Noví majitelé burzy šetří, holič Jerry to balí
Gerardo Gentiella, mezi makléři newyorské burzy cenných papírů známý jako "Jerry holič", má smůlu. Přes čtyřicet let pečoval o jejich kštice, a teď, když je z burzy akciová společnost, musí končit.
Majitelé začínají počítat náklady, včetně dotací, které Jerry dostával na provoz své oficíny v suterénu, přímo pod burzovním parketem. Krejčí, kteří šili makléřům i obleky, to museli z úsporných důvodů "zabalit" už v prosinci.
"Nedá se prostě nic dělat. Nastala výměna stráží. Z členů burzy jsou nyní akcionáři," podotýká Frank Christensen, člen burzy od roku 1965, který si "zástřih" u Jeerryho dopřával dvakrát do měsíce. "Bude se mi po něm stýskat. Je to sympatický chlapík a samý úsměv," říká Christensen.
"Rád bych zde zůstal, ale zdá se, že holiče už tu nebudou potřebovat," stýská si pětasedmdesátiletý mistr svého řemesla. V jeho řeči je pořád znát přízvuk z italského Avellina.
Holičské, kadeřnické a další služby byly během více než dvousetleté historie NYSE v její honosné budově samozřejmostí.
Gentiella, který si za běžné ostříhání vlasů účtoval osm dolarů, neplatil žádný nájem od roku 1968. Naopak, dostával dotaci 24 tisíc dolarů ročně.
Ale zákazníků mu citelně ubylo. Před lety jich obsloužil šestnáct i více denně, v poslední době jich v průměru přichází sedm.
Stříhat se u něho nechávali všichni výkonní ředitelé burzy, včetně předposledního Richarda Grassa. "Myslím, že ten si mě považoval. Když na burzu zavítala nějaká osobnost z Washingtonu, vždy ji zavedl ke mně a doporučil mé služby," vzpomíná Gentiella.
Nový šéf NYSE John Thain, který se ujal funkce v lednu 2004, mu sice nájemní smlouvu bez problémů prodloužil, ale ostříhat se u něho nikdy nenechal. "Občas se mihnul kolem a zeptal se, jak se daří," říká Gentiella.
