Místo penzijního připojištění řada lidí ocení spíše stavební spoření
Penzijní připojištění mohou krátkodobě - na pět let - využít jen lidé ve věku 55 let a více. Mladší klienti musí počítat s uvázáním peněz na výrazně delší dobu. Naproti tomu u stavebního spoření je třeba střádat alespoň šest let, a to platí pro všechny klienty.
V obou případech - jak u stavebního spoření, tak i penzijního připojištění mají lidé nárok na státní podporu. U starých smluv ze stavebního spoření, které byly založeny do konce roku 2003, činí státní podpora i v dalších letech až 4500 korun ročně. Pro získání tohoto maxima je ale třeba splnit podmínku a tou je vklad ve výši 18 tisíc korun ročně. Vedle toho jsou ještě všechny prostředky na účtu klienta (včetně připsaných státních podpor) úročeny sazbou ve výši dvě až čtyři procenta ročně (záleží na konkrétní smlouvě). Pokud u tohoto typu smlouvy klient ukládá optimálních 1500 korun měsíčně, po pěti letech naspoří včetně státní podpory okolo 120 tisíc korun. Pět let je však nikoliv maximální, ale minimální doba spoření. Pokud by někdo smlouvu vypověděl dříve než po pěti letech, o všechny státní podpory (zálohy státní podpory) by přišel a ještě by zaplatil pokutu ve výši půl procenta z cílové částky.
U nových smluv o stavebním spoření, které byly založeny po roce 2003, je situace jiná. Především lidé získají nižší státní podporu. Ta činí maximálně 3000 korun ročně a pro její získání je nezbytné za rok uložit na účet alespoň 20 tisíc korun. Navíc aby klient získal nárok na státní podpory, musí střádat alespoň šest let, tedy o rok více než dříve.
