Část poplatníků si neví rady s příjmy, které se v § 10 zákona o daních z příjmů označují jako ostatní. Zde je několik tipů, jak se v nich orientovat.
U příjmů z prodeje nemovitosti, bytu, automobilu, cenných papírů a dalších je v § 10 stanoveno, o jaké výdaje je lze snížit (vždy se uzná např. cena, za kterou poplatník majetek pořídil).
U příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, nemusí poplatník výdaje prokazovat doklady a může je uplatnit prostým výpočtem ve výši 80 procent z příjmů (půjde například o od daně neosvobozené příjmy za prodej přebytků ovoce nebo zeleniny ze zahrádky).
I u těchto příjmů si manželé, kteří nedaní společně, mohou zvolit, kdo z nich příjem např. z prodeje chaty zdaní (prodaný majetek však nesmí být zahrnut v obchodním majetku jednoho z manželů).
Pokud prodá poplatník cenné papíry se ztrátou a jestliže naopak prodal se ziskem nemovitost, nemůže zkompenzovat zisk z prodeje nemovitosti touto ztrátou. Konečným výsledkem při posuzování těchto dvou druhů příjmů bude základ daně (dílčí základ daně) podle § 10 tvořený ziskem z prodeje nemovitosti.
Na druhou stranu může poplatník v rámci jednoho druhu příjmů kompenzovat zisky a ztráty mezi sebou. Pokud by loni prodával cenné papíry a na akciích jednoho podniku měl zisk 100 tisíc, u druhého ztrátu 50 tisíc a u třetího ztrátu deset tisíc, výsledkem zde bude zisk 40 tisíc korun.
Hovoříme zde o ziscích a ztrátách, v daňovém přiznání ale musí poplatník uvádět v rámci jednoho druhu příjmu údaje nekompenzovaně, tedy nejdřív příjmy z prodeje, pak výdaje a nakonec zisk v rámci tohoto druhu či nulu (konečná ztráta v rámci jednotlivého druhu příjmů není možná).
Autor je daňovým poradcem