Hradec sleduje absolventy

S průzkumy o svých absolventech to byla u většiny pedagogických fakult bída. Buď další uplatnění svých studentů nesledují, nebo o nich mají jen částečné informace a odhady.

Byla však mezi nimi jedna výjimka: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. Ta naopak dodala v dotazníku HN podrobný průzkum o svých bývalých posluchačích.

Na otázky v něm odpovídalo čtyři tisíce absolventů z let 1990 až 2005.

Z výsledků vyplynulo, že 71 procent respondentů zůstalo u učitelské profese, nejčastěji na prvním a druhém stupni základní školy. Častěji pak ženy-absolventky.

Mezi absolventy, kteří po studiu nešli učit, převažují manažeři a část pracuje v sociální oblasti. Důvodem, proč se nechtěli věnovat svému oboru i v zaměstnání, byly nízké platy ve školství. V průzkumu polovina z nich připustila, že by se do učitelské profese rádi vrátili.

Absolventi, kteří skončili v učitelské profesi, navíc odpovídali na to, co je vysoká škola nestihla naučit. Chyběla jim především "praktická učitelská dovednost" a schopnost efektivně pracovat s počítačem.

Také Masarykova univerzita se o bývalé studenty zajímá. Samotná pedagogická fakulta si však vlastní průzkum nedělá, jedná se pouze o propracované celouniverzitní výsledky. Obsahují údaje o zaměstnanosti, absolventi i sami hodnotí studium na univerzitě.

Proč toto kritérium: Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky zpracovává a také poskytuje.