Světu se loni po třech letech podařilo zastavit pokles přímých zahraničních investic. Jejich příliv podle včerejší zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) činil 648 miliard dolarů, což je dvouprocentní meziroční růst.
Největším příjemcem kapitálu se po dvou letech opět staly Spojené státy americké, zatímco loni vedoucí Čína spadla na třetí místo.
Vyspělé země, kam experti OSN poprvé zařadili i deset nových členů EU, loni získaly přímé investice za 380 miliard dolarů, o 14 procent méně než v roce 2003. Výjimkami jsou USA a Británie, jejichž firmy si čile vedly při fúzích a akvizicích. Hodnota těchto transakcí loni stoupla o 28 procent na 381 miliard dolarů.
Česko v regionu vede
Do evropské pětadvacítky přitekl přímý kapitál za 216 miliard dolarů, což je nejméně od roku 1998. Největší pokles nastal v Dánsku, Německu, Nizozemsku a Švédsku. Do určité míry to souvisí se splácením vnitrokorporátních půjček z minulých let i převáděním zisků, uvádí UNCTAD.
Naproti tomu zdatně si vedlo deset nových členských zemí EU, které dohromady získaly zhruba 20 miliard dolarů, o 70 procent více než v roce 2003.
Česku připadlo 4,5 miliardy. Cizí investoři zde v přepočtu na obyvatele loni "utratili" 437 dolarů, kdežto v Maďarsku 408, na Slovensku 207 a v Polsku 158 dolarů. "Naše pozice vůči okolním zemím není špatná, ale stále zaostáváme například za Irskem," připomněl René Samek z CzechInvestu.
Vznikla nová konkurence
Příliv investic na Balkán loni zesílil skoro o 29 procent na 10,8 miliardy dolarů. Pokračovala tak tendence z roku 2003, kde se cizí kapitál začal intenzívně zajímat o privatizaci v regionu.
O 60 procent na 24 miliard dolarů vzrostl příliv kapitálu do SNS. Tam ale nelákal prodej státního majetku, nýbrž hlavně ropa. Na Rusko připadla zhruba polovina přílivu.
Za vším stojí suroviny
Chování investorů významně ovlivňují rostoucí ceny ropy, kovů a dalších surovin, po nichž je ve světě stále větší poptávka. Především tím UNCTAD vysvětluje, proč loni o 40 procent na 233 miliard dolarů zesílil tok kapitálu do rozvojových zemí. Na globálním přílivu se tak podílely 36 procenty, což je nejvíce od roku 1997.
Experti UNCTAD ale upozorňují, že hlavní zájem se nadále soustřeďuje na pětici zemí - Čínu, Hongkong, Brazílii, Mexiko a Singapur. Na ně připadá kolem 60 procent investic, které loni přitekly do všech rozvojových zemí.
Zahraniční kapitál si začíná více všímat Afriky, která předloni i loni přitáhla po 18 miliardách dolarů přímých investic. Důvodem je cenový vývoj na komoditních trzích. Nejenom ropy, ale i mědi, diamantů, zlata či platiny.
Nejprůbojněji si v Africe vedou francouzské, nizozemské, jihoafrické a britské společnosti, na které připadá více než polovina investovaného kapitálu.
Postavení Afriky na globální mapě přímých investic ale zůstává slabé. Patří jí sotva tři procenta celkového přílivu.
Každý Afričan v roce 1995 v průměru získal kapitál za pouhých osm dolarů. Loni už za dvacet, ale ve srovnání s Čínou (46 dolarů) je to ani ne polovina.
Asie opět nezklamala
V soutěži o investorskou přízeň se také loni dařilo Asii. Na kontinent přiteklo skoro 148 miliard dolarů přímých investic, z toho 61 miliard zakotvilo v Číně.
Peking postupně otevírá cizímu kapitálu takové klíčové sektory jako finanční služby. Bankovnictví loni přitáhlo přímý zahraniční kapitál v hodnotě 3,8 miliardy dolarů.
Také v Asii naprostou většinu investic (92 procent) získala desítka největších příjemců. Ale zpráva UNCTAD si všímá jednoho detailu: počet zemí, které získaly méně než 100 miliónů dolarů, se výrazně snížil. Rekordní (byť stále malá) čísla hlásí například Bangladéš, Mongolsko či Vietnam, na západě kontinentu Sýrie.
Po čtyřletém útlumu zahraničních investic nabrala loni dech Latinská Amerika, když získala 68 miliard dolarů. Je to ale méně než ve druhé polovině 90. let, kdy cizí kapitál vábily privatizační projekty.
Nyní jsou pro ně silným podnětem zdražující suroviny. Tak Peru a Kolumbii mohl potěšit zájem investorů o těžbu ropy, Brazílii a Chile o důlní průmysl. Zkrátka nepřišla ani "spřízněná" odvětví, konkrétně výroba těžebního zařízení a těžkých nákladních automobilů.
Vyhlídky na příští dva roky jsou pro Latinskou Ameriku i další rozvojové regiony velmi dobré, píše UNCTAD. Hovoří pro to nejenom zlepšující se makroekonomické prostředí, ale zejména nutnost rozvíjet energetiku, důlní průmysl a v návaznosti na to dopravu včetně námořních přístavů.
Světové hospodářství a přímé investice
Největším příjemcem kapitálu se po dvou letech opět staly Spojené státy americké, zatímco loni vedoucí Čína spadla na třetí místo.
Vyspělé země, kam experti OSN poprvé zařadili i deset nových členů EU, loni získaly přímé investice za 380 miliard dolarů, o 14 procent méně než v roce 2003. Výjimkami jsou USA a Británie, jejichž firmy si čile vedly při fúzích a akvizicích. Hodnota těchto transakcí loni stoupla o 28 procent na 381 miliard dolarů.
Česko v regionu vede
Do evropské pětadvacítky přitekl přímý kapitál za 216 miliard dolarů, což je nejméně od roku 1998. Největší pokles nastal v Dánsku, Německu, Nizozemsku a Švédsku. Do určité míry to souvisí se splácením vnitrokorporátních půjček z minulých let i převáděním zisků, uvádí UNCTAD.
Naproti tomu zdatně si vedlo deset nových členských zemí EU, které dohromady získaly zhruba 20 miliard dolarů, o 70 procent více než v roce 2003.
Česku připadlo 4,5 miliardy. Cizí investoři zde v přepočtu na obyvatele loni "utratili" 437 dolarů, kdežto v Maďarsku 408, na Slovensku 207 a v Polsku 158 dolarů. "Naše pozice vůči okolním zemím není špatná, ale stále zaostáváme například za Irskem," připomněl René Samek z CzechInvestu.
Vznikla nová konkurence
Příliv investic na Balkán loni zesílil skoro o 29 procent na 10,8 miliardy dolarů. Pokračovala tak tendence z roku 2003, kde se cizí kapitál začal intenzívně zajímat o privatizaci v regionu.
O 60 procent na 24 miliard dolarů vzrostl příliv kapitálu do SNS. Tam ale nelákal prodej státního majetku, nýbrž hlavně ropa. Na Rusko připadla zhruba polovina přílivu.
Za vším stojí suroviny
Chování investorů významně ovlivňují rostoucí ceny ropy, kovů a dalších surovin, po nichž je ve světě stále větší poptávka. Především tím UNCTAD vysvětluje, proč loni o 40 procent na 233 miliard dolarů zesílil tok kapitálu do rozvojových zemí. Na globálním přílivu se tak podílely 36 procenty, což je nejvíce od roku 1997.
Experti UNCTAD ale upozorňují, že hlavní zájem se nadále soustřeďuje na pětici zemí - Čínu, Hongkong, Brazílii, Mexiko a Singapur. Na ně připadá kolem 60 procent investic, které loni přitekly do všech rozvojových zemí.
Zahraniční kapitál si začíná více všímat Afriky, která předloni i loni přitáhla po 18 miliardách dolarů přímých investic. Důvodem je cenový vývoj na komoditních trzích. Nejenom ropy, ale i mědi, diamantů, zlata či platiny.
Nejprůbojněji si v Africe vedou francouzské, nizozemské, jihoafrické a britské společnosti, na které připadá více než polovina investovaného kapitálu.
Postavení Afriky na globální mapě přímých investic ale zůstává slabé. Patří jí sotva tři procenta celkového přílivu.
Každý Afričan v roce 1995 v průměru získal kapitál za pouhých osm dolarů. Loni už za dvacet, ale ve srovnání s Čínou (46 dolarů) je to ani ne polovina.
Asie opět nezklamala
V soutěži o investorskou přízeň se také loni dařilo Asii. Na kontinent přiteklo skoro 148 miliard dolarů přímých investic, z toho 61 miliard zakotvilo v Číně.
Peking postupně otevírá cizímu kapitálu takové klíčové sektory jako finanční služby. Bankovnictví loni přitáhlo přímý zahraniční kapitál v hodnotě 3,8 miliardy dolarů.
Také v Asii naprostou většinu investic (92 procent) získala desítka největších příjemců. Ale zpráva UNCTAD si všímá jednoho detailu: počet zemí, které získaly méně než 100 miliónů dolarů, se výrazně snížil. Rekordní (byť stále malá) čísla hlásí například Bangladéš, Mongolsko či Vietnam, na západě kontinentu Sýrie.
Po čtyřletém útlumu zahraničních investic nabrala loni dech Latinská Amerika, když získala 68 miliard dolarů. Je to ale méně než ve druhé polovině 90. let, kdy cizí kapitál vábily privatizační projekty.
Nyní jsou pro ně silným podnětem zdražující suroviny. Tak Peru a Kolumbii mohl potěšit zájem investorů o těžbu ropy, Brazílii a Chile o důlní průmysl. Zkrátka nepřišla ani "spřízněná" odvětví, konkrétně výroba těžebního zařízení a těžkých nákladních automobilů.
Vyhlídky na příští dva roky jsou pro Latinskou Ameriku i další rozvojové regiony velmi dobré, píše UNCTAD. Hovoří pro to nejenom zlepšující se makroekonomické prostředí, ale zejména nutnost rozvíjet energetiku, důlní průmysl a v návaznosti na to dopravu včetně námořních přístavů.
Světové hospodářství a přímé investice
