Bohatá Abuja a chudá delta

Bohatá Abuja a chudá delta

/Od naší zvláštní zpravodajky/
Peníze z ropy se utrácejí v metropoli Abuji. Moderní čtyřproudé ulice tu řídí semafory, o nichž místní žertují, že jsou jediné funkční v celé Nigérii. Město postavené "na zelené louce" se liší od zbytku země v mnoha ohledech. Velké budovy, v nichž sídlí úřady a nadnárodní společnosti, mají symbolizovat prosperitu Nigérie, která patří k nejbohatším v Africe - díky ropě.
Vláda na Abuji nešetřila úsilím ani penězi. "Nejrychleji rostoucí město Afriky", navržené japonským architektem, nahradilo v 90. letech tehdejší hlavní město, přístavní Lagos.
"Je trochu paradox, že místo, odkud se 90 procent ropných zisků bere, patří naopak k nejzaostalejším," říká Júsuf Mustafa, vládní úředník zabývající se investicemi. Mluví o vlhké, zbídačené a moskyty zamořené deltě řeky Niger, vzdálené od Abuji asi 500 kilometrů na jih.

Zbídačená delta

S denní těžbou 2,5 miliónu barelů je Nigérie největším producentem ropy v Africe. Region, kde vzniká naprostá většina příjmů země, je ale chronicky zaostalý. Chybí tu školy, nemocnice i základní infrastruktura.
Od chvíle, kdy místní radikálové propustili po téměř třech týdnech čtyři rukojmí, zahraniční pracovníky ropných firem, uplynul týden.
Více než měsíc trvající útoky ozbrojenců na ropná zařízení snížily produkci suroviny o desetinu. Na svou běžnou úroveň se má těžba ropy vrátit až v polovině února, jak alespoň slibuje vláda.
Na to, že ve zbídačeném kraji na jihu musí počítat s protesty a sabotážemi, si nadnárodní firmy za posledních dvacet letech už zvykly. Kdy ale propuknou ještě vážnější střety, je podle analytiků jen otázkou času.
Spory, které kolem dělby zisků z ropy vznikají v Nigérii, jsou typické pro celou Afriku. V uplynulých třiceti letech vydělala nigerijská vláda na ropě podle odhadů 280 miliard dolarů. Zpronevěra, korupce a špatné hospodaření ale způsobují, že dvě třetiny Nigerijců stále žijí za méně než dolar na den.
Vládní úředníci, kterých je v metropoli Abuji kolem padesáti tisíc, existenční problémy nemají. Funguje tu voda, elektřina i síť pro mobilní telefony.
"Jediné, co se řeší, je nuda. Ve městě není co dělat," říká jeden ze zahraničních diplomatů žijících ve městě. Abuja nemá přirozené centrum, k jejím dominantám patří obrovská Národní mešita se zlatými kupolemi a snad hotel Hilton s více než šesti sty pokojů.

Umělá Abuja

Když se nigerijská vláda v 70. letech rozhodla vybudovat Abuju s pomocí japonského architekta, mnohým se toto rozhodnutí nezdálo příliš logické. Centrum obchodu i politiky tradičně zastával právě přístav Lagos.
Místo pro Abuju bylo uměle vybráno tak, aby v něm byly rovnoměrně zastoupeny různé kmeny a náboženství a aby se nacházelo v geografickém středu Nigérie.
Největší stavební projekt v historii země skončil v roce 1991, kdy se do Abuji přestěhovaly úřady a diplomatické mise.
Staví se tu ale doposud, snad v každé ulici. Světová banka odhaduje, že v roce 2002 se přelilo do Abuji 80 procent ročních energetických příjmů Nigérie. Město přitom reprezentuje jen jedno procento populace země.
To se obyvatelům dalších částí Nigérie nelíbí. "Násilnosti, které kvůli ropě naposledy propukly, patřily k nejhorším," říká ekonom Júsuf Mustafa.
Studie, kterou sponzorovala ropná firma Shell, popisuje, jak do delty Nigeru proudí zbraně, placené z nelegálního obchodu s ropou. Nigerijská vláda odhaduje, že až desetina ropné produkce se "ztratí" kvůli zločineckým gangům, které odčerpávají surovinu z ropovodů a obchodují s ní.
Každý rok v deltě umírá při násilnostech kolem tisíce lidí.

Nigérie
Počet obyvatel.: 137,25 miliónu (z toho přes 40 % mladších 15 let)
HDP na obyvatele: 900 USD
Tempo růstu HDP: 7,1 %
Průmysl: zemědělství (70 % obyv.)
Vývoz: ropa, kakao, kaučuk
Zadluženost: zhruba 31 mld. USD