Petr Gandalovič: Na Klause vsadím láhev dobrého vína

Ministr zemědělství Petr Gandalovič se chystá prolomit tabu - chce začít s privatizací státních lesů. V rozhovoru pro HN popisuje, co se děje před kongresem v ODS. "Chystáme velké reformy. Jen to není vidět na prvních stránkách novin." Občanským demokratům se také podle něj bez problémů podaří udržet svého čestného předsedu Václava Klause na Hradě i pro příštích pět let.

HN: Co nám chce ODS říct inzeráty odškrtaných splněných úkolů, které si dává do novin?

Zrovna tento týden jsem byl v Ústí nad Labem, kde na výročí komunálních voleb děláme každý rok totéž. Vezmeme volební program a odškrtáváme, co už jsme splnili. Na náměstí odpovídáme občanům a skládáme účty. Nevidím nic podivného na tom, že to děláme i na celostátní úrovni.

HN: Teď žádné výročí není. Jen zítra začíná kongres, kde se někteří vlivní členové ODS jako Petr Bendl chystají kritizovat Mirka Topolánka a vládu za to, že neumíte lidem věci vysvětlovat.

Je to plus minus rok od chvíle, kdy ODS jako hlavní koaliční strana převzala vládu, tak skládá účty a dává najevo, co chce udělat v příštích měsících.

HN: Petr Bendl byl v rozhovoru pro Reflex k vládě dost kritický. Blíží se krajské volby, sílí v ODS napětí?

Neřekl bych, že je to nějaké pnutí. Je to přirozený důsledek toho, že ODS je dnes zodpovědná za všechny tři úrovně politiky - komunální, krajskou i celostátní. Když jsme byli odpovědni jen za obce a kraje, tak se nám lehce nadávalo na vládu. Teď je samozřejmě obtížné vyladit všechny zájmy.

Hejtmani z ODS budou mít vždycky spory s vládou

Upřímně řečeno, je mnoho věcí, které by hejtmani chtěli a z nichž mohou vládu obviňovat. Že dálnice není postavena včas... Kraje budou mít s vládou vždycky nějaké spory. Teď je problém, že se to odehrává v rámci jedné strany. Ta diskuse, která se teď vede a bezpochyby je ovlivněna krajskými volbami, je přirozeně rozdílný pohled z kraje a z vlády. Jsem i krajským zastupitelem v Ústí nad Labem, takže ty spory dobře vidím.

HN: Nespí teď ODS? Mirek Topolánek sliboval, že po záchranném batohu přijdou ty skutečné reformy. Batoh byl schválen před čtvrt rokem a od té doby jste nic výrazného nepředstavili.

Tyto reformy je výrazně složitější připravit. Bavíme-li se třeba o důchodové reformě, tak diskuse pokračují. Petr Nečas je vede velmi intenzivně. Pokud to ale má být pořádná reforma, musí to být dobře projednáno a připraveno. Musíme si vzít poučení třeba ze slovenské reformy, kde se teď ukazují její plusy a minusy. Teď jsme představili výraznou reformu justice. To jsou složité věci, na kterých se dělá, jen se neobjevují na prvních stránkách novin. Ty diskuse nejsou moc vidět, proto to vypadá, že se nic neděje. Až se přijde s návrhy do vlády, začne se o těch věcech veřejně debatovat.

HN: Premiér přiznal, že první batoh reforem se lidem moc nepodařilo prodat a vysvětlit. Jak jste se z toho poučili? Teď to znovu vypadá, že v útrobách ministerstev chystáte velké projekty, ale moc se neobtěžujete je nikomu vysvětlovat.

Efekt té první vlny reforem bude vidět v roce 2008. Těžko se dopředu vysvětluje něco, co lidé ještě nevidí. Čekám, že až uvidí výplatní pásky s vyššími odpočty a nižší daně, poznají, že se jim to většinou vyplatí. Samozřejmě uvidí i řadu vyšších cen. Budeme muset na ty věci reagovat a představit, kam půjdeme dál. Zásadní je teď reforma sociálních dávek. Na jedné straně to bude nepopulární a obtížně prosaditelné, na druhé straně to od nás lidé nejvíce očekávají, aby se nezneužívaly dávky a víc se vyplatilo pracovat než sedět nečinně doma.

Nemáme právo nutit vládní partnery k volbě Klause

HN: Nečeká vás teď střet při prezidentské volbě? Pražská ODS v čele s Pavlem Bémem vyzvala tento týden, abyste tlačili koaliční partnery k volbě Václava Klause a spojili s tím další osud vlády.

Za prvé: jsem přesvědčen, že Václav Klaus bude zvolen.

HN: Kdo kromě ODS ho zvolí? Musí získat přinejmenším dalších 19 hlasů.

Jsem prostě přesvědčen, že bude zvolen.

HN: Co byste si na to vsadil?

Přinejmenším hodně dobré víno. Ale opravdu hodně dobré, aby se pan prezident neurazil, že jsem si na něj nevsadil třeba milion. Právě proto, že jsem přesvědčen o jeho zvolení, mě z pohledu vlády usnesení pražské ODS nijak neznepokojuje. Tato vláda i po volbě Václava Klause bude pokračovat dál. Pražská organizace musí vědět, že koaliční smlouva se nedotýká volby prezidenta. Výzvou jedné regionální organizace ODS není možné přinutit koaličního partnera, aby udělal něco, co není součástí koaliční dohody.

Nemusím být expert, abych mohl hájit naše vinaře

HN: Jak se cítí člověk, který se chystal na kariéru ministra zahraničí nebo vicepremiéra pro Evropu, když mu před okny volají stovky chovatelů vepřů a dožadují se miliardy z kapes daňových poplatníků?

Cítím se dobře. Když jste zmínila Evropskou unii, tak zemědělství je obor Bruselem vůbec nejvíc regulovaný. Tady mi zkušenosti z diplomacie velmi pomáhají.

Samozřejmě, nejsem expert na včelařství ani chov dobytka, ty věci se musím učit od A do Z. Snažím být úplně otevřený, jezdím na nimi přímo do regionů. Jsem schopen s nimi mluvit na rovinu, a to je ve chvíli, kdy máte před okny demonstranty, nejdůležitější.

HN: Jste po Janu Mládkovi teprve druhý "civil", který nepřišel ze zemědělství. Dávají vám farmáři najevo, že jste agrární outsider?

Ti lidé ocení výsledky. Když se bavím s vinaři, není pro ně důležité, jestli jsem expert na víno. Ocení, když s nimi dokážu jednat o tom, kdo jsou spojenci a protivníci při prosazování našich zájmů. To stejné platí pro lesáky nebo chovatele. Zároveň je logické, že když chtějí jít do nátlaku, použijí argument: podívejte, on neví, o čem mluví, je úplně z jiného oboru. Pro mě je to výzva, o to víc se snažím připravit.

HN: Zemědělci se hlasitě prosazují. Neroste ze šéfa Agrární komory Jana Veleby nový Jaromír Dušek, hlučný vůdce nátlaku na vládu?

Nechci srovnávat předsedy Agrární komory, ale jeho předchůdce pan Hlaváček byl také dost slyšet. Komora si dlouhodobě vytváří image bojovníka.

HN: ODS před volbami slibovala, že se zasadí o omezení co nejvíce dotací. Už připravujete plán na omezení dotací farmářům?

Teď pojedeme do Bruselu s prvními nástřely názoru na společnou zemědělskou politiku po roce 2013. Zásadní otázka je, jaká část evropského rozpočtu na ni půjde Dnes je to kolem 46 procent. Od roku 2013 to díky kompromisu, který se vyjednal v roce 2005 za britského předsednictví, bude 32 procent. Otázkou je, zda chceme, aby byly tyto náklady ještě nižší.

Pro farmáře je důležitější, co vyjednám v Bruselu

HN: Budete prosazovat, aby se snížily?

Musíme si to dobře rozmyslet. Zemědělská politika nejsou jen přímé dotace farmářům, je to i program rozvoje venkova. To jsou peníze, které jsou naopak velmi užitečné. Jdou do údržby krajiny, ekologického zemědělství, úprav pozemků. To je pro nás důležité, protože nám to dovoluje investovat do krajiny, která je u nás ve srovnání s bohatšími zeměmi stále velmi zanedbaná a poškozená kolektivizačním zemědělství. Všechny ty rozorané meze a široké lány jsou ošklivé.

HN: Proti dotacím na péči o krajinu se nedá nic moc namítnout. Proč ale nebudete tlačit na zrušení přímých dotací farmářům? Dotace a výkupy přebytků vedou ke zvyšování cen potravin. Proč v nich máme pokračovat?

Ty přímé platby nemůžete od údržby krajiny úplně odtrhnout. Když platíte na hektar, financujete tím už tu základní péči o krajinu. Chceme se bavit o snížení plateb. Otázkou je, zda je dobré srazit je na nulu. Myslím, že ne. Ale shodnu se s vámi, že je dobré je snížit.

HN: Můžeme to navrhnout až budeme předsedat Evropské unii v roce 2009. Francouzi chtějí to téma otevřít, my ho zdědíme.

Na vládě jsme se dohodli, že nejprve vyhodnotíme, zda pro nás bude výhodné snížit část rozpočtu, která jde na zemědělství, pod 32 procent evropského rozpočtu. V roce 2013 už nebudeme přijímat vysoké částky ze strukturálních fondů. Dotace na rozvoj venkova by tak mohly být tím jediným, co ještě dokážeme z Bruselu získat do regionů. Proč bychom říkali, že to omezíme, když to pro nás může být výhodné? Všechny země se kromě tlaku na snižování rozpočtu chovají pragmaticky. Pokud už v té době budeme přímými plátci, budeme se asi snažit omezovat celý evropský rozpočet.

HN: Proč se tak dlouho nedaří vyřešit chaos při zadávání zakázek ve státních lesích?

Máme největší podíl státních lesů, výrazně větší než vyspělejší země Evropské unie. Už roky se vede debata, jak by se v nich mělo těžit. Když jsem si přečetl knížku o prvorepublikovém řediteli lesů panu Opletalovi, uvědomil jsem si, že ta debata se úplně stejně vedla už ve 30. letech.

Otázkou je, zda se lesy mají chovat jako skutečný vlastník až do konce a nechat si vytěžit dřevo a pak je prodávat. Nebo jít do druhé varianty, že lesy jsou jen správci a přenechávají těžbu a obchod se dřevem svým smluvním partnerům.

Máme mnoho státních lesů, chci je začít prodávat

HN: Máme nejvíc státních lesů v Evropě. Proč část z nich neprivatizujete?

Asi to vzbudí nějakou reakci, ale já si myslím, že bychom měli do budoucna postupně privatizovat část lesního majetku.

HN: Stát stále vlastní šedesát procent lesů. Kolik z nich chcete prodat?

Ano, to je příliš mnoho. Dovedu si představit, že by v příštích letech probíhala privatizace.

HN: Kdy by mohla začít?

Do té doby se ovšem musí vyřešit církevní majetek a předání určité části lesů církvi. Musí se také dořešit koncepce státních lesů. Myslím, že by se měly propojit Vojenské lesy a Lesy České republiky. Tam, kde nejsou aktivní výcvikové prostory, není důvod, aby byly dva podniky. Proměnit se ale musí i struktura společnosti Lesy.

Jeden centralizovaný podnik není možné dobře řídit, ani nemůže fungovat jako společenská a rekreační oblast. Až se všechny tyto věci dohodnou, pak bychom měli rozhodnout, jak část státních lesů privatizovat.

HN: Žil jste dlouho v Americe, kde je s výjimkou národních a státních parků většina lesů soukromých. Vlastník má právo si svůj majetek chránit, nemusí nikoho do lesa vpustit.

My máme jinou tradici. V anglosaské tradici je skutečně les jako každý jiný pozemek se všemi právy vlastníka. Kromě státních parků se v Americe skutečně do lesa nedá chodit. Naše tradice rakousko-uherská je, že se do lesa vstupuje. Jak známo, na Konopišti už arcivévoda Ferdinand honil báby, aby mu tam nesbíraly klestí. Tady do lesa, ať patří komukoliv, může každý a může si tam sbírat lesní plody, houby i chrastí. Tuhle tradici všude hájím. Na ní se nic měnit nebude. Debata o privatizaci se dá vést jedině, pokud budou jasná pravidla, která z této tradice vycházejí. Už dnes je čtyřicet procent lesů soukromých.

lenka.zlamalova@economia.cz

Petr Gandalovič (43)

Ministr zemědělství a místopředseda ODS vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Do roku 1990 učil na gymnáziu. Poté vstoupil do politiky, od roku 1991 je členem ODS. Byl generálním konzulem v New Yorku, primátorem Ústí nad Labem. V první Topolánkově vládě ministrem pro místní rozvoj.