Ukrajina chce smlouvu přímo s Gazpromem

Mezi ruským plynárenským gigantem Gazprom a Ukrajinou to opět vře. Pokud Ukrajina nepřistoupí na úhradu údajného dluhu, Gazprom dnes ráno zavře plynový kohout. Do sporu o dodávky zemního plynu na Ukrajinu se zapojil i prezident Viktor Juščenko. Jeho návštěva Moskvy byla ohlášena na zítřek. Premiérka Julija Tymošenková by měla do ruské metropole přijet 21. února.

Předsedkyně vlády slíbila, že bude usilovat o to, aby z obchodu se zemním plynem byla vyřazena společnost RosUkrEnergo, která byla vytvořena před dvěma lety jako součást řešení tehdejšího sporu a která zajišťuje míchání dodávek zemního plynu z Ruska a ze Střední Asie.

Ukrajina odmítá mezičlánek

Premiérka Tymošenková požaduje, aby Rusko zvýšilo poplatky za tranzit přes Ukrajinu a aby se obchod se zemním plynem napříště obešel bez prostředníka. Podle ní se existencí firmy RosUkrEnergo podstatně zvyšuje dovozní cena plynu a její struktura je neprůhledná. To nahrává korupci. Právě z korupčních praktik a z politizování energetické otázky Tymošenková Moskvu již delší dobu obviňuje.

Předsedkyně ukrajinské vlády vyslovila dohad, že dluh, o kterém nyní mluví Gazprom, vznikl proto, že za zemní plyn nezaplatil RosUkrEnergo, který je z poloviny vlastněn právě ruskou plynárenskou společností.

Prezident Juščenko poukázal na souvislost mezi ukrajinskými snahami vyloučit z obchodu se zemním plynem prostředníky a nynějším sporem. V rozhovoru pro ukrajinskou televizní stanici "1+1" řekl, že krok Gazpromu považuje obecně za reakci na oznámení ukrajinské vlády týkající se možných změn v tranzitních poplatcích za přepravu zemního plynu a snahu obchodovat s Gazpromem bez prostředníků.

Vývoz plynu poklesl

Mluvčí Gazpromu, údajně čtvrté největší firmy na světě a první v Evropě, uvedl, že nynější ukrajinský dluh dosáhl výše 1,5 miliardy dolarů s tím, že jedna třetina připadá na ruský zemní plyn dodaný od počátku letošního roku. V tomto období objem dodávek plynu ze Střední Asie podle Gazpromu poklesl vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám. Tento pokles byl částečně kompenzován vyššími dodávkami dražšího ruského zemního plynu.

Gazprom měl v minulosti spor o dodávkách plynu také s Běloruskem, což se dotklo i několika zemí Evropské unie. Tentokrát se ale Evropa podle slov členů Evropské komise obávat nemusí.

Pozice Gazpromu sílí

Ruský polostátní energetický gigant v posledních letech značně posílil svou pozici v plynárenském průmyslu. Před třemi lety mimo jiné koupil většinový podíl v ropné společnosti Sibněfť (část impéria oligarchy Romana Abramoviče).

Gazprom vlastní podle odhadů až 17 procent světových zásob plynu. Celkové zásoby společnosti se odhaduji na 29 bilionů kubických metrů zemního plynu a tyto zásoby stále rostou.