Chobotnice tentokrát nedorazily

 
Snímek: Ivana Nováková

Z dalších destinací má k dispozici ještě podobně dostupný Eilat v Izraeli nebo egyptskou Hurghadu, zatímco na jiných relativně blízkých lokalitách (Malta, Malorca) pokusy o toto podnikání odumřely. Mnohem lépe se turistickým podmořským člunům daří na Havaji a dalších místech v Tichomoří s korálovými útesy či mnoha lodními vraky, to je ovšem pro našince přece jen trochu z ruky.

Únik z betonového ráje
Ponorka na Tenerife si na nezájem pasažérů rozhodně nemusí stěžovat. I mimo období největšího náporu turistů je třeba si místa na palubě rezervovat předem - a to raději hned na začátku pobytu, abyste se s dovolenou do volných termínů strefili. Rezervace lodního lístku je ale možná už před odjezdem z domova na webu společnosti Submarine Safaris.
Ponorka má přístav v San Miguel, není však nutné tuto poněkud odlehlou lokalitu hledat. Z turistických megasídlišť na jihu Tenerife sem totiž zájemce o podmořská dobrodružství vozí autobusy této společnosti. Pokud jste ovšem zvolili k pobytu méně exponované místo ostrova, většinou vám nezbude, než se na některou ze zastávek těchto autobusů dopravit ve vlastní režii. Naštěstí na ostrově funguje jak dobře organizovaná veřejná doprava, tak hustá síť autopůjčoven.
A tak jednoho dne sedíme na domluveném místě obřího turistického komplexu Los Cristianos, které si rozlohou i betonovými půvaby nijak nezadá s pražským Jižním Městem, a pozorujeme zdejší život. Pulzuje mezi pláží, hotely, diskotékami, tržišti, erotickými kluby a také lékařskými ordinacemi, protože nezanedbatelná část klientely je v pozdně seniorském věku. Zatímco vyhlížíme autobus společnosti Submarine Safaris, ze stanoviště odjíždějí sběrná vozidla za jinými atrakcemi tohoto prefabrikovaného ráje, především aquaparky, lodními výlety a svéráznými zoologickými zahradami.

Do pětadvaceti metrů
Autobus společnosti Submarine Safaris se přehlédnout nedá - na jeho boku je vymalovaná obrovská žlutá ponorka. Objedeme s ním ještě pár dalších zastávek a následuje kus jízdy po dálnici, při které průvodce odříkává první informace o ponorce. Náš cíl San Miguel má díky velkému golfovému hřišti a jachetnímu přístavu ambice stát se jedním z nejluxusnějších míst ostrova, zatím je to ale spíš jedno velké staveniště. Dojíždíme až na konec betonového mola před malý bar a obchod s podmořskými suvenýry. Hrníčky, trička, propisovačky, vše s obrázkem ponorky, pro náročnější snad jen DVD o podmořském člunu. Ten je zatím ještě na moři s předešlou dávkou turistů.
Pak se ponorka objevuje u vjezdu do přístavu - žlutý trup sotva vyčnívající nad hladinu a na něm malá velitelská věž. Nechybí ani cosi jako periskop, ve skutečnosti krátký stěžeň s vodotěsnými televizními kamerami. Po krátkém manévrování bizarní plavidlo přirazí ke břehu a turisté vystupují dvěma průlezy na palubě.
Konečně přicházíme na řadu. Cesta do útrob podmořské lodi vede po strmém schodišti, uvnitř to ale kupodivu vyhlíží docela příjemně. Dvěma řadami velkých kruhových oken na bocích sem vniká modravé světlo filtrované vodou. U každého okna jsou dvě nízké sedačky pro pasažéry, navíc obrazovka se záběrem vnější vodotěsné televizní kamery, umístěné na věži ponorky. A taky displeje ukazující hloubku, vzdálenost ode dna i teplotu vody. Ještě větší panoramatické okno je na přídi před stanovištěm pilotů a na zádi nad pouzdry motorů s lodními šrouby. Kolem se prohánějí hejna stříbrných ryb. Po klaustrofobii ani stopy - v trupu je ostatně mnohem víc místa než v turistické třídě dopravních letadel. Určitá omezení ale existují: posádka například nerada vidí přecházení po lodi.
Pak se dvojice lodních šroubů za zadním oknem roztočí a ponorka odrazí od mola. Zatímco vyplouváme z přístavu doprovázeni servisním člunem, z reproduktorů znějí v několika jazycích bezpečnostní pokyny a podrobnosti o našem plavidle. Loď se sice smí s lidmi na palubě potopit až do šedesátimetrové hloubky, naše cesta ale povede pouze do pětadvaceti metrů.
Kromě lodních šroubů na zádi tu jsou ještě další čtyři v šachtách uvnitř trupu pro přesné manévrování. Stotunové plavidlo typu Mark III postavili ve Finsku v loděnicích Mobimar, registrované je v Antverpách a společnost za něj dala milion eur. Řídí jej dva piloti, spolu s nimi je na palubě ještě průvodce. Stejná je i turistická ponorka operující na Lanzarote. Na Kanárských ostrovech působí společnost Submarine Safaris od roku 1997.

Krmení ryb
Nebýt displeje vnější kamery, tak ponoření pod hladinu téměř ani nezaregistrujeme. Brzy se objeví jednotvárné písčité dno. Průvodce upozorňuje na černé vlnící se stužky, které z něj vyčnívají. Jde o druh úhořů přizpůsobených usedlému životu. Obvykle se při vyrušení rychle zatahují do písku, ponorka je ale zjevně nevyvádí z míry, a tak si podivné ryby můžeme prohlédnout zblízka.
V pětadvacetimetrové hloubce se lodní šrouby zastavily a podmořský člun jemně dosedl na dno. Začíná hlavní bod programu - za okny se objevují potápěči z doprovodného člunu a krmí ryby. Postavy v neoprenových oblecích chvílemi téměř mizí v reji stříbřitých těl. Z větších druhů tu jsou především rejnoci, jejichž chování se moc neliší od žebrajících psů. Chobotnice slibované v prospektech se tentokrát nedostavily, a tak kolem oken ponorky rejdí alespoň potápěč tažený podmořským skútrem. Útrobami lodi šlehají blesky fotoaparátů.
Když potápěči zmizeli, ponorka se zvedla ze dna a roztočené šrouby za sebou nechaly oblak zvířeného kalu. Před okny defilují černá sopečná skaliska, ryby navnaděné potravou nás dál vytrvale následují. Z mlhy na hranici viditelnosti se zvolna zformuje zlověstný přízrak - žebra ztroskotaného člunu. O kus dál míjíme ještě jedno plavidlo, které se - na rozdíl od toho našeho - už nikdy nevynoří. Obeplouváme vraky ve velkém kruhu, aby si přišli na své turisté po obou stranách ponorky.
Nakonec uvidíme obrovské betonové kostky u paty přístavního mola a podmořský člun začíná stoupat. Kamera na velitelské věži prorazí hladinu a z obrazovek pod okny zazáří slunce. Přibližně hodinová výprava do světa ticha se chýlí ke konci. V obchodu se suvenýry pasažéři ještě dostanou certifikát o své ponorkové plavbě. Se slovanskými jmény ale mají zaměstnanci Submarine Safaris určité problémy, a tak se Ivana Nováková mění na Iv N Guyen a Jan Novák pro jistotu rovnou na Johna Davise.
Přijíždí autobus, aby turisty rozvezl zpět do jejich hotelů. Stálo to za to? Leckdo může namítnout, že i s nejjednodušší potápěčskou výbavou toho na správném místě uvidí víc. To je sice pravda, jenže - málo platné - ponorka je ponorka.

Ivana Nováková

Technické údaje
Turistická ponorka typu Mark III
* Délka: 18,6 m
* Šířka: 3,85 m
* Výška trupu: 3,1 m
* Celková výška: 6,9 m
* Hmotnost: 106 t
* Motory: elektrické 6 x 15 kW
* Počet cestujících: 48
* Počet bočních oken: 22
* Průměr bočních oken: 80 cm

Informace
Provozovatel ponorek na Kanárských ostrovech
Submarine Safaris SL
info@submarinesafaris.com  
www.submarinesafaris.com  

Tenerife
Galeria Comercial Aguamarina
Avda. del Atlántico No. 6

Urb. Golf del Sur
38620 San Miguel de Abona
Tenerife
Tel.: 00 43 922 73 66 29
Úřední hodiny: 9 - 19 h
Časy vyplutí ponorky: 10, 12, 14 a 16 h
Jméno ponorky: Sub Fun 5
Ceny: dospělí 48 eur, děti (2 - 14 let) 28 eur, děti mladší než dva roky na palubu nesmí, při placení lístku až na palubě se k ceně připočítává 15procentní přirážka

Lanzarote
Modulo C, Local 2
Puerto Calero
Lanzarote
Tel.: 00 43 928 51 28 98
Úřední hodiny: 9 - 19 h
Časy vyplutí ponorky: 10, 12, 14 a 16 h
Jméno ponorky: Sub Fun 3
Ceny: dospělí 52 eur, děti (2 - 14 let) 30 eur, děti mladší než dva roky na palubu nesmí, při placení lístku až na palubě se k ceně připočítává 15procentní přirážka