Aukční síně opouští euforie, kupci mění vkus

Analytici světového trhu s uměním se shodují, že aukční sály v nadcházejícím roce sotva zažijí takovou euforii jako loni. Srovnáme-li navíc tabulky deseti nejdražších obrazů roku 2006 a 2007, zjistíme, že už loni utráceli kupci za výtvarná díla podstatně méně než v roce předchozím. Zpomaluje snad trh s uměním, navzdory optimistickým prohlášením největších aukčních domů o přetrvávajícím boomu?

Z výsledků zveřejněných prodejů vyplývá, že nejrychleji rostl objem trhu s uměním v roce 2006. Dokazuje to i právě vydaná zpráva evropské nadace Tefaf. V roce 2006 se podle ní prodalo umění za 43,3 miliardy eur. To je dosud nejvyšší objem v historii. Od roku 2002 do roku 2006 se obrat na trhu s uměním zvýšil o 95 procent. Do značné míry se o to zasloužili kupci z nových trhů v Číně, Rusku a Indii.

Čína: stonásobný růst

V prosperující Číně obrovsky narostl počet lidí kupujících umění. Díky nim se Čína prudce vyhoupla do pozice čtvrtého největšího hráče na globálním trhu. První příčka patří Spojeným státům, druhá Velké Británii a třetí Francii.

V síle obchodu se současným uměním, které je dnes čím dál významnějším motorem světového trhu, se už Čína s dvacetiprocentním podílem vyrovná Velké Británii a je spolu s ní na druhém místě na světě za Spojenými státy, které mají podíl 47 procent. Čínský trh sledují světové agentury teprve od roku 2003 a udávají, že za tu dobu vzrostl jeho objem téměř stonásobně.

Právě proto zůstávají poradci v oboru art banking klidní. Soudí totiž, že lidé, kteří nakupují umění, už jsou natolik globálně propojeni, že tím vytvářejí pojistku proti dopadům krizí v jednotlivých regionech.

"Na různých místech vzniká tolik bohatství, poprvé po dlouhé době je rozprostřeno doslova po celém světě," řekl pro agenturu Associated Press Michael Moses z Mei Moses All Art Index. Také Ian Peck z finanční poradenské firmy Art Capital Group zůstává klidný: "Radím klientům, ať počkají, uvidíme, co bude v roce 2008."

Finanční zálohy poklesnou

Otazníky zda, jak a kdy dopadnou otřesy na amerických hypotečních trzích na světový trh s uměním, však přetrvávají. Posílily je pochybnosti kolem výsledku loňských listopadových aukcí. Obě velké síně citelně tratily na zálohách, jež vyplatily majitelům obrazů od velkých impresionistů, které se jim nepodařilo prodat. Když se významný obraz objeví na trhu a neprodá se, vytváří to pro něj špatnou reputaci. Proto aukční síně vyplácejí majitelům děl, o něž stojí, dosti vysoké zálohy, jež při neúspěchu částečně propadnou. Síň Sotheby's například zveřejnila, že u neprodaného van Goghova obrazu Obilná pole přišla o víc než čtrnáct milionů liber.

Zdá se, že po euforických letech dražitelé dnes víc než dřív přemýšlejí o tom, zda vydají peníze. Jak uvádí analýza v časopisu The Economist, může se stát, že také aukční síně začnou být opatrnější a sníží zálohy, vyplácené majitelům umění. Ti se pak mohou začít bát rizika a skutečně kvalitní díla na trh vůbec nedají.

Impresionisté za zenitem

Tabulku deseti nejdražších děl loňského roku rámují díla amerického abstraktního expresionisty Marka Rothka Bílý střed z roku 1950 na první příčce a obraz Bez názvu z roku 1955 na desáté. Mezi prvními pěti jsou tři obrazy ze šedesátých let, Warholova Zelená havárie a dva obrazy Francise Bacona.

Žádný růst, ani ten na trhu s uměním, nemůže trvat věčně. Pohled na žebříček nejdražších děl uplynulého roku však spíš přihrává názoru renomovaného znalce trhu s uměním Sourena Melikiana, který vyslovil v listu International Herald Tribune: "Je předčasné tvrdit, že trh stagnuje. Je možné, že se jen mění vkus sběratelských generací." Zájem o impresionisty zvolna opadá A Obilná pole navíc nepatřila k nejlepším dílům.

Nejdražší výtvarná díla prodaná loni na světovém trhu