/Od našeho spolupracovníka/

Slovinsko bere nadcházející předsednictví Evropské unii do určité míry jako test vlastní vyspělosti. Je prvním novým členem Evropské unie, který se žezla ujímá.

Přípravy možná i proto byly velmi svědomité: Slovinská mise v Bruselu teď čítá přes 170 lidí, což je dvojnásobek oproti běžnému stavu. Vláda počítá s výdaji ve výši přes 60 milionů eur.

Kolik předsednictví bude skutečně stát, bude známo až po jeho ukončení. "Veřejnost ale s předsednictvím z velké míry souhlasí a výdaje akceptuje," uvedl státní sekretář pro evropské záležitosti Janez Lenarčič.

Podle něj předsednictví nelze chápat jenom jako výdaj, ale především jako investici. Tato malá země na sebe strhne pozornost a nakonec může z předsednictví mít profit. Slovinci v příštím půlroce plánují na 160 konferencí a schůzek na různé úrovni.

I když Lenarčič, který nese za agendu předsednictví velkou část odpovědnosti, tvrdí, že Slovinci výdaje za předsednictví akceptují, existuje poměrně velká skupina lidí, kteří neskrývají své zklamání z celé Evropské unie. Podle ankety deníku Delo 40,5 procenta Slovinců očekává, že život v nadcházejícím roce bude horší.

Zklamání potvrzovali i lidé na náměstí horského střediska Bled. Student jménem Boris řekl, že přijetím eura výrazně stouply i ceny, ale ne už platy. "Evropské unii bychom měli předsedat, až když budeme jedním z nejdůležitějších hráčů," řekl. Podle něj by se peníze vynaložené na předsednictví měly vložit jinam. Svařené víno v desetistupňovém mrazu prodával Salko Langić, který sice má slovinský pas, ale přišel jako drážní zaměstnanec z Bosny. Myslí si, že je předsednictví pro Slovinsko dobrá reklama. Hned ale ironicky dodává: "Víte, k čemu je Slovincům dobrá Evropská unie? Aby všechno bylo dražší."

Agenda slovinského předsednictví je už do detailu připravena. Má motto si.nergija, přičemž ".si" je mezinárodní internetová přípona pro Slovinsko. Synergii pro Evropu chtějí Slovinci prosazovat na několika úrovních: ze všeho nejdůležitější bude ratifikační proces Lisabonské reformní smlouvy.

Státní sekretář Lenarčič si ale nemyslí, že by se ratifikace stihly všechny za půl roku. Další částí agendy bude energetika, otázky životního prostředí a změn klimatu. Hlavně v poslední době se do popředí dostala i otázka Kosova. Členské státy Evropské unie se dosud shodly jen na tom, že současný stav provincie je neudržitelný a že se problém musí co nejrychleji řešit. Slovinsko se řadí k většině: nezávislé Kosovo by Evropská unie měla uznat, protože je to jediné řešení.

Slovinský poslanec v Evropském parlamentu Jelko Kacin řekl, že během předsednictví na planetě vzniknou dva nové státy a těmi budou Kosovo a Palestina. Státní sekretář Janez Lenarčič se nejdřív pousmál a řekl: "Tak daleko bych určitě nezacházel. Ale v kosovské otázce další jednání nic nepřinesou." Slovinci Kosovo berou jako otázku geograficky blízkou. Na Balkáně navíc mají velké ekonomické zájmy. V Kosovu Slovinský telecom například spoluvlastní licenci na druhého mobilního operátora.

Autor je zpravodajem ČRo v Lublani