V ekonomii vede IES UK, dotahuje Ostrava

Zvětšit tabulku

Vědu dělá špičkově IES UK

Pražský Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy skončil v žebříčku HN poprávu vysoko - ze všech hodnocených škol má při řešení projektů nejvyšší relativní vědecký výsledek v přepočtu na pedagoga, což značí opravdu efektivní výzkumnou práci.

V relativních i absolutních vědeckých výsledcích ale mezi školami nakonec zvítězila Fakulta financí a učetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ta se v hodnocených letech 2002 - 2006 podílela na třech grantech za téměř šedesát milionů korun.

Dva z nich posoudila Rada vlády pro vědu a výzkum dokonce jako výjimečné a dala jim velkou váhu při hodnocení.

Špatně si ve vědě nevede ani ostravská ekonomická škola, která se umístila na společném druhém a třetím místě s Fakultou podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické.

Pražské fakultě se podle výsledků Rady vlády pro vědu a výzkum podařilo ze třech projektů zhodnotit na výbornou dva z nich.

Ostravská ekonomka na tom byla při řešení grantů za sedmdesát jedna milionů korun velmi podobně.

Naopak horší výsledky ve výzkumu má má například Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Ta za dva granty v hodnotě 12 a půl milionu korun dostala od Rady vlády nízké ohodnocení.

Ve vědě si v hodnocení nevedla příliš dobře ani Fakulta ekonomická Západočeské univerzity v Plzni.

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými "učilišti", vítězství v této kategorii proto násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum podle poslední zprávy za léta 2002 až 2006.

V ní jsou zahrnuty články v tzv. impaktovaných časopisech (prestižní periodika zařazená do světové databáze Web of Science), patenty, odborné knihy, ale i méně prestižní články a příspěvky do sborníků.

Jak hodnotíme: Sledujeme jednak absolutní vědecký výsledek, jednak relativní - v přepočtu na pedagoga. Oběma dáváme shodně stejnou váhu - 50 procent

Celý žebříček najdete na www.ihned.cz.

Studenty si nejvíce vybírá Národohospodářská fakulta VŠE

Nejmenší šanci na úspěch mají studenti při přijímacích zkouškách na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Z počtu přihlášených fakulta přijímá jen 22 procent zájemců. Více jisti si naopak mohou být mladí lidé při zkouškách na Ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské - Technické univerzity v Ostravě. Uspěje zde šedesát procent uchazečů.

Nejvíce mladých doktorandů si vychovává Karlova univerzita. Provozněekonomická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně si naopak udržuje nejvíce mladých docentů a profesorů.

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); dále kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); dále kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); a konečně podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v převisu poptávky dáváme váhu 40 procent, ostatním kritériím po dvaceti.

Cesty do ciziny: hlavně z UK

Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy je jasným favoritem pro studenty, kteří by chtěli vyrazit na studijní pobyt do zahraničí.

Škola totiž do ciziny vysílá zdaleka nejvyšší procento studentů - alespoň na jednosemestrální pobyt vyjede každý třetí.

Všechny ekonomické školy mají dobrou nabídku odborných předmětů přednášených v cizích jazycích. Vyniká mezi nimi fakulta v Pardubicích, která nabízí 117 takových předmětů. Dobrou nabídku má i Vysoká škola báňská a Česká zemědělská univerzita.

Mezi jednotlivými fakultami VŠE vede logicky Fakulta mezinárodních vztahů, která klade na jazykové znalosti svých studentů velký důraz a bodovala tak ve všech třech kritériích.

Proč toto kritérium: Čeština je příliš malý jazyk na to, aby se fakulta obešla bez zapojení do mezinárodní sítě, světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině nebo přednášky v cizím jazyce svědčí o schopnostech studentů i o servisu, jaký jim škola může nabídnout.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na nejméně semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 procent, protože vypovídá o aktivitě školy i zájmu a schopnostech studentů; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 procent, protože jde o kontakt s oborem ve (zpravidla) světovém jazyku; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, dáváme mu váhu 10 procent.

Studujte UK, shodli se experti

Mezi expertní porotou panovala v názoru na školy, kde se vyučuje nejen ekonomie, velmi vzácná shoda. Jasně u nich zvítězil pražský Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově. Ten zmínilo ve svých odpovědích všech jedenáct expertů.

"Myslím, že na Karlově univerzitě je v současné době nejvyšší úroveň výuky ekonomie," hodnotila jedna z porotkyň, ekonomka Alena Zemplinerová.

Nejen v ekonomii, ale i v ekonomice a managementu dále porotci zmiňovali Fakultu mezinárodních vztahů, podnikohospodářskou a národohospodářskou fakultu na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Do jejich výběru se dostala i Ekonomicko-správní fakulta na Masarykově univerzitě v Brně a Ekonomická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě.

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru a jejich prestiž.

Co jsme zjišťovali: Ekonomové a analytici měli seřadit fakulty podle kvality - kde přednášejí nejlepší akademici, odkud jsou nejlepší absolventi, která škola nejvíc své studenty naučí.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 16 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají průměr z bodů (příklad: fakulty na 2. - 4. místě dostanou všechny po dvou bodech).

Seznam porotců a jejich odpovědi najdete na www.ihned.cz.

Přehled má polovina škol

Propracované průzkumy mezi svými absolventy má ze šestnácti oslovených škol téměř polovina. Každoroční anketu mezi bývalými studenty dělá například Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze.

Z ní vyplývá, že šest měsíců po dokončení studia pokračuje v oboru 88 procent absolventů. Podle odhadů fakulty si bývalí studenti po pěti letech od ukončení školy vydělávají 37 až 47 tisíc korun měsíčně.

Vedle základních informací o tom, jaké mají platy a kolik absolventů pracuje v oboru, fakulty zjišťují i zajímavé detaily. Například Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně se zajímá o to, zda škola studenty dobře připravila pro jejich budoucí zaměstnání. Spokojených se studijní průpravou je zhruba 80 procent mladých lidí, kteří působí dva roky v praxi.

Proč toto kritérium: Absolventi mohou fakulty nejlépe posoudit z pohledu klientů. Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé a nemají jednotnou metodiku, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky dává.