Na vyvýšenině nad Žamberkem stojí Tyršova rozhledna, které se podle sousední kaple sv. Rozálie říká Rozálka, a cenný židovský hřbitov. Z města vyrazíme se žlutou po silnici jihozápadním směrem k Českým Libchavám a držíme se jí k posledním stavením sousedních Dlouhoňovic (3,5), kde nesmíme přehlédnout odbočku vlevo do lesa. Lesní cesty nás dovedou pod vrch Kozinec (6,5), kde se opět dáme ostře vlevo a sejdeme do Písečné (8,5) s farním barokním kostelem sv. Kateřiny, který sloužil jako pohřební místo majitelů panství. Odtud jsme za chvíli v Žampachu (10), jehož hradu bývala Písečná podhradím. Vede k němu krátká, ale prudce stoupající červeně značená odbočka. Z hradu na pískovcovém suku, typické pohledové dominantě kraje, najdeme jen zbytky základů sklepa paláce a hradeb a stropy vstupní brány. V obci pod hradem je účelově využitý zámek s parkem, v němž objevíme rozměrný památný dub, barokní sloupek s křížem a dřevěnou zvoničku. V obci se chytáme červené značky, vyjdeme s ní po silnici opět směrem na České Libchavy, ale asi za l,5 km z ní odbočíme lesní cestou doprava. Dojdeme do Hejnice (13,5) a odtud už po silnici do České Rybné (15,5).
Nejkratší trasa (a) využívá dále červenou značku, polní cestou nás dovede k silnici, kterou překročíme, a pak převážně lesem dojdeme do Litic nad Orlicí (20). Železniční stanice je hned na okraji, zatímco při návštěvě hradního kopce s hradem Litice, který je v zimě uzavřen (a zpět), musíme připočítat téměř tři kilometry. Dnes opravený hrad má za sebou bouřlivý stavební i politický vývoj. Byl zcela zničen Zikmundovými přívrženci v roce 1421 a za několik let přestavěn do téměř dnešní podoby umírněným kališníkem Jiřím z Poděbrad, který ve zdejším vězení nechal zemřít jednoho z husitských vůdců Václava Korandu.
Nejdelší trasa (b) pokračuje od nádraží Litice se zelenou značkou při železniční trati podél Orlice do Bohousové s dřevěnou zvoničkou pod památnými lípami. Odtud dojdeme Přírodním parkem Orlice - tentokrát však už s modrou značkou - na rozcestí Popluží (26) a do Helvíkovic (28,5) na soutoku Kameničného potoka s Divokou Orlicí s novobarokní kaplí sv. Antonína Paduánského. Obec je rodištěm Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu, jehož maketu najdeme před jeho rodnou chalupou. Ocitli jsme se na hlavní silnici, po níž (kolem Rozárky) se vracíme zpět do centra Žamberka (30).
Středně dlouhá trasa (c) se odchyluje už v České Rybné (15,5). Odtud si zpočátku cestami a v závěru po silnici se žlutou značkou krátí cestu na rozcestí Popluží (18,5), odkud s nejdelší trasou pokračuje po modré do Helvíkovic (21) a Žamberka (22,5).
Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér
MAPA: Orlické hory, turistická mapa 1:50 000, edice KČT č. 27
TRASA: 1. Žamberk - žlutá: 2. Písečná (8,5) - 3. Žampach (10) - červená: 4. Česká Rybná (15,5) -
a) 5. Litice nad Orlicí (20)
b) 5. Litice nad Orlicí - zelená: 6. Bohousová (22) - modrá: rozc. 7. Popluží (26) - 8. Helvíkovice (28,5) - 9. Žamberk (30)
c) žlutá: rozc. 5. Popluží (18,5) - Modrá: 6. Helvíkovice (21) - 7. Žamberk (22,5)
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



