Jak se vám líbí být spolupachatelem?

Zaměstnanci jsou často tlačeni do role spolupachatelů. V lepším případě v rovině etické, kdy se čeká, že firmu hájí, ať se děje cokoli. V horším případě v rovině trestní, kdy jezdí přetíženými auty, ničí přírodu, porušují předpisy jen proto, aby splnili úkol. Záleží na každém, jak se s takovým tlakem vyrovná. Někdo s tím nemá problém, jiný mlčí, protože se bojí o práci, další nespokojené zákazníky odkazuje na šéfy. Málokdo najde odvahu proti své firmě veřejně vystoupit. Určitě i proto, že obvykle není v oboru jediná, která se tak chová...

Kdo by nezajásal, když v polici s papírovými kapesníky uvidí balení s dvanácti balíčky. V ostatních jich je deset, takže se tady nabízí víc zboží za srovnatelnou cenu. Až poté, co strhnete neprůhledný obal, na němž září dvanáctka, najdete na hranách balíčků malou sedmičku. Místo obvyklých 100 jste koupili jen 84 kapesníků. Za srovnatelnou cenu...

Podobné triky zkouší kdekdo. Hrátky s balením patří k nejčastějším: cena některých sušenek se roky téměř nezměnila, ale váha - z původních 50 gramů se některé dostaly na 40, jiné i na 32 gramů. Můžeme si myslet, že všechny švindly známe, přesto nás občas dostanou, protože psychologický aspekt "nízké" ceny působí téměř na každého.

Vymýšlet takové triky musí být zábava. Už proto, že jsou anonymní. V jedné kanceláři se zrodí, v jiných jsou schváleny. S reakcí otrávených zákazníků se musí vyrovnat někdo jiný. Prodavači, pracovníci callcentra, sekretářky - to jsou lidé v první linii, na které se snáší hněv za něco, čím se neprovinili. Přitom z těchto akcí firmy obvykle nikdo nemá přínos.

Zdražení a zúžení nabídky proto často bývá testem loajality vlastních zaměstnanců. Obdobně jako rozhodnutí, kterými šéfové nutí lidi překračovat zákony, porušovat předpisy a dobré mravy. Proč investovat do zlepšení tam, kde je malé riziko, že se dosavadní nečestné nebo i nezákonné chování prozradí?

martin.denemark@economia.cz