Nestačí peníze jen sečíst

- Samostatný základ může snížit daň

- U pronájmu poslouží paušál

Každá koruna má v peněžence stejnou hodnotu. Pro potřeby daňového přiznání však nejsou všechny příjmy stejné a neplatí pro ně shodná pravidla.

Výdělky z pracovních smluv, dohod o provedení práce a pracovní činnosti za nás obvykle daní zaměstnavatel. Ten také za zaměstnance většinou podává daňové přiznání. To se týká i příjmů za práci společníků a jednatelů společností s ručením omezeným či členů statutárních orgánů.

Úroky z vkladů, pojistky

Podobné je to u některých příjmů, které získáme v souvislosti s držbou kapitálového majetku. Jedná se třeba o dividendy, výnosy z vkladů na vkladní knížce, vkladovém účtu, vkladním listu, sporožirovém či devizovém účtu, dávky či plnění ze životního a jiného pojištění. Srážkovou daň z nich odvede ten, kdo nám je vyplácí.

Výjimkou mohou být úroky z poskytnutých půjček či dividendy ze zahraničí, které většinou dostáváme v nezdaněné formě. U těch ovšem není možné snižovat příjmy o výdaje a může se stát, že celkový základ daně bude příliš vysoký. Plátce by tak v rámci progresivní sazby zdanil víc, než musí. Mezi doporučované postupy patří například využití takzvaného samostatného základu daně, kdy budou tyto příjmy zdaněny jen 15 procenty.

Pronájmy, ostatní příjmy

Dalším typem jsou příjmy z pronájmu nemovitostí a pronájmu movitých věcí. Ty je možné danit dvěma způsoby. Jednak můžeme využít daňovou evidenci příjmů a výdajů. Pokud je to však pro nás z nějakého důvodu neuskutečnitelné, lze jako u příjmů z podnikání využít výdajový paušál ve výši 30 procent příjmů z nájemného.

Důležitým druhem jsou příjmy nazvané jako ostatní. Patří sem například podnikání, na které nemáme registraci, ale najdeme zde i zdanění prodaných cenných papírů, které byly v našem držení méně než půl roku, příjmy z prodeje soukromého majetku či úrody ze zahrádky, které převýšily 20 tisíc korun. Tyto příjmy často jsou od daně osvobozeny.

Je možné u nich uplatnit výdaje vynaložené na jejich dosažení. Pokud jsou vyšší než příjem, nelze to kompenzovat ani v jiném roce, jako u jiných příjmů (například z podnikání), ale ani ve vztahu k jinému příjmu. Každý jednotlivý druh příjmu se totiž posuzuje samostatně.