nemají některé z nich asfaltový povrch, nutné je dávat pozor na výmoly a vyježděné koleje.

Řidiči jezdící do Srbska i některých dalších balkánských zemí si stěžují na liknavost místních úřadů. Čekací doby na hranicích se pohybují okolo šesti až sedmi hodin a úřady a kontrola na hranicích pracují pomalu.

Na cestu pro kamion se předpokládají tři dny, dva na dopravu a jeden den na odbavení na celnici. Počítat se musí s problémy na hranicích, s dlouhým čekáním na celnici, korupcí. Neexistují přitom žádné páky, jak odbavování urychlit.

Kontroly dopravní policie jsou poměrně časté. Doporučuje se respektovat výzvu policisty k zastavení a během (většinou formální) kontroly dokladů se vyvarovat verbálních konfliktů. Ty končí i odebráním pasu a udělením pokuty, které se pohybují od 500 až po 10 tisíc dinárů. Povolený obsah alkoholu v krvi je 0,5 promile. Cestovat je lepší za dne, v noci není z bezpečnostních důvodů vhodné zastavovat na odlehlých parkovištích. Je lépe využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť.

Styl řízení místních řidičů je agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod. Přesto je Srbsko v hledáčku exportérů, a tím i dopravců. Kosovu se kamionová doprava ve velké míře vyhýbá zcela záměrně, neboť je to nebezpečná oblast.

Dopravní situace se postupně mění k lepšímu a nejpalčivější problémy Srbsko řeší. Vloni bylo ze státního rozpočtu využito 400 milionů eur na vyasfaltování 380 kilometrů magistrálních a regionálních komunikací, bylo sanováno 39 mostů a 32 sesuvů a rekonstruováno 680 kilometrů silnic. Nejvýznamnější projekt je pokračování výstavby obchvatu kolem Bělehradu, v jehož rámci bude postaven most přes Dunaj u města Vinča.

Průjezd Srbskem je pro dopravce dnes výhodnější než cesta přes Rumunsko. Je totiž možné provézt větší objem nákladu, protože váhový limit je 24 tun, na rozdíl od Rumunska, kde je nastaven na 21 tun. Pro kamiony je bezproblémová zejména severní část Srbska, kde byl vybudován kvalitní dopravní systém. Opakem je Kosovo, pro kamionovou přepravu nebezpečné. Pokud se tam kamion vydá, rozhodně by neměl sjíždět z hlavních silnic.

SCHENKER