Evidence a účetnictví

Pokud podnikatel loni přešel z daňové evidence na vedení účetnictví, má to dopady do základu daně již za rok 2005.
Podnikatel by ale neměl při zpracování daňového přiznání zapomenout na výhodné ustanovení § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů. To mu umožňuje zvýšit základ daně za rok 2005 o hodnotu zásob a pohledávek, které evidoval k 31. prosinci 2004 nikoliv jednorázově, nýbrž postupně po devět následujících zdaňovacích období, počínaje rokem 2005. A dokonce i nerovnoměrně tak, aby v těchto obdobích svou daňovou povinnost co nejvíce optimalizoval.
Podnikatel může optimalizovat svůj daňový základ za rok 2005 třeba až na úroveň minimálního základu daně (pokud se na něj vztahuje). O hodnotu zásob a pohledávek zvýší základ daně postupně (za rok 2005 zahrne třeba i jen korunu hodnoty zásob na skladě a korunu hodnoty pohledávek), kdežto hodnota závazků, které by při jejich uhrazení byly daňovým výdajem, sníží základ daně za rok 2005 v plné výši jednorázově.

Úroky z účtů

U příjmů z kapitálového majetku podle § 8 podnikatel většinou zahrne do přiznání jen příjmy z úroků z běžného účtu určeného k podnikání a úroky z jím poskytnuté půjčky či úroky a poplatky z prodlení s úhradou faktury odběratelem. U většiny ostatních příjmů v ČR již byla daň sražena tím, kdo je vyplácí.
Tyto příjmy o související výdaje není možné snížit. Budou proto dílčím základem daně podle § 8 a budou se zdaňovat v rámci celkové daňové povinnosti poplatníka.
Kromě úroků z podnikatelského účtu většina podnikatelů tyto příjmy nesprávně uvádí jako součást příjmů z podnikání podle § 7. Zbytečně si o ně zvyšuje vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Registrační pokladny

Novela zákona přinesla zpětně i pro rok 2005 slevu na dani poplatníkům, kteří si již loni pořídili pokladnu podle zákona o registračních pokladnách. Daň se jim sníží o polovinu pořizovací ceny, maximálně o 8000 Kč na pokladnu.
Protože však jde o slevu na dani podle § 35 odst. 6, tak je další efekt pořízení pokladny v roce 2005 v tom, že se na tohoto poplatníka nebude vztahovat ustanovení o minimálním základu daně.

Dary a tiché víno

Za daňové se podle zákona poplatníkovi neuznají výdaje na reprezentaci (zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary). Za dar se však nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou či ochrannou známkou poskytovatele nebo názvem propagovaného zboží a služby, pokud jeho hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč. Navíc, s výjimkou tichého vína, nesmí být předmětem spotřební daně.
Pojem tiché víno je definován v zákoně o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a je jím jednoduše řečeno klasické červené, bílé nebo růžové víno. Tedy víno, které není šumivé a je bez přídavku lihu (s přídavkem lihu je např. portské). Tato změna je účinná až od 10. 11. 2005, a to zákonem o zemědělství. Tedy i výdaje na darované tiché víno, pořízené od 10. listopadu do konce roku, budou uznány, pokud budou splněny další podmínky kladené na reklamní a propagační předmět.

Paušály a prodlení

Ke změně došlo u možnosti stanovit výdaje paušálem. Výdajové paušály se výrazně zvyšují již pro rok 2005. Zde je příklad, jak je využít.
Živnostník (neplátce DPH) loni vedl daňovou evidenci a na základě novely se rozhodl, že již za rok 2005 využije výdajové paušály.
Protože k 31. prosinci 2004 měl pohledávky za poskytnuté služby 40 000 Kč, závazky za dodání materiálu za 20 tisíc a na skladě materiál za 30 tisíc, je povinen podat dodatečné daňové přiznání za rok 2004. V něm zvýší základ daně o 50 tisíc (40 000 plus 30 000 minus 20 tisíc), vypočítá daň a zaplatí rozdíl na dani z příjmů za rok 2004 oproti řádnému přiznání za rok 2004.
Nedotažení úpravy v prosincové novele zákona, kdy je tento živnostník povinen zvýšit základ daně zpětně za rok 2004, a nikoliv za rok 2005, však tohoto poplatníka dostává do prodlení s platbou rozdílu na dani z příjmů za rok 2004.
Správce daně mu může vyměřit penále 0,05 procenta z nedoplatku daně za každý den prodlení. Živnostník však může podat žádost o prominutí penále z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jíž by správce daně v tomto atypickém případě mohl vyhovět.
Pokud by však závazky, které by při jejich úhradě byly považovány za daňové, byly vyšší než pohledávky a zásoby na skladě k 31. prosinci 2004, tak by poplatník mohl podat dodatečné přiznání za rok 2004 na daňovou povinnost nižší, než jakou v řádném daňovém přiznání vypočetl.

Neuskutečněná oprava

Další tip se týká firmy, která v minulých zdaňovacích obdobích tvořila daňově uznatelnou rezervu na opravy hmotného majetku podle zákona o rezervách. Pokud předpokládala, že k opravě dojde v roce 2005, ale oprava se nakonec loni neuskutečnila, tak se firma nemusí obávat, že by musela v daňovém přiznání za rok 2005 zvýšit základ daně o tvorbu daňové rezervy, o kterou si v minulých obdobích základ daně snížila.
Pokud skutečně počítá s tím, že opravu hmotného majetku uskuteční, tak může využít § 7 odst. 5 zákona o rezervách umožňující posunout zahájení opravy oproti předpokládanému termínu o jedno zdaňovací období, a to bez dopadu do základu daně.

Opožděná oprava

Pokud firma plánovanou opravu v roce 2005 sice zahájila, ale nedokončila, tak se také nemusí obávat, že by kvůli nedodržení termínu musela zvyšovat za rok 2005 základ daně o nevyčerpanou část daňové rezervy, o kterou si snížila základ daně v minulých zdaňovacích obdobích.
Může využít opět § 7 odst. 5 zákona o rezervách, který firmě umožňuje nevyčerpat rezervu pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena, ale až ve zdaňovacím období, které následuje po období, ve kterém byla oprava zahájena. Ani v tomto případě to nebude mít dopad do základu daně.
Autor je daňovým poradcem


Na co se vyplatí si dát pozor



Starší předpisy

Při zpracování daňového přiznání poplatník nevystačí jen se zněním zákona o daních z příjmů platným pro rok 2005. Je třeba se podívat i na přechodná ustanovení novel z let 2003 a 2004, protože obsahují některé daňové režimy, podle kterých se mělo postupovat i loni.


Starší zásoby

Poplatník s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, který loni zahájil činnost, si může snížit základ daně i o zásoby pořízené v roce 2004 a o jiné výdaje z roku 2004 spojené se zahájením činnosti (soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty apod.).


Přechod na paušál

Pokud by se živnostník rozhodl přejít na výdajové paušály až od 1. ledna 2006, tak má povinnost již v daňovém přiznání za rok 2005 provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8, a to podle stavu majetku a závazků k 31. prosinci 2005.

Zdroj: daňový poradce Miloš Hovorka