Kariéra trochu jinak

Příběh Boženy Jirků

Ještě v roce 1992 byla Božena Jirků jako moderátorka České televize v pořadu Vysílá studio Jezerka hostem takřka každé domácnosti. Kontaktních pořadů bylo tehdy poskrovnu a lidé brali známou televizní tvář téměř jako člena rodiny.

Jednou si do svého pořadu pozvala jako hosta Františka Janoucha, který byl ve vedení Nadace Charty 77 ve Švédsku. Přizval ji pak k nadační práci. "Přišla jsem do prostoru, který byl ohromně volný a široký. Nikdy jsem té změny nezalitovala," říká Božena Jirků.

Osoba ředitele vždy vtiskne organizaci nezaměnitelnou tvář. Během 15 let se Nadace Charty 77 stala typem lidové nadace, která je postavena na pravidelných příspěvcích od drobných dárců. "Dostali jsme se k obyčejným lidem, ne intelektuálům," vysvětluje Božena Jirků zvolenou strategii. "Ty lidi neznáte, nemůžete jim poděkovat, ale musíte s nimi komunikovat," dodává.

Božena Jirků je energická žena. "Někdo se třeba ostýchá, trpí lehkou nejistotou jít do akce pro nejširší veřejnost. Já jsem takový nadšenec, který se chytne všeho. Nebojím se prodávat pohlednice, jogurty s halířovým ziskem. Nevidím za tím jen peníze, ale hlavně komunikaci s lidmi," dodává. Lidé nadaci svěřují malé částky, které pak tvoří tu velkou. Ročně tak nadace rozdělí kolem 40 milionů korun.

Jejím nejznámějším projektem je Konto Míša, celonárodní sbírka na gama nůž. Šlo o osmý přístroj v Evropě a vůbec první v postkomunistických zemích, kterým bylo možné šetrně operovat mozek."Využila jsem svoje zkušenosti v komunikaci s veřejností. Hlavně zpočátku většina nadací neměla zkušenosti například s reklamními kampaněmi," vysvětluje Božena Jirků.

Řekla si, že když gama nůž stojí 90 milionů a v Česku žije 15 milionů lidí, stačí jen "maličkost" - aby každý dal částku šest korun. Zbývalo jen přesvědčit nejširší veřejnost, aby lidé skutečně přispěli do sbírky. Začaly chodit složenky, občas i nějaké dědictví, projekt se zdařil.

Pomoc potřebným

Nadace Charty 77 byla založena ve Švédsku v roce 1978. Jejím cílem byla pomoc pronásledovaným v tehdejším Československu. Posun v orientaci Nadace Charty 77 v Česku nastal po listopadové revoluci. Na úplném začátku pomáhal nadaci Františku Janouchovi financovat také George Soros, proslulý investor a filantrop. "Chtěl upřednostnit především lidská práva," říká Božena Jirků. Ale tým nadace po revoluci tuto orientaci necítil jako svoji prioritu. Začal se věnovat především práci v sociální a zdravotní oblasti.

"Posunuli jsme se k činnostem, kterými jsme známi dodnes," říká Božena Jirků. "Vždyť po revoluci jste vozíčkáře na ulici vůbec nepotkali," vysvětluje toto rozhodnutí. Dnes jsou vozíčkáři vidět všude a stali se daleko emancipovanějšími.

Nadace Charty 77 se snaží začlenit handicapované na trh práce a spolupracuje i s firmami. Podporuje přímo jednotlivce nebo rodiny s handicapovanými lidmi. "Máme čtrnáct učeben, kde se rekvalifikují lidé po úrazech. Ve společnosti IBM například pořádáme školení a jsme spoluvyhlašovateli soutěže Zaměstnavatel bez bariér," říká Božena Jirků. Loni vyhrála ve vytváření příležitostí pro handicapované právě společnost IBM.

Promyšlená charita

Veřejných sbírek je dnes příliš. Je stále těžší lidi jimi neobtěžovat. Peněz je však stále někde třeba. Nadace Charty 77 proto pravidelně pořádá výtvarné aukce. Jejich výnos se používá na sociální stipendia pro mladé lidi. "Mám radost, když pak dostávám pozvánky na promoce," říká Božena Jirků.

V Česku za 15 let vzniklo 140 nadací. Dnes už lze porovnávat výsledky jejich práce. Když Česko navštívil Bill Gates, našli s Boženou Jirků rychle společnou řeč. Na konferenci s ním a dalšími 80 významnými podnikateli doporučila, aby své filantropické aktivity konzultovali s respektovanými nadacemi, které dobře znají svoje klienty a jsou za nimi nějaké výsledky.