U penzijních fondů nečekejte vysoké výnosy

Pokud již máte stavební spoření a hledáte další možnost, jak střádat a získat i nějaký příspěvek od státu, určitě vás napadne penzijní připojištění. U tohoto produktu je ale nutné počítat s dlouhou vázací dobou, jinak řečeno s tím, že se klient po mnoho let ke svým penězům nedostane. Tedy dostane, ale přijde o státní podporu. Lidé, kteří jsou schopni se aktivně starat o své peníze, jsou proto penzijními fondy zklamáni.

Proč penzijní připojištění

Největší výhodou, kterou ale při delší době spoření nelze příliš přeceňovat, je státní podpora. Ta činí až 150 korun měsíčně. Podmínkou pro maximální podporu je měsíční vklad alespoň 500 korun. Ročně tedy státní podpora může činit až 1800 korun. To je na jednu stranu lákavé. Je ale třeba si uvědomit, že nárok na výplatu penze (starobní) vzniká klientovi až v okamžiku, kdy dovrší věk 60 let.
V rámci penzijního připojištění není možné opomenout ještě daňovou výhodu. Zaplatí-li klient za rok do penzijního fondu více než 6000 korun, může si o částku, která překročí tuto hranici, snížit svůj daňový základ, ne však o víc než o 12 tisíc korun ročně. Při maximální sazbě daně v nejvyšším pásmu progrese (32 procent) pak úspora na dani z příjmu činí 3840 korun.
Klienti penzijních fondů mají dále nárok na výnos plynoucí z hospodaření fondu. Ročně se ale jedná jen o několik málo procent. Důvodem jsou výrazná legislativní omezení pro penzijní fondy v otázce nakládání se svěřenými prostředky účastníků.
Pro řadu lidí se penzijní připojištění dosud nestalo natolik lákavým, aby do nějakého fondu vstoupili a začali spořit.

Spoření na penzi neláká

Nejméně populární je penzijní připojištění u mladých lidí. Důvodem je podmínka pro výplatu starobní penze, a tím i všech naspořených peněz až po dovršení věku 60 let. Ukončit penzijní připojištění dříve je nevýhodné, protože v ten okamžik klient ztrácí nárok na již připsanou státní podporu a získává jen odbytné (to, co sám vložil, a připsané zhodnocení fondu).
Jedinou možností, jak získat část peněz z fondu dříve, než klient dovrší věk šedesáti let, a současně aniž by to znamenalo zánik státní podpory, je takzvaná výsluhová penze. Na tu vzniká ovšem nárok až po 15 letech spoření.
Systém penzí je nastaven tak, že všechny vklady účastníka, připsaná státní podpora a připsané zhodnocení fondu, se dělí na dvě části. Z těch pak klientovi plynou i dva typy penzí. Na první z nich - starobní penzi - získá nárok nejdříve při dosažení věku 60 let a současně po minimální délce spoření pěti let. Na druhou polovinu - výsluhovou penzi - je třeba splnit jen podmínku spoření v délce 15 let. Výsluhová penze je dobrovolná (volitelná) a může činit nejvýše 50 procent všech naspořených peněz. Pokud klient nemá zájem o tento typ penze, nechá si všechny nastřádané prostředky vyplatit v rámci starobní penze.

Lidé před penzí

Radost z penzijního připojištění mohou mít lidé, kterým je okolo 55 let. V jejich případě totiž stačí pro výplatu starobní penze spořit jen minimální pojištěnou dobu, která činí pět let. U těchto krátkodobých smluv pak mají státní příspěvky velkou váhu na celkovém zhodnocení. Relativní roční zisky se díky státní podpoře pohybují v desítkách procent.
Na druhou stranu ale kvůli krátkodobosti a limitu (500 korun měsíčně), ze kterého se určuje státní podpora, tito lidé v absolutním vyjádření nevydělají mnoho. Za pět let získají od státu maximálně devět tisíc korun. To ale neznamená, že by měli připojištění opomíjet. Naopak. Jen sotva mohou nalézt další tak výhodný produkt.

Vlastnosti penzijního připojištění
Roční státní příspěvek je až 1800 korun, klient má nárok také na
podíl z hospodaření penzijního fondu.
Daňový základ je možné snížit o částku, která převyšuje roční
vklad šest tisíc korun. Maximálně může jít o dvanáct tisíc korun
ročně.
Na konto penzijního fondu může svým pracovníkům přispívat také
zaměstnavatel. Z něj pracovník neplatí sociální a zdravotní pojištění
a do výše pěti procent hrubé mzdy (tedy přesněji pěti procent
vyměřovacího základu) ani daň z příjmu.
Prostředky v penzijním fondu mají minimální likviditu. Během
spoření není možné s penězi téměř vůbec operovat.
Výplata starobní penze nastane až po dosažení věku šedesáti let.
Nejvýše polovinu naspořené sumy je možné vybrat dříve v rámci
takzvané výsluhové penze (nejdříve však po patnácti letech spoření).
Minimální pojištěná doba však vždy musí činit alespoň pět let
(týká se zejména klientů starších pětapadesáti let).
Průměrné zhodnocení z hospodaření fondu je vzhledem k extrémně
dlouhé vázací době dost nízké.
ZDROJ: PENZIJNÍ FONDY