Domy, které umějí spořit

Domy, které umějí spořit

Zakladatel firmy Country life Otakar Jiránek, který se snaží o zodpovědný přístup k přírodě, staví ekologický dům ve středočeských Nenačovicích: "Plním si tak velký sen, projekt domu se rodil zhruba deset let. Jsem z něho nadšen i přesto, že stavbu provázely potíže."
Například zateplení zdí, podle původního plánu ze slámy, bylo třeba udělat z jiného materiálu. Kvalitně slisovaná sláma totiž nebyla k mání. A ani firmy, které se na stavbě podílely, neuměly vždy naplnit představy architekta.
V září zkolaudovaný, ale přesto ještě nedokončený kruhový dům, který navazuje na starý kravín, má několik technických zajímavostí. Například jej vyhřívají kotle na dřevoplyn, které ročně uspoří v porovnání se zemním plynem či elektřinou několik tisíc korun.

Co je výhodné

Ke stavbě energeticky úsporných domů se přiklánějí lidé proto, že jsou tyto domy ve srovnání s ostatními ekonomicky výhodnější. Architekt Petr Suske, který vede ateliér na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze, je autorem několika domů postavených z netradičních materiálů jako hlína či sláma v kombinaci se dřevem. Tvrdí, že ušetřit lze několika způsoby: "Pokud kvalitně izolujeme zeď, prodraží se její čtvereční metr o 400 korun. U středně velkého rodinného domu s 200 čtverečními metry omítky vzrostou náklady na zateplení o 80 tisíc. V takovém domě pak ušetříme za topení tolik, že investice je za pět let zpátky. A další roky už jsme ekonomicky v plusu."
Šetřit lze i architektonickým přístupem. Pokud je dům navržen tak, že obývací prostory míří na jih, a kuchyň, předsíň a chodby na sever, zaplatíme za vytápění méně. U průměrného rodinného domu může roční úspora činit přibližně pět tisíc korun.

Kdo nejdřív připlatí, později ušetří

Výraznou roli při šetření hraje způsob větrání. Výhodná je takzvaná rekuperace, při které se teplý vzduch nevypouští z okna, ale nejdříve se z něj ve výměníku teplo využije k ohřevu studeného vzduchu přiváděného do domu zvenku.

"Rekuperační jednotka je malé zařízení, jehož pořizovací cena je v porovnání s tradičním topením dražší zhruba o 15 procent. Kromě nemalých finančních úspor pak ale při provozu napomáhá řešit i hygienu prostředí," tvrdí architekt Aleš Brotánek. Navrhl už hodně nízkoenergetických domů, které spotřebují výrazně méně energie než ostatní. Přitom nejsou o mnoho dražší. "Pokud je stavba řádně zateplena a vzduch v ní větrán rekuperací, a když vodu ohřívají solární panely a okna mají trojitá skla, prodraží se dům v hodnotě dvou až tří miliónů tak o deset procent," říká Brotánek. "Při dnešních cenách energií se to na úsporách za topení vrátí za patnáct let. Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou však momentálně ještě pokřivené a evidentně půjdou strmě vzhůru, bude reálná návratnost mnohem kratší."

Čísla jsou jasná

Aleš Brotánek tvrdí, že myšlení lidí, kteří si chtějí nechat postavit ekologický dům, zásadně ovlivní pouze tvrdá čísla. Fakt, že některé ekologické stavby potřebují namísto standardní průměrné roční spotřeby energie 130 kWh na metr čtvereční pouze 50 kWh, je už opravdu silný argument.
"Hlavní problém je však v tom, že stavební firmy nejenže o ekologii moc nestojí, ale navíc přemrštěně nadsazují ceny," vysvětluje Brotánek. Pak se stává, že zákazník, který by byl ochoten zaplatit o něco víc než obvyklé stavební náklady, na předražený ekologický dům nedosáhne.

Ceny budou klesat

Podle ředitele pražské realitní firmy Hanex Group Franka Hanečáka se Češi zajímají při nákupu bytů nanejvýš o energetické ztráty oken. "U bytů je zajímá spíš cena a lokalita, zatímco například tepelné vlastnosti zdí jsou pro ně nepodstatné." Teprve pokud někdo kupuje dům, začíná se ptát, kolik bude muset platit za topení a jak by se dalo ušetřit.
Energeticky šetrné domy se podle Franka Hanečáka dají pořídit za ceny podobné bytům. Záleží pochopitelně na lokalitě. "Cena energeticky úsporného domu na okraji města nemusí být závratná," říká Hanečák. Jestliže tedy luxusní byt stojí kolem tří čtyř miliónů korun, na stejnou částku vyjde nadstandardní ekologický dům. Bude-li navržen tak, aby šetřil energii, dokáže v zimě výrazně snížit náklady za topení.
Pořizovací náklady na stavbu ekologických domů bývají o něco vyšší. Počáteční investice se ale za čas vyplatí, neboť topení a provoz stojí méně. A až v Česku přibude firem, které umějí ekologické domy stavět, jejich cena určitě klesne. Třeba jako v Německu, kde se ceny některých nízkoenergetických domů dostaly až o 30 procent pod standard běžných domů.
Připočteme-li k tomu fakt, že nižší energetická náročnost takových domů navíc šetří životní prostředí, je zřejmé, že jich bude i v Česku výrazně přibývat.
[*]

Jak se žije v nízkoenergetických domech
Josef Šulc, majitel domu izolovaného balíky slámy v Mladé Boleslavi: "V domě bydlí už dva roky moje maminka a když srovnává s tradičním domem, říká, že ten slámový je příjemnější. Mám spočítáno, že jen za topení ušetříme ročně polovinu obvyklých nákladů."
Magdaléna Vančáková bydlí v Černošicích v domě, který kromě jiného rekuperuje, čili přihřívá vzduch na větrání: "Žijeme tu více než dva roky, a tak jsme si spočítali, že za topení včetně ohřevu teplé vody nedáme ročně víc než deset tisíc korun. Krbová kamna nám vytopí díky chytrému systému celý dům, sluneční kolektory ohřívají většinu roku vodu, a tak elektřinou topíme jen v mezidobí, kdy nepoužíváme kamna a nesvítí slunce."
Hana Kolářová žije pět let v Praze-Písnici domě, který má zateplené zdi a větrá rekuperovaným vzduchem: "Sousedíme s domem rodičů, který byl postaven ve druhé polovině třicátých let. Mohu tedy srovnávat a je jasné, že náklady na vytopení metru čtverečního u rodičů jsou třikrát vyšší než v našem domě. Zdi jsou teplé, takže teplota v místnosti může být i o dva stupně nižší. Tím, že větráme rekuperací, máme neustále čistý a příjemný vzduch."
Tomáš Vaněk bydlí pět let v Psárech v domě, který je větrán rekuperací: "Zejména teď v zimě si to nemůžeme vynachválit, protože je všude čistý vzduch, nejsou cítit ani pachy z kuchyně. Navíc mám úžasný pocit, že neodebírám tolik energie a přírodě tolik neškodíme."

Čím topit
Při postupném zdražování elektřiny začalo mnoho domácností topit plynem. Ten už ale také přestává být výhodný, a tak se nad českými vesnicemi opět vznášejí mraky smrdutého kouře z uhlí.
"Řešením je spalování biomasy," tvrdí architekt Petr Suske. "Plodiny, které zemědělci plně nevyužijí - jako například řepku olejku - nebo ty, co prostě rychle rostou, se mohou spalovat a tím lze šetřit. Je to jednoznačný trend, který už v zahraničí dotáhli daleko."
Moderní kotle na spalování štěpky nebo slámy jsou už u nás běžně k mání. Stejně jako kotle, ve kterých se pálí peletky, což jsou granule z biomasy. "V Rakousku či Německu přiveze peletky cisterna až k domu, vysype je do zásobníku a vše je v podstatě jednoduché a levné," pokračuje Petr Suske. "V Česku už takhle topí celé vesnice. Otázkou však zůstává, jak dlouho bude jejich výroba dotována."
Zajímavým ekologickým zdrojem energie jsou tepelná čerpadla. V hodnocení jejich ekonomické výhodnosti jsou ale znalci zdrženliví. Čerpadla sice vyrábějí ekologicky čistou energii, finančně však podle odborníků přínosem nejsou. Podobně jako sluneční kolektory, jejichž účinnost je v našich zeměpisných šířkách malá.

Izolační materiály
* Sláma
Z balíků slisované slámy je například postaven dům v Mladé Boleslavi (foto na titulní straně). O kvalitní slámu však začíná být nouze.
* Minerální vata
Stejně jako další izolační materiály bývá pokryta třeba heraklitem a na něm je teprve omítka.
* Polystyrén
Skoro už tradiční izolace, která se běžně používá například k zateplování bytových domů
* Minerální vlna
Byla použita například při zateplování ekologického domu v Černošicích
* Konopí
Kdysi zcela tradiční izolace, jejíž kvalitu lze srovnat se slámou

Roční náklady na vytápění běžného domu (A) a nízkoenergetického domu (B)
dům A dům B návratnost (roky)*
hnědé uhlí (Kč) 7 611 4 127 28,7
dřevěné peletky (Kč) 10 934 5 375 17,9
zemní plyn (Kč) 20 004 10 245 10,2
elektřina akum. (Kč) 23 439 14 141 10,7
Poznámka: Dům A je postaven v 80. letech a jeho měrná potřeba tepla je 110 kWh na m2, dům B, nízkoenergetický, má měrnou potřebu tepla 50 kWh na m2 vytápěné plochy. Oba domy mají 160 m2 vytápěné plochy, ceny paliv a elektřiny jsou z ledna 2006.
* Předpokládáme, že dům A má reálnou hodnotu dva milióny korun a náklady na stavbu domu B jsou vhodnou volbou stavebních materiálů a vybavení technikou jen o 5 procent vyšší, činí tedy 2,1 miliónu korun. Vypočítaná návratnost vychází z teoretické úvahy, že ceny energií se nebudu měnit. Ve skutečnosti se však zcela jistě porostou, takže skutečná návratnost bude výrazně kratší.

Autor tabulky: Lubomír Klobušník, energetický poradce Energy Centra České Budějovice

První nízkoenergetický rodinný dům v Česku stojí v Hořovicích. Poprvé zde byla využita při větrání rekuperace.
První dřevostavba s parametry nízkoenergetického domu stojí od loňska v Kroclově u Českých Budějovic. Dřevěný skelet je zateplen, vnitřní strana stěny je přizděna z nepálených cihel.

Nízkoenergetický dům v Mladé Boleslavi (vpravo) je izolován balíky lisované slámy. Jmenuje se Dům v kožichu s deštníkem (střechu tvoří umělohmotná membrána) a získal za nápad architekta Petra Suskeho ocenění. Na snímku vlevo je nízkoenergetický dům Archa ve středočeských Nenačovicích, který je přistavěn ke kravínu zrekonstruovanému na školicí a prodejní prostory.