Mýty o překládání odborných textů

A vtom zjišťujete, co všechno je nutné ještě nechat přeložit do cizího jazyka. Jakmile se vám texty podaří překladateli nebo agentuře udat, oddechnete si, neboť jste problém právě vyřešili. Pravdou však bývá pravý opak - předáním textu k překladu skutečné problémy mnohdy teprve začínají.

Překladatelské řemeslo totiž sužuje řada mylných představ. Mezi nejčastější mýty o překládání patří právě myšlenka, že vše závisí na výběru dobrého překladatele. Profesionální překladatel je zde sice podmínkou nutnou, nikoli však dostačující. Stejně důležité jsou totiž i tak zdánlivé maličkosti jako čas, který na vyhotovení překladu překladateli dáte, nebo informace, které mu o budoucím použití překladu poskytnete. Vyjasnění si funkce a užití překladu, jeho adresáta, času, místa a způsobu pozdější distribuce překladateli pomůže zvolit tu nejvhodnější překladatelskou metodu, lépe zaměřit svoje rešerše apod. V neposlední řadě je klíčem k úspěchu systém řízení kvality, který daný překladatel nebo spíše agentura používají. Jde i o to, jak jsou nastavena pravidla pro provedení překladu včetně například provádění jazykově-stylistických změn závislých na jiných kulturních zvyklostech, přepisů cizích názvů a jmen, používání poznámek a vysvětlivek k překladu, zajišťování korektur atd. Je proto dobré se ptát, má-li agentura certifikáty jako ISO 9001 nebo CEPRES:2007. Navíc je třeba počítat s tím, že nikdo zvenčí - a překladatelé pracují převážně jako externisté - nemůže naši firmu a její činnost znát tak dobře jako my sami. Zadání překladu mailem, bez podrobnějšího vysvětlení a možnosti dotazů (např. u překladu přes noc nebo přes víkend) jen podporuje další mýtus - že překladatel je o tématu informován stejně jako já a že je mu vše jasné. Pokud si i přesto myslíte, že vše je zcela zřejmé (např. u tiskové zprávy nebo účetní závěrky), stále ještě nemáte vyhráno. Kvalitní překlad - až na výjimky - nevznikne bez součinnosti s jeho zadavatelem. Překladatel potřebuje být informován o terminologických zvyklostech ve vaší firmě, stylových preferencích, typografických pravidlech a dalších detailech, které vám mohou připadat samozřejmé, ale v jiných firmách - dokonce ze stejného oboru - platit nemusí. Dostatečnou komunikací před zahájením překladu se tak můžete vyhnout zklamání, že ve finále dostanete překlad sice jazykově správný, ale pro váš aktuální záměr prakticky nepoužitelný.

Slabý důraz na firemní terminologii a firemní styl vede ke třetímu velmi rozšířenému mýtu - totiž že veškerou odbornou terminologii překladatel najde v odborném slovníku (od toho přeci jsou). Kdo někdy odborný text překládal, jistě potvrdí, že je to jen planá útěcha. Zvláštním druhem překladatelova spasení se pak jeví používání počítačem podporovaného překladu, chcete-li strojový překlad. Ačkoli konstrukcí "chytrých" překladačů se týmy programátorů a jazykovědců zabývají minimálně od poloviny minulého století, dobrý stroj na dobrý překlad stále neexistuje. Přesto mýtus o tajemné skříňce, do které z jedné strany vložíte původní text a z druhé strany vyjde použitelný překlad, žije velmi intenzivním životem. Aby ne - je to totiž nesrovnatelně rychlejší a levnější (no, nekupte to). Takovému pokušení je snadné podlehnout, ale mělo by se tak stát s vědomím, že automatické překlady jsou naprosto nevhodné tam, kde se byť jen vzdáleně vyžaduje přesnost. Ani překladové paměti moderních softwarů nejsou všelékem, a nezkušený uživatel si s jejich pomocí může přivodit značné komplikace.

Pro překlady odborných textů je typická nejen hojnost odborných výrazů, ale také odborný styl, který má svá pravidla a od jiných stylů se liší mírou jednoznačnosti, výstavbou, používáním vizuálních prvků apod. Kvalitní odborný překlad je potom výslednicí profesionální spolupráce autora textu, klienta, agentury, překladatele a korektora. Tato skutečnost je však stále málo viditelná, a možná proto otevírá velký prostor pro mýty, které nepřehlednou situaci zdánlivě zjednodušují. Podlehnout jim však znamená zvýšit riziko zkaženého překladu. A může si to vaše firma dovolit? n

Manažer jazykové agentury Channel Crossings

PhDr. Josef Venc, Ph.D.

Vystudoval angličtinu a společenské vědy na PedF UK, doktoráty získal v oboru politologie a filozofie na FF UK, kde se specializoval na téma jazyk a komunikace v politice. Od roku 2003 řídí sekci překladů a tlumočení v jazykové agentuře Channel Crossings.