Lyžařský obr mládne

 
Snímek: BERNARD GRANGE (VALLOIRE)

Přijatelné ceny skipasů
Rozsáhlou modernizací procházejí v současnosti lanovky. Mnohé z nich totiž ještě nedávno pamatovaly vznik areálu před třiceti lety. Některé resorty - jako třeba Tignes a Val d´Isere - tak sedačkové "babičky" prakticky zcela vytěsnily expresními, odpojitelnými lanovkami.
Jednou z příjemných stránek lyžařské Francie je cena skipasů. Pomiňme teď desítku největších areálů, které se drží na špici alpského žebříčku jak rozsahem sjezdovek, tak cenou permanentek. V mnohých jiných, "neznámých" střediscích s více než stem kilometrů tratí zaplatíte za týden v absolutním porovnání o 30 až 50 eur méně, než je zvykem ve vyhlášených, ale třeba menších střediscích Rakouska nebo Itálie. O tom, že Francie vede v "ceně za kilometr sjezdovky", milovníci tohoto koutu Alp vášnivě přesvědčují své bližní už léta.
Země Galů je plná bohatství v podobě skutečně obtížných sjezdů - zpravidla jsou to volné svahy nebo černé (neupravované) sjezdovky. Upravované černé se také vyskytují, ale ne v tak hojném počtu. Častěji jsou prudké rolbované tratě značeny červenou barvou, což komplikuje přímé porovnání Francie s ostatní Evropou. Na opačné škále je navíc zelená barva, celkem důsledně využívaná pro označení svahů vhodných pro výuku lyžování. V jiných zemích plní modrá funkci cvičné louky, ale často i úzkého, jalového přejezdu.

Špičková gastronomie
Není pravda, že by ve Francii neexistovalo aprés-ski, i když v některých rezidenčních základnách skutečně na nic "zábavného" nenarazíte a mnoho českých lyžařů prostě jede jen lyžovat. Francouzi si naopak velmi rádi dopřejí - zejména při jídle. Návštěva restaurace bývá velice příjemným, i když poněkud nákladným celovečerním zážitkem. Světo-
známá francouzská gastronomie se projevuje cenami nad alpským průměrem i v horských chatách na sjezdovce.
Samotnou kapitolou Francie je sníh. Sjezdovky leží běžně nad 2000 metry nad mořem, tedy v přirozeně sněhově spolehlivých výškách. Přesto se už bez umělého zasněžování zcela neobejdou - i když jeho rozsah nikde nedosahuje měřítek, na která jsme zvyklí z Rakouska či Itálie. Nevyzpytatelná je prosincová předsezona, naopak jarní konec bývá obvykle bezproblémový a k pařícímu slunci se často přidá ještě nějaký příděl prašanu. Polovina března, ale i začátek dubna jsou proto ideálním termínem k návštěvě - níže položená střediska se už potýkají s ubývajícím firnem, zatímco ve vysokohorských centrech jede lyžařský život ještě naplno.
http://lyze-francie.com  

Portes du Soleil: švýcarská brána do Francie
Hory nad Ženevským jezerem sice postrádají vysokohorského ducha, typického třeba pro Tři údolí, ale lyžařským využitím je předčí. Celkem skýtají 650 kilometrů sjezdovek, z čehož většinu je možné projet bez sundání lyží nebo jen s krátkou procházkou skrz městečko.
Nejvýše položenou a nejznámější lyžařskou stanicí je Avoriaz (1800 m), působivé, i když sídlištní středisko na skalním ostrohu na švýcarsko-francouzském pomezí. Má vlastní lyžařský kotel s červenými a modrými sjezdovkami a několika černými, přetékajícími až na dno údolí směrem k letovisku Morzine. Na švýcarskou stranu se sjezdovky rozbíhají po přehledném, jižním svahu ke střediskům Champéry a Morgins - mezi pohodovými tratěmi vyniká jen takzvaná Stěna, jedna z nejprudších ve Švýcarsku, se sklonem až 45 stupňů, tedy 100 procent.
Na sever se z Avoriaz sjezdovky rozutečou po úbočí hraničního hřebene do Ch^atelu - tradičního, rustikálně působícího městečka. Za šarm a autenticitu se tu platí omezeným pohodlím v přístupu ke sjezdovkám. Na jihozápadním okraji městečka se nastupuje kabinkou do sportovněji laděné oblasti Linga, přímo z centra pak do pohodového, rodinného Super-Ch^atelu. Odtud je řetěz sjezdovek napojen na švýcarskou stranu hřebene a dále na výchozí "stanici" Avoriaz. Jen tento okruh vystačí lyžařům-cestovatelům na celý den. Večerní život v Ch^atelu sestává z četných restaurací a barů, mimoto lze podniknout exkurzi do výrobny sýra Abondance.
K rozsáhlému areálu náleží ještě dvoutisícové vrcholky nad středisky Morzine a Les Gets, po nichž stékají vesměs přehledné, carvingové sjezdovky střední náročnosti. K těžším se pak řadí ostřejší červená nebo boulovatá černá z výrazného vrcholku Chamossiere (2002 m). K výhledovým lákadlům této oblasti patří prakticky všudypřítomné panorama hřebene Mont Blanku na jižním obzoru a při lyžařském safari do švýcarského Torgonu pak ještě pohled na hladinu Ženevského jezera.
www.portesdusoleil.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 950 - 2277 m n. m.
Sezona: začátek prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 650 km
Vleky: 114x vlek - 78x sedačka - 10x kabinka - 4x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 39 - 189 eur, děti (do 15 let) 1 den - 6 dní: 26 - 127 eur

Doprava
Autem: Praha - Avoriaz (přes Norimberk, Bern): 1013 km, 10 h 25 min.
Letadlem: do Ženevy (Swiss, easyJet aj.), poté transferem (např. www.altibus.com , 63 eur/zpáteční jízda)

Kde se ubytovat
Hotel Neige-Roc: od 86 eur/os. a noc s polopenzí (www.neige-roc.com )
Apartmány: asi 990 eur/4 os. a týden (www.pv-holidays.fr )

Aprés-ski
* návštěva farmy s tradiční výrobou sýru Abondance (5 eur vč. ochutnávky)

Flaine: paneláky jako památka
Učebnicový příklad "továrny na lyžování" - do velké horské kotliny s ideálními severními svahy byly posázeny desítky betonových hranolů, ubytoven pro lyžaře. Na rozdíl od jiných panelákových center se však Flaine může pochlubit tím, že se dostalo na seznam architektonických památek. Novou ozdobou střediska je celá vesnice pohledných severských chaletů.
Nedaleký masiv Mont Blanku s pravidelnou spolehlivostí způsobuje, že se v okolí Flaine vysypává nadstandardní sněhová nadílka, nezřídka i deset metrů za sezonu, ačkoliv nadmořská výška do 2500 metrů by spíš naznačovala skromnější sněhové poměry. Nejvyšší alpský vrchol navíc pózuje všem návštěvníkům jedné z hlavních lyžařských křižovatek Flaine, vrcholku Les Grandes Platieres. Právě odtud padají severním směrem ty nejlepší sjezdovky: Belzebuth, Faust, Mephisto, Styx... "Pekelná" náročnost sice realitě plně neodpovídá, jsou většinou "červeně" obtížné a dosti dlouhé, ale působí to dobře lyžařovu sebevědomí.
Mezi nimi se nabízejí ohromné plochy pro jízdu v prašanu s občas dramatickými, ale veskrze bezpečnými místy. K Flaine jsou lanovkami přimknuty i další lyžařské areály, posázené vně "centrální" terénní mísy okolo střediska. Samo¨ens, Morillon a Les Carroz jsou zahrnuty v systému lanovek a vleků, pouze do komorního areálku Sixt je potřeba využít služeb skibusu. Cesta tam se ale vyplatí už jen pro úchvatné přírodní okolí.
www.flaine.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 700 - 2480 m n. m.
Sezona: polovina prosince - konec dubna
Sjezdovky: 265 km
Vleky: 38x vlek - 28x sedačka - 5x kabinka - 1x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 38 - 187,2 eura, děti (do 11 let) 1 den - 6 dní: 30 - 135 eur

Doprava
Autem: Praha - Flaine (přes Norimberk, Bern): 1065 km, 10 h
Letadlem: do Ženevy (Swiss, easyJet aj.), poté transferem (např. www.altibus.com , 74 eur/zpáteční jízda)

Kde se ubytovat
Hotel Neige-Roc: od 389 eur/os. a týden s polopenzí (www.mmv-holidays.co.uk)
Apartmány: od 320 eur/4 os. a týden (www.immorenand.com)

Aprés-ski
* řízení auta na ledu
* vyhlídkový let
helikoptérou okolo Mont Blanku

La Plagne: horský gigant pro rodiny
Více než 200 kilometrů sjezdovek Plání se rozpřahuje po velmi rozsáhlé horské krajině, členité jako po pádu roje meteoritů. Masiv vystupuje až do špičatého vrcholu Bellecote s menším, ale milým ledovcem, kde lze lyžovat, a také s legendární severní stěnou Bellecote, výzvou každého lepšího freeridera. Nesčetné je množství žlábků, kaňonů a plání pro vcelku bezpečné lyžování mimo sjezdovky - hlavně v okolí Roche de Mio (2700 m) a Grande Rochette (2500 m).
Kam se podíváte, tam vede aspoň jedna modrá sjezdovka, z čehož vychází pověst Plání coby rodinného střediska. Ale i modrá sjezdovka se tu umí "propadnout" pod lyžemi. Nejlepší tratě pro rychlejší jízdu vedou z Grande Rochette, přístupné moderním funitelem, potěší i slalomáky v Aime La Plagne nebo lesní průseky v Montalbertu podél expresních sedaček. Minout nelze ani kultovní tratě Kamikaze a Hara-Kiri, které jsou sice "jen" červené, ale široké a zároveň s dostatkem terénních překvapení.
Jednou z mála "dálničních" sjezdovek je jižní svah nad Champagny, odkud se do centra Plání vrátíte jednou z nejkratších sedačkových lanovek na světě. Cestovatel tu bude mít týden co dělat, aby se v hustém spletenci tratí s mnoha serpentinami vyznal. Znalec si může pobyt zpestřit návštěvou Les Arcs, spojeného dvoupatrovou kabinou překonávající 450 metrů hlubokou strž mezi oběma středisky (letos ale kvůli revizi nejezdí). Společný skipas ovšem patří k těm nejdražším v Alpách. Díky tomuto spojení bylo modernizováno množství starých lanovek, což tváři střediska a hlavně rychlejšímu spojení velmi prospělo. V nabídce aprés-ski nechybí bazén a typické restauranty, praktické je i skibusové (a lanovkové) spojení jednotlivých středisek až do půlnoci.
www.la-plagne.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1250 - 3250 m n. m.
Sezona: polovina prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 220 km
Vleky: 42x vlek - 35x sedačka - 8x kabinka - 2x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 41 -
197,5 eura, děti (do 13 let) 1 den - 6 dní: 31,5 - 148,5 eura

Doprava
Autem: Praha - La Plagne (přes Norimberk, Bern): 1180 km, 11 h 20 min.
Letadlem: do Ženevy (Swiss, easyJet ap.), poté transferem (např. www.altibus.com , 118 eur/zpáteční jízda)

Kde se ubytovat
Hotel Araucaria: asi 90 eur/os. a noc s polopenzí
Rezidence Pierre de Soleil: asi 545 eur/4 os. a týden

Aprés-ski
* jízda v olympijském bobu (36 eur/os.)
* tandemový paragliding

La Rosiere: slunný heliski resort
Lyžařský prostor se nalézá přímo na hraničním průsmyku Malý Svatý Bernard a v jeho okolí, přičemž jej tvoří každá z dostupných osad na obou stranách hranice, La Rosiere na francouzské a La Thulie na italské straně. Průsmyk je průjezdný pouze v létě - v zimě z něj pak startují helikoptéry místní agentury a rozváží lyžaře na vybrané okolní vrcholky, aby se z nich spustili zapomenutým prašanovým krajem dolů. Ve Francii je heliskiing zakázán, proto La Rosiere těží z přítomnosti hranice: v Itálii lyžaři do vrtulníku nastoupí i z něj vystoupí, ale do Francie už jen lyžují.
Pojďme ale nazpět do městečka. Na francouzské poměry je nebývale malé a skromné, moderní chalety alpského vzhledu obklopují příjezdovou silnici, která zároveň tvoří i jakousi pěší zónu - jelikož je slepá, jezdí tam pouze ti, kdo mají v městečku co pohledávat. A přímo od silnice také stoupá první lanovka, která končí na první zajímavé kótě - Le Roc Noir (2310 m).
Pod lyžaři se otevírají první široké a přehledné svahy a na nich samozřejmě stroji vykreslené sjezdovky. Jsou vystaveny čelem slunci a naproti přes hluboké údolí se zračí hory a sjezdovky střediska Les Arcs. S lyžemi na nohou si můžete prohlédnout pevnost, jejímž účelem bylo chránit historickou státní hranici. Sportovní červené, ale i mírnějšími terény vedené modré sjezdovky nejen že nabídnou plnohodnotnou lyžovačku, ale zároveň posunou k srdci oblasti, zmíněnému průsmyku Malý Sv. Bernard (2188 m). Zajímavé je, že i zde - podobně jako v průsmyku Velkého Svatého Bernarda mezi Itálií a Švýcarskem - si připisují hlavní roli v chování lavinových psů, bernardýnů.
Před průsmykem ještě čekají další dvě přepravní zařízení (a další paralelní tratě), poté už vstoupíte do jiné komnaty zdejšího lyžařského střediska - na náhorní plošinu v okolí samotného horského sedla. Ta vyloženě vybízí k relaxačnímu lyžování, vysokohorskému odpočinku a nasávání tiché atmosféry velehor s dominantou Mont Blanku. Třetí lyžařský svět nabízejí svahy nad italským La Thuile (1441 m). Zatímco oblast nad La Rosiere je tvarově ukázněná, na italské straně nás čeká terén členitý i s prudkými tratěmi.
La Rosiere je středisko, jež si může u lyžařů napočítat spoustu kladných bodů. Rozsáhlá oblast Espace San Bernardo se nachází na území dvou států a obě si zachovávají vlastní charakter. Leží na klimatickém rozhraní, takže nezřídka bývá na každé straně hřebene jiné počasí i sněhové podmínky. Samotný resort La Rosiere je přitom na francouzské poměry malý, pohledný, až milý. Ze strany La Rosiere si zalyžujete na tvarově umírněných hřebenech s červenými a modrými sjezdovkami, na italské straně - za průsmykem Sv. Bernarda - vás ostřejší sjezdovky dovedou až mezi modříny. Italská vstupní brána do areálu - La Thuile - leží jen ve 1441 metrech.
www.larosiere.net  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1200 - 2650 m n. m.
Sezona: polovina prosince - konec dubna
Sjezdovky: 150 km
Vleky: 19x vlek - 17x sedačka - 1x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 34,3 - 161,2 eura, děti (do 12 let) 1 den - 6 dní: 23,9 - 112,8 eura

Doprava
Autem: Praha - La Rosiere (přes Norimberk, Bern): 1170 km, 11 h 10 min.
Letadlem: do Ženevy (Swiss, easyJet aj.), poté transferem (např. www.altibus.com , 118 eur/zpáteční jízda)

Kde se ubytovat
Hotel Solaret: od 345 eur/os. a týden s polopenzí (www.hotelsolaret.com)
Apartmány: od 350 eur/4 os. a týden (www.adelie-immobilier.com)

Aprés-ski
výlety na sněžnicích s výhledem na "zlatý kříž" regionu Tarentaise - od Espace Killy (Tignes) přes Tři údolí až do Les Arcs na protilehlém svahu

Valmeinier - Valloire: přívětivý standard
Jedna z méně známých lyžařských oblastí prospívá na jedničku v typicky francouzských "předmětech": velké rozloze areálu a startem lanovek nedaleko východu z apartmánu. Na zdejší poměry jsou sjezdovky položeny relativně nízko (1430 - 2600 m n. m.), zato s četnou artilerií sněžných děl. Díky tomu, že nejde v žádném směru o top středisko, můžete počítat i s příznivými cenami. Třeba šestidenní skipas přijde na 140 eur, které běžně zaplatíte i v několikrát menších alpských centrech.
Hlavní lyžařskou základnou je Valmeinier, které tvoří nízké, celkem pohledné rezidence uspořádané do půlkruhu a odkud vedou lanovky po mírném, "domácím" svahu i na hlavní hřeben směrem k Valloire. Pod rezidencemi se nacházejí ještě původní osady ve výšce zhruba 1500 metrů, kde se mohou ubytovat ti, kterým ani umírněná moderní zástavba moc nesedí. Milovníci tradičních středisek mají možnost zůstat v sousedním starobylém městečku Valloire, kam první lyžařští turisté, dámy tehdy ještě v sukních, zavítali už před víc než sto lety.
Nejzajímavější, rozuměj nejprostornější a nejčervenější, vlákna sjezdovek se táhnou po hřebeni Crey du Quart (2536 m), kudy lze přejíždět z Valmeinier do Valloire. Zde je i snowpark a nejvíce příležitostí k freeridovým odskokům mimo sjezdovky. Domovský valmeinierský svah - Le Gros Crey (2594 m) - skýtá příjemné carvingové až výukové terény, sportovněji naopak vyhlíží zpola zalesněný svah La Setas des Pres (2538 m) s nejkvalitnější tratí v celé oblasti, černou Cascades.
Nebude-li vás nudit myslet týden jen na lyžování a obejít se bez vymožeností aprés-ski, získáte ve Valmeinier jednu z nejlepších cen "za kilometr sjezdovky" v celých Alpách.
www.valmeinier.com  
www.valloire.net  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1430 - 2600 m n. m.
Sezona: polovina prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 150 km
Vleky: 15x vlek - 17x sedačka - 2x kabinka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 28 - 140 eur, děti 1 den - 6 dní: 23 - 115 eur

Doprava
Autem: Praha - Valmeinier (přes Mnichov, Milán, Turín): 1120 km, 11 h 40 min.
Letadlem: do Ženevy (Swiss, easyJet aj.), poté transferem (např. taxi www.alp-line.com)

Kde se ubytovat
Hotel Grand Fourchon: od 350 eur/os. a týden s plnou penzí (www.fourchon.com)
Apartmány: od 300 eur/4 os. a týden (www.espace2-vacances.fr)

Aprés-ski
* veřejný bazén (Valloire)
* bowling (Valmeinier)

Alpe d´Huez: slunečné plató
Je málo dalších středisek s tak rozsáhlým a zároveň pestrým terénem, lákavým - jak jinak ve Francii - především pro freeridery, a to příležitostné i expertní. Střechou oblasti je třiapůltisícový masiv Grandes Rousses, jehož podstavcem je slunná jihozápadní pláň, která dala vzniknout zdejšímu sloganu "Když nesvítí slunce, je noc".
Na úpatí této pláně leží dřevem obložené sídliště Alpe d´Huez, hlavní ubytovací základna oblasti, oblíbená především díky možnostem aprés-ski (bazén, kluziště, sportovní centrum) zahrnutým v takzvaném Visalp skipasu. Alternativou je ubytování v níže položených centrech jako Vaujany (1250 m), moderní apartmánové vesničce s wellness centrem, Villard-Reculas (1480 m) se starobylými staveními nebo v menší ubytovací stanici Oz (1350 m).
Z vrcholu Pic Blanc (3330 m) startují dvě zdejší legendární černé tratě: Tunnel a Sarenne. Ta první vyniká dost prudkým a boulovatým svahem, přístupným pouze tunelem, ta druhá je až na strmou první třetinu spíš vyhlídkovou cestou (s oficiální délkou 16 km). Velká většina sjezdovek proudí jižním až západním směrem, proto je i umělé zasněžování značné - pokrývá zhruba čtvrtinu všech tratí. Sjezdovkám v horních, skalnatých partiích vévodí černá barva, pohodovější svahy přijdou až v bezprostředním sousedství Alpe d´Huez - slalomáky a rovnoměrné skloněné svahy na vršcích Signal a Signal de l´Homme.
Celá oblast je ideální pro lyžařské cestovatele, kteří ocení terénní pestrost i většinou rychlé spojení lanovkami. Alpe d´Huez spojují s Pic Blankem dvě sekce kabinkové lanovky a visutá kabina, z Vaujany se na ně napojuje mohutná 160místná kabina, z Oz malá oběžná kabinka. Díky letos zavedenému společnému skipasu se sousedním Les 2 Alpes si můžete týdenní pobyt zpestřit jeho návštěvou a získat tak skalp dalšího obra se dvěma sty kilometry sjezdovek.
www.alpedhuez.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1120 - 3330 m n. m.
Sezona: začátek prosince - konec dubna
Sjezdovky: 245 km
Vleky: 44x vlek - 24x sedačka - 10x kabinka - 6x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 38,2 - 198,5 eura, děti (do 13 let) 1 den - 6 dní: 26,1 - 142 eur

Doprava
Autem: Praha - Alpe d´Huez (přes Norimberk, Bern): 1190 km, 11 h 35 min.

Kde se ubytovat
Hotel Chamois: od 45 eur/os. a noc s polopenzí (www.holidayalps.com)
Apartmány: od 730 eur/4 os. a týden (www.pierreetvacances.com)

Aprés-ski
* sportovní centrum: bazén, lezecká stěna, squash, tenis, tělocvična
* bruslení, curling, řízení na ledu
* vyhlídkové lety helikoptérou (asi 80 eur/20 min.)

Les 2 Alpes: sto a jeden kuloár
Je typickou ukázkou areálu, ke kterému můžete schizofrenně cítit lásku i antipatie. Samotné ubytovací středisko vyplňuje podlouhlé vyvýšené údolí (1650 m), a to budovami nejrozličnějších architektonických stylů, jaké si lze představit - od betonu ze 60. let až po sympatické nově vzniklé chalety. Dorostlo opravdu obřích rozměrů, jeho ubytovací kapacita čítá 35 tisíc lůžek.
Lyžařské terény obývají protáhlý stoupající hřeben, který završuje ledovec Mont de Lans ve výšce 3600 metrů. Síť lanovek a tratí se táhne v jednom hlavním pruhu, z něhož se do stran oddělují jednotlivé kuloáry a údolíčka. Teprve na ledovci se lyžařský prostor rozvolňuje do širokých ploch. Ačkoliv nabízených 220 kilometrů sjezdovek vyznívá lákavě pro "polykače kilometrů", to pravé ořechové bude Les 2 Alpes hlavně pro jezdce vyrážející do volného terénu. V nabídce freeridů je francouzskou, a tedy i evropskou špičkou, a to ještě nepočítáme La Grave, se kterou přímo sousedí a v níž platí společný skipas. Nadšený může být jak expert, tak lyžař vyrážející mimo trať poprvé v životě.
K perlám oblasti patří svah Chalance (převýšení 1000 m) pod ledovcem nebo "mrazák na sníh" Grand Couloir, větší sjezdy s až dvoutisícovým převýšením končí zcela mimo oblast vleků. Ochuzen se tu zato bude cítit milovník pravidelných a přehledných červených sjezdovek - mnohé jsou prudší, jiné zase poněkud ploché. Cestovatel se určitě rád poohlédne po návštěvě Alpe d´Huez, s nímž Les 2 Alpes sdílí společný skipas (2x týdně skibus). Freestyler má k dispozici rozsáhlé a kvalitní snowparky s crossovou dráhou a U-rampou pod stanicí La Toura (2600 m).
Oblíbenosti střediska napomáhá i jeho sněhová jistota ve formě ledovce v třiapůltisícové výšce, který má navíc slušný červený sklon. Severně orientovaná je i většina svahů v centrální části hřebene, naopak stráň přímo nad střediskem dostává odpolední, západní slunce.
www.les2alpes.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1300 - 3560 m n. m.
Sezona: začátek prosince - začátek května
Sjezdovky: 220 km
Vleky: 27x vlek - 22x sedačka - 5x kabinka - 1x visutá kabina - 2x metro
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 34,4 - 172 eur, děti (do 14 let) 1 den - 6 dní: 29,1 - 135,8 eura

Doprava
Autem: Praha - Les 2 Alpes (přes Mnichov, Ženevu): 1165 km, 12 h

Kde se ubytovat
Hotely***: od 60 eur/os. a noc s polopenzí
Apartmány: od 250 eur/4 os. a týden

Montgenevre: na hranici velikánů
Středisko je usazeno ve stejnojmenném průsmyku, dělícím obří oblast Serre Chevalier od ještě rozsáhlejší italské Mléčné dráhy v čele se Sestriere. Tato poloha přirozeně předznamenala, že je Montgenevre méně atraktivním sourozencem těchto dvou gigantů. Nikoliv však zaostalým.
Z průsmyku se proti sobě zdvihají dva lyžařské svahy: menší, jižní s vrcholkem Chalvet (2630 m) a větší, severní Les Gondrans. Samotné středisko je malým, podél tranzitní silnice (schované však do tunelu) protáhlým městečkem s apartmánovými domky, obchůdky a pěší zónou. Na Chalvet vyráží z východního konce střediska kabinka s navazující sedačkou, dolů proudí červené sjezdovky s jednou černou variantou a malým kotlem pro nenáročný freeride. Na opačném svahu dominuje sedačková lanovka s tréninkovým slalomákem a přibližovací kabinka Chalmettes. Mezi tím najdete ještě několik vleků se cvičnými zelenými sjezdovkami.
Epicentrem je pro většinu lyžařů horská "mísa" kolem čtyřsedačky Gondrans s několika mírnějšími červenými a modrými tratěmi. Směrem k italskému Claviere vede v členitém terénu za hřebenem Le Chenaillet ještě sedačková lanovka Rocher de l´Aigle s červenou sjezdovkou. Od horní stanice v průsmyku Col Verde se lze přehoupnout přímo do Itálie a brázdit řídce porostlé carvingové sjezdovky v Claviere, které je navazujícími sedačkovými lanovkami spojeno se Sansicariem a Sestriere.
Zdejší svahy jsou vesměs rodinně krotké, ale slušně převýšené a obklopené kulisou takzvaných měsíčních hor (Monti della Luna). Nejkvalitnější tratí je červená sjezdovka ze sedla Col Saurel (2409 m). V historii byla celá oblast střídavě připojována k Itálii a k Francii a symbolickým završením je společná lyžařská houpačka Via Lattea (Mléčná dráha). Týdenní skipas Montgenevre obvykle zahrnuje jeden den na Mléčné dráze.
www.montgenevre.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1860 - 2700 m n. m.
Sezona: polovina prosince - polovina dubna
Sjezdovky: 60 km
Vleky: 14x vlek - 10x sedačka - 2x kabinka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 25,5 - 149 eur, děti (do 12 let) 1 den - 6 dní: 17 - 119 eur
6denní skipas platí neomezeně také v Claviere a 1 den v celé oblasti Via Lattea.

Doprava
Autem: Praha - Montgenevre (přes Mnichov, Milán, Turín): 1080 km, 11 h

Kde se ubytovat
Hotel Alpis Cottia: od 61 eur/os. a noc s polopenzí (www.alpiscottia.com)
Apartmány: od 430 eur/4 os. a týden (www.lesvillagesdubrianconnais.com)

Aprés-ski
* jízda na sněžných skútrech (od asi 70 eur/os.)
* sáňkování, bruslení

Puy St. Vincent: silný trpaslík
Kdo si vystačí s apartmánovým ubytováním a jedním velmi slušným svahem přímo před vchodem, tomu se vyplatí ujet přes tisíc kilometrů do jihoalpského Puy St. Vincent, usazeného v divoké skalní kulise národního parku Ecrins. Oproti většině alpských středisek totiž ušetří třetinu až poloviny sumy vydané za ubytování a skipas. Kouzlo Puy tkví i v tom, že doslova za hubičku nabízí ve skipasu i jednodenní návštěvu ne tak vzdálených legendárních velikánů: Serre Chevalier, Mléčné dráhy, Alpe d´Huez či Les 2 Alpes.
I v Puy se začalo s lyžařským budováním podobně jako v jiných francouzských střediscích - nad starou vsí vyrostl veliký panelák s areálem s několika sedačkovými lanovkami a vleky, dosahujícími až na vrchol La Pendine (2750 m). Moderní doba přidala vkusnější apartmánové rezidence, bazén a také už nezbytné zasněžování.
Prostorný terénní kotel čítá převážně červené, lehce členité sjezdovky, v nižších partiích procházející už lesem. Z nejvyššího vrcholu spadá trať Grand Combe s rychlou a přehlednou střední pasáží, vyúsťující na mírnější široké plató se cvičným terénem. Příjemné terénní vlny zdejší modro-červené sjezdovky Marmottes snadno svedou ke carvingovým hrátkám. Na opačnou stěnu kotle se strmějším svahem šplhá poma a souběžná expresní čtyřsedačka, z jejichž konečné se lze nechat zavést spletitými červeno-modrými tratěmi v lesním průseku až k "přehradní" bílé budově.
Nouze není ani o freeridové hody - stačí ze zmíněného kotle "přeskočit" do údolíčka Narreyroux. Samotný kotel je spíš rozcvičkou: neupravovaná černá trať z vrcholu vede v sousedství rolbované červené, jen víc po spádnici, a černá Carmen vede krátkým a přehledným svahem s konstantním sklonem. Na freeridy do opuštěného Narreyroux si stojí za to najmout zdejšího instruktora, který je nejen spolehlivým vůdcem, ale i majitelem jedné z chat ve zmíněné osadě - a jistě vás neopomene pozvat dovnitř na panáka bylinkové pálenky genepi.
Po setmění Puy zcela neovládne nuda, i když divoké aprés-ski tu asi taky nezažijete. Obvyklý bazén doplňují i kuriózní aktivity jako snake glisse ("vláček" asi z deseti bobů) nebo noční jízda skútrem po sjezdovce.
www.paysdesecrins.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1400 - 2750 m n. m.
Sezona: polovina prosince - konec dubna
Sjezdovky: 67 km
Vleky: 8x vlek - 5x sedačka
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 25 - 125 eur, děti (do 12 let) 1 den - 6 dní: 20,5 - 102,5 eura

Doprava
Autem: Praha - Puy St. Vincent (přes Mnichov, Milán, Turín): 1120 km, 11 h 40 min.

Kde se ubytovat
Balíček (7x nocleh, 6denní skipas): studio 20 m2 (4 os.): 119 - 279 eur/os., apartmán 45 m2 (6 os.): 149 - 285 eur/os.

Aprés-ski
* snake glisse - bobování ve "vláčku" na sjezdovce (asi 10 eur/jízda)
* bazén
* sněžné skútry (asi 50 eur/hod.)

Serre Chevalier: šarm starých časů
Veliká lyžařská oblast obývající převážně severní svahy protáhlého hřebene se stejnojmenným vrcholem se v jednom od typických lyžařských stanic liší - chybí tu ubytovací komplex na sjezdovce. Na úbočí hřebene je hned několik starých vesniček a jedno šarmantní starobylé město (Briancon). Některé z nich mají dokonce "rezidenční" čtvrť nedaleko nástupních lanovek, přesto celé údolí nepůsobí jako lyžařský satelit, ale převahu si drží tradiční osídlení.
Protáhlý hřeben Serre Chevalier s několika dvouapůltisícovými vrcholy nese 250 kilometrů sjezdovek. Vyplňují jak horské kotle, tak po spádnici protínají lesní porost a vytvářejí neobvykle rozsáhlý dvoupatrový areál do každého počasí. Terén je jako vytvarován pro kvalitní sjezdovky bez hluchých míst, bezlesé pasáže vedle nich nabízejí i snadno dostupné lyžování mimo sjezdovky. Páteřní lanovky se v posledních letech modernizovaly v expresní sedačky, i když nástupy z údolí zajišťují poněkud zánovní kabinky a do leckterého zákoutí horního patra se stále šplhají letité sedačky.
Na dně údolí pod severovýchodním úpatím hřebene se táhne třináct obcí alias ubytovacích základen s přibližovacími lanovkami. Nejvýše leží kamenná vesnička Monetier, centrální část údolí zabírají střediska Villeneuve a Chantemerle, v nichž původní jádro obrostly skoro až brutální velkoubytovny a apartmánové komplexy všeho druhu. Ještě níže se pak rozkládá starobylé opevněné město Briancon s křivolakými uličkami s malými bary a cukrárnami, ale i to má svou "bezduchou" lyžařskou čtvrť v blízkosti kabinkové lanovky.
Sněhově platí v Serre Che jiné vzorce než u sousedů o pár kilometrů severněji - průsmyk Lautaret je klimatickou hranicí Středozemí. Slunečné počasí se tady stalo normou, oproti nedaleké Itálii však srážkově více těží ze západního návětří alpského oblouku. Zasněžování jistí celé spodní patro a pomalu se šíří i do vyšších partií.
www.serre-chevalier.com  

Lyžařská fakta
Nadmořská výška: 1200 - 2735 m n. m.
Sezona: polovina prosince - konec dubna
Sjezdovky: 250 km
Vleky: 39x vlek - 20x sedačka - 6x kabinka - 3x visutá kabina
Skipas: dospělí 1 den - 6 dní: 38 - 181 eur, děti (do 12 let) 1 den - 6 dní: 29 - 140 eur

Doprava
Autem: Praha - Serre Chevalier (přes Mnichov, Milán, Turín): 1110 km, 11 h 40 min.

Kde se ubytovat
Malé rodinné hotely (Monetier, Villeneuve, Chantemerle): od 50 eur/os. a noc s polopenzí
Apartmánové komplexy (Villeneuve, Chantemerle, Briancon): cca 10 - 25 eur/os. a noc ve čtyřlůžk. studiu/apart.)
Turistické ubytovny: od 17/30 eur/os. a noc se snídaní/polopenzí

Aprés-ski:
* aquapark s tobogánem (Briancon - vstup asi 4,5 eura)
* bazén (Villeneuve - vstup asi 3 eura)
* wellness (Villeneuve), relaxační centrum (Chantemerle)
* nové termální lázně (Monetier)
* ledová plocha (Chantemerle, Villeneuve)
* motokáry na ledu (asi 70 eur/hod.)
* škola smyku (od asi 30 eur)
* paragliding (asi 50 eur/hod.)

Radek Holub, Petr Socha
Autoři jsou redaktory SNOW.CZ
Foto: archiv SNOW a jednotlivých středisek