Recenze

DIVADLO

Tom Stoppard: Pravý inspektor Hound

Divadelní fakulta JAMU v Brně dopřála svým posluchačům příležitost odvázat se v absurdní grotesce Toma Stopparda Pravý inspektor Hound. Ztřeštěnou komedii napsal Stoppard v roce 1968 podle staršího námětu. Jde o natolik bláznivou frašku o dvou divadelních kriticích, kteří se "tak nějak" zapletou do představení, že vykládat děj podrobněji je snad i nemožné. Stejně jako nakonec s určitostí tvrdit "kdo je kdo", tedy i kdo je opravdový inspektor Hound. Kotrmelcové peripetie celého onoho brilantního chaosu připomínají dokonce mistrné eskapády velmistra frašky Feydeaua.

Houndovský kolotoč, v jehož podtitulu čteme "Detektivka - komiks aneb Pomsta přehlíženého recenzenta", hned od začátku nasazuje svižné obrátky, takže osmdesátiminutové představení pod vedením Pavla Gejguše doslova properlí. Režisérovi se podařilo jednotlivé figurky této groteskní detektivky, v níž nejde ani tak o to, kdo je vrah, jako kdo je vlastně Hound, náležitě profilovat v ostrých karikaturních konturách. Co postava, to kapitola sama pro sebe.

Třeba služebnou paní Drudgeovou představuje Michal Isteník jako neforemnou babu s přehnaně modelovanýma nohama "do o", což už samo o sobě je zdrojem všeobecného veselí. Kamila Dvorská jako Lady Cynthie Muldoonová svou důstojnost prezentuje v takových porcích komické blazeovanosti a afektovanosti, že to divák nemůže sledovat s kamennou tváří.

Zdrojem veselí však nejsou pouze svérázné postavičky, nejednou zaboduje i sama scéna Jana Marouška - například telefon zamaskovaný do ovocné mísy polechtá bránici, kdykoli "plody" zazvoní nebo někdo uchopí ovocné sluchátko. Vladimír Čech

HUDBA

J. J. Cale: Rewind

Aktuální album amerického blues-country-rockového zpěváka, kytaristy a písničkáře J. J. Calea je vlastně jenom kolekcí čtrnácti starších, dosud nevydaných nahrávek, které se z nějakého důvodu nehodily na předchozí desky. Ovšem leckterá hvězda by se mohla chlubit, kdyby vydala řadové album tak silné, jako jsou Caleovy "zbytky" na Rewind. Hned několik písní, například jazzující Out Of Style, tiché blues Since You Said Goodbye či odpíchnutou rock'n'rollovou verzi Lawdy Mama, lze směle řadit do Caleova pomyslného zlatého fondu. Neztratily by se ani na klasických albech jako Naturally (1972) či Troubadour (1976).

Album obsahuje i několik raritních cover-verzí. J. J. Calea představil širší posluchačské veřejnosti Eric Clapton, když převzal a proslavil jeho skladby After Midnight nebo Cocaine. Jako pozdrav a poděkování britskému spřízněnci Cale v roce 1980 natočil Claptonem zkomponovanou píseň Golden Ring. Těžko říci, proč ji vydal až nyní. Každopádně i dnes zní svěže a značně caleovsky. Po svém pojal Cale také předlohy z pera countryového zpěváka Waylona Jenningse nebo písničkáře Randyho Newmana.

Nahrávky pocházejí z let 1971 až 1983, ovšem díky charakteristickému Caleovu rukopisu a dobré dramaturgii působí album soudržně. Jako skutečný řadový titul. Jistá (zdánlivá?) nedokončenost aranžmá některých písní není na závadu, vždyť Cale využíval těkavého, záměrně průzračného a dřevně syrového zvuku odjakživa.

Tomáš S. Polívka