Své plány na řízení Českých drah v pátek poprvé představili jejich noví šéfové - generální ředitel Petr Žaluda a náměstek pro osobní dopravu Petr Moravec. Jaké mají priority? Získat víc peněz z veřejných rozpočtů na obnovu vozového parku, nelpět na zachování "každého motoráčku" a začít spolupracovat s autobusovými dopravci.

Příspěvek státu a krajů pro České dráhy by se měl podle nových šéfů zvýšit o několik miliard korun ročně.

Žaluda přišel na železnici z pozice ředitele pojišťovny AXA a očekává se, že do obří státní firmy vnese styl řízení běžný z privátních společností. Moravec dosud řídil konkurenční společnost Veolia Transport a je znám jako kritik jak Českých drah, tak ministerstva dopravy. Oba se shodují, že bez masivnější finanční injekce se fungování drah těžko zlepší. "Chceme přesvědčit stát, že je výhodné investovat do železnice," říká Žaluda. Také Moravec zdůrazňuje, že by kraje měly přispět na nákupy nových vozů. Se starými vagóny nemají železničáři šanci přilákat víc cestujících, shodují se oba.

Peníze, které nejsou


Výměna lokomotiv a vagónů v optimálním dvacetiletém cyklu podle Moravce ročně vyjde na dvacet miliard korun, dnes jsou na nové vozy vyčleněny jen miliardy tři. Potřebné peníze by měl zaplatit objednavatel daného spoje, tedy kraj nebo ministerstvo dopravy. Vedení drah přiznává, že tolik peněz ani neočekává, a doufá, že na vozy dostane navíc kolem pěti miliard ročně. Za rychlíky a regionální spoje zaplatily loni stát a kraje celkem zhruba osm miliard korun, tedy přibližně 63 korun na jeden vlakem ujetý kilometr. Podle Českých drah je to málo. Na Slovensku dostávají dráhy dvojnásobek, v Maďarsku dokonce 136 korun na kilometr.

Ministr dopravy Aleš Řebíček považuje požadavky ČD za oprávněné. "Potřeba nových vozů je zřejmá. Otázka ale nezní: dát či ne, ale - kde vzít," říká. Pro ministerstvo je důležitější dostavba sítě dálnic a železničních koridorů.

Podle Moravce je třeba lépe koordinovat dopravní obslužnost v krajích. Není mu prý jasné, proč si kraje často objednávají u dopravců na stejný čas autobus i vlak, když oba jedou poloprázdné.

"Náklady na železnici jsou čtyřikrát vyšší a plně chápu kraje, když se zdráhají vlaky platit. Není třeba, abychom obsluhovali každé dvě vesnice," řekl. Železnice by se podle něj měla stát páteřní sítí dopravního systému a s autobusovými dopravci spíše spolupracovat než si konkurovat.

Pro České dráhy by mohli jezdit i jiní železniční dopravci, pokud by to bylo výhodnější. "Nebudeme se bránit tomu, vzít si subdodavatele," uvedl Moravec.

Spolupráce s autobusy


Šéfové drah plánují jednání o lepší návaznosti autobusových spojů na železnici. Lidé by mezi městy jeli vlakem, do vesnic by pokračovali autobusy. Ty by mohly jezdit i pod značkou ČD a nahradit vlaky tam, kde je to výhodnější. "Je zbytečné, aby jel ráno ve stejnou dobu vlak i autobus nebo aby jelo po dálnici devět autobusů, když by cestující mohl pojmout jeden vlak," řekl Moravec.

Autobusoví dopravci ale tyto plány moc nevítají. "Je to blamáž," říká o nich Radim Jančura, ředitel soukromé společnosti Student Agency, která například na trase mezi Prahou a Brnem drahám přetáhla většinu klientely a má zájem i o provoz vlastních vlaků. "Chápu pana Moravce, že natahuje ruku, má šanci, že peníze dostane. Je to snazší než se snažit získat cestující." Jančura tvrdí, že je schopný svůj plánovaný moderní vlak provozovat proti státním drahám s poloviční dotací.

Podle šéfů ČD se dohody s kraji o dotacích na příští období blíží do zdárného konce. Ale už v pátek se objevil problém v Jihomoravském kraji. Původní dohodu, podle níž kraj drahám zaplatí o 23 milionů korun víc než loni, narušil nový požadavek ČD na dalších šest milionů na označovače jízdenek. "Dohodli jsme se, že budeme projednávat částku o 16 milionů korun vyšší, než jsme původně navrhovali. To je od nás vstřícnost a z toho musí být dráhy schopny označovače uhradit," říká jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.