V architektuře vede pražská VŠUP, za ní Brno

Školy v Praze vládnou i v dalších oborech

Architektura a chemie. První obor je v České republice otázkou prestiže a je o něj tradičně velký zájem. Chemie se naopak může pochlubit těmi nejlepšími vědeckými výsledky.

Hospodářské noviny na této a následující stránce přinášejí podrobné srovnání škol a fakult, na kterých se právě tyto obory studují nejlépe. V obou disciplínách shodně vyhrávají pražské školy. Architektuře vévodí Vysoká škola umělecko - průmyslová, v chemii vede Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Redakce hospodářských novin hodnotila školy podle stejných kritérií jako předchozí dva obory - tedy medicínu a právo. Do celkového pořadí se počítaly vědecké výsledky, "světovost", zájem o fakultu, průzkumy hodnocení absolventů i zcela subjektivní kritérium - hodnocení expertní poroty.

Toto kritérium dopadlo velmi zajímavě hlavně v oboru chemie. Zatímco odborníci vyzdvihovali pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou, na celkové prvenství nakonec dosáhla pražská Univerzita Karlova. K prvenství jí pomohly především dobré výsledky vědecké činnosti, které jsou v oboru chemie vysoce ceněným kritériem.

Názory odborníků byly velmi zajímavé také u architektury. Porota složená z expertů z řad architektů a členů České komory architektů nejlépe hodnotila dvě pražské školy: Akademii výtvarných umění a Vysokou školu umělecko - průmyslovou. Ty sice nemají tak velký počet studentů jako například České vysoké učení technické nebo Vysoké učení technické Brno, ale stát se jejich studentem je otázkou prestiže.

Vědu jsme nevyzdvihovali. Vědecká činnost architektů je totiž spíše jen zajímavým doplňkem.

Věda? Nula

Ve vědě není mezi fakultami architektury vítěze. Pražská AVU, VŠUP ani liberecká architektura o vědecké granty nežádaly a do výzkumu se ani nepouštěly.

Dva granty řešila pražská ČVUT za téměř 25 milionů korun a dva brněnská architektura za 23 milionů korun. Podle Rady vlády pro vědu a výzkum (RVV) byly ale peníze využity zcela neefektivně.

Proč toto kritérium:

Bez vlastní vědecké činnosti by vysoké školy byly pouhými učilišti. V architektuře to však jednoznačně neplatí. Vědecká činnost architektů je spíš zajímavý doplněk.

Co jsme zjišťovali:

Jaké mají výsledky v databázi Rady vlády pro vědu a výzkum (podle poslední zprávy 2002 - 2006).

Jak hodnotíme výsledky: Sledujeme jak absolutní vědecký výsledek, tak relativní v přepočtu na pedagoga.

Experti chválí pražskou AVU

Pokud chtějí studenti dosáhnout toho nejlepšího, co obor architektura v Česku nabízí, měli by zamířit na pražskou Akademii výtvarných umění. Ta vyšla u členů poroty expertů oslovených HN nejlépe. Třikrát byla první, dvakrát druhá, jednou třetí a jednou pátá (seznam porotců najdete na www.ihned.cz).

"Je to jednoznačně vrchol pro všechny studenty, kteří studují architekturu. Šéf Emil Přibyl je zárukou kvality," odpověděl například v dotazníku HN Karel Doležel z České komory architektů. Experti se také shodli, že AVU je dobrá i pro studenty, kteří již absolvovali technické fakulty architektury na jiných školách. "Na AVU lze ve studiu architektury dojít asi nejdál," podotkl architekt Milan Jirkovec ze společnosti m4architekti. "AVU je nejkvalitnější, ale nesrovnatelná s ostatními fakultami; zde jde o nadstavbové učení, které není určeno "běžným" studentům architektury," vysvětlovala architektka Alena Šrámková.

Podle poroty architektů je stejně jako AVU kvalitní i další pražská škola - VŠUP. Mezi její výhody počítali experti velmi kvalitní pedagogy a menší počet studentů.

ČVUT, brněnskou i libereckou architekturu označovali architekti za standard s vysokým počtem studentů. "Liberec je zaměřen spíše na architekturu, v Brně jsou zase spíše volné ateliéry, srovnání tedy není lehké, ale výše bych asi zařadil Liberec," řekl Michal Froněk z Olgoj Chorchoj. "Standard, nejmasovější, velmi kvalitní technické vzdělání," popsal pražskou ČVUT Jirkovec.

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Architekti, historici architektury, členové České komory architektů měli seřadit fakulty podle kvality.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 5 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají stejně.

Absolventy si AVU hlídá

Žádná z fakult architektury si vlastní průzkum mezi absolventy nedělá. Některé mají alespoň odhady. "Odhaduji, že 99 procent studentů pokračuje v oboru. Jejich průměrný plat se liší podle toho, zda podnikají, nebo jsou v zaměstnaneckém poměru," říká proděkan Jiří Suchomel z Technické univerzity v Liberci.

Pražská ČVUT odhady o studentech také nemá, nicméně do dotazníku HN napsala: absolventi fakulty nejsou evidováni jako nezaměstnaní na žádném pracovním úřadě v ČR. I když ani pražská AVU nemá vlastní průzkum, se svými absolventy je stále ve styku a má o nich zřejmě nejpodrobnější informace. Podle nich 100 % absolventů pracuje v oboru, dva nyní pokračují v doktorském studiu na jiné škole. Průměrné platy škola nesleduje. O úspěšnosti absolventů pak hovoří i fakt, že v přehlídce diplomových prací pořádaných komorou architektů zvítězili od roku 2000 až 2007 čtyřikrát studenti AVU, dvakrát byli třetí.

Proč toto kritérium: Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po 5 letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky zpracovává a poskytuje.

"Světovost" začíná v Praze

Nejvíce studentů vyjíždí do ciziny stále z Prahy. A největší šanci vycestovat mají studenti pražské VŠUP. Aktuálně jich za vzděláním vycestovalo osm, tedy 10,5 % všech studentů na fakultě architektury. Na druhém místě je Brno s 50 studenty, tedy 8,9 procenta.

Na třetím místě je pražská AVU, kde z patnácti studentů, vyjel na alespoň jednosemestrální pobyt jeden posluchač, což tvoří zhruba 6 %. Pak následuje ČVUT s 4,6 % a poslední je liberecká architektura s osmi studenty, což je 3,8 %. V cizím jazyce přednáší nejvíc pražská ČVUT - 29 předmětů. Následuje Brno s 12. Na třetím místě je se čtyřmi až šesti cizojazyčnými kurzy liberecká architektura. Na VŠUP a AVU se předměty v cizí řeči nevyučují. Studenti mohou vybírat z volitelných jazykových kurzů.

Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo na aspoň semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů určených primárně zdejším studentům se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce 30 %; jazykové kurzy považujeme za užitečný doplněk, má váhu 10 procent.

Největší zájem: jasně Praha

Největší šanci dostat se na fakultu architektury mají podle posledních přijímacích řízení studenti na pražské ČVUT. Úspěšnost je zde až 50%. Naopak vysoký převis poptávky je na pražské VŠUP. Zde mají zájemci o studium šanci na úspěch jen 8,6 %. Na brněnskou architekturu přijali 31 % z přihlášených. V Liberci šlo o 19 % a na AVU o 36,8 %.

Pokud si už přijatí mohou vybírat, pak dávají jednoznačně přednost dvěma pražským školám - AVU a VŠUP: zapisuje se zde 100 % z přijatých. V Brně 98,8 %, v Liberci a na ČVUT zhruba stejně, kolem osmdesáti procent z přijatých studentů.

Nejvíce mladých doktorandů (199) si vychovává pražská ČVUT. Ta má také nejvyšší podíl doktorandů ke všem studentům: 16 %. V Brně tvoří téměř 13 %. Na AVU a VŠUP mají nyní shodně po jednom doktorandovi, liberecká architektura nemá doktorandy žádné.

Mladé akademiky, tedy docenty do 40 let a profesory do 50 let má pouze brněnská architektura. Na dalších školách všichni mladší akademici už překročili uváděné věkové hranice 40 a 50 let. Na většině škol vyučuje také na dohodu o provedení práce mnoho architektů na volné noze a externích spolupracovníků.

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po škole mezi uchazeči a mladými vědci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více školách a mohli si vybrat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům; podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít).

Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu čtyřicet procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí. Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po dvaceti procentech.