Stát lidem zdaní účty v cizině

Úřady získají přehled o zahraničních kontech českých občanů
Nová pravidla mají platit letos

Úřady se letos poprvé dozvědí, kdo z českých občanů má bankovní účet v zahraničí a kolik mu jeho vklad vynesl. Informace o kontech musí Česku do konce června ohlásit prakticky všechny země Evropské unie a také finanční instituce z některých "daňových rájů".
Vyplývá to z mezinárodních smluv, které má na nadcházející schůzi ratifikovat Poslanecká sněmovna. Jejich znění se řídí společnými pravidly Evropské unie, o kterých členské státy EU jednaly čtrnáct let.
Ukládání úspor v zemích s nižšími daněmi přitom není malý problém - například Německo před třemi lety odhadlo, že ze země tak mohlo utéct až 300 miliard eur.
Unie se proto v roce 2003 dohodla, že si její země budou vyměňovat informace o úsporách cizinců, aby jejich "domovská" země mohla zdanit úroky z jejich výnosů. (Výjimky si vymohly Lucembursko, Belgie a Rakousko - budou vybírat daně z vkladů cizinců samy, podobně jako Švýcarsko.)

Desítky tisíc účtů

Teď bude podobný princip platit i pro Česko - kolik na tom vydělá státní rozpočet, ale neví ani Ministerstvo financí.
"Lidí, kterých se to týká, mohou být v Česku až desítky tisíc," uvedl Radek Bláha z Ministerstva financí.
Informační povinnost, na které se dohodla Evropská unie, by také měla účinněji bránit praní špinavých peněz a finančním podvodům.
České úřady nicméně nemají žádný kvalifikovaný odhad, kolik peněz na soukromé účty do zahraničí "odteklo" - ať už legálně nebo nelegálně.

Seychely zůstávají stranou

Nejznámějších podnikatelů "v emigraci" jako Viktora Koženého, Borise Vostrého nebo Radovana Krejčíře se však nové paragrafy nedotknou. Policie má přitom podle MF Dnes podezření, že majetek českých Krejčířových firem se rozprodává a výnosy mizí na účtech v zahraničí, ke kterým má podnikatel přístup.
Krejčíř nebo Vostrý totiž momentálně žijí ve státech, které informace o kontech poskytovat nemusí. Úmluva se vztahuje jen na ty "daňové ráje", které mají statut závislých či přidružených území Velké Británie a Irska nebo Nizozemsko. (To jsou například Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy a Nizozemské Antily, nikoli Seychely a Belize.)
Zprávu o kontech musí podat i evropské "daňové ráje" - Kypr, Lichtenštejnsko, Monako a Andorra.
Daň z vkladů v Lucembursku, Belgii a Rakousku bude postupně stoupat z patnácti na dvacet a po roce 2011 až na 35 procent.
Pro srovnání - úroky z vkladů se v České republice daní patnácti procenty.
Také tuzemské finanční instituce, především banky, budou muset cizí úřady informovat o úrocích, které byly v loňském roce vyplaceny ve prospěch účtů zahraničních fyzických osob.
Pravidelná výměna informací se týká všech zemí Evropské unie.
Pouze Belgie, Rakousko a Lucembursko si vymínily, že po určitou dobu budou místo výměny informací podobně jako Švýcarsko zdaňovat výnosy úspory cizinců přímo ve své zemi.
Takže i pro ně platí, že do konce června 2008 musí uplatňovat daň ve výši patnácti procent, od července téhož roku až do roku 2011 dvacetiprocentní daň a poté daň ve výši pětatřiceti procent.
Čeští daňoví poplatníci musí příjmy z úroků ze svých vkladů v zahraničí uvádět v daňovém přiznání. Týká se to například příjmů z vládních cenných papírů, příjmů z obligací nebo dluhopisů včetně výher a prémií, které se k těmto cenným papírům váží.