Jižní obchvat Tábora

Z Tábora od železniční stanice vyjdeme po červené ke Kotnovu (1,5), hradu, který zde založili Sezimové snad už ve 14. století. Odtud sestoupíme do údolí Lužnice a po levém břehu sledujeme řeku. Při ní dojdeme až k rozcestí dvou červených v místě Lužnice, Vlčí důl (5). Zde s jednou z nich opustíme řeku a stoupáme do Vlčího dolu. Jeho lesní partií stoupáme až k silnici, kterou překročíme, a vstoupíme do Větrov v místě pod Hýlačkou (8). Dřevěná rozhledna Hýlačka ve tvaru husitské hlásky nad obcí Větrovy je přístupná veřejnosti. Otevřenou krajinou po místní komunikaci projdeme osadami Dolní Větrovy a Koldovka a lesem překročíme mělké údolí malého potůčku. Když les končí, ocitáme se v chatových osadách na břehu Lužnice a za ní je starší část Sezimova Ústí.
Nejprve narazíme na zbytky předměstí Nové Město původního města Ústí, které zaniklo na počátku husitské revoluce (husité si pak na návrší opodál postavili město Tábor). Pak vyhledáme park při Lužnici, v němž je vila a hrob prezidenta Edvarda Beneše, který zde pobýval a je tu také spolu s manželkou paní Hanou Benešovou pochován. Hrobka je údajně na místě bývalé kamenné kazatelny mistra Jana Husa, který zde také načas našel útočiště. Ve vile je malé muzeum, které je však otevřeno pouze příležitostně. Značka nás provede městem na rozcestí Sezimovo Ústí I, MHD (12), kde se musíme rozhodnout mezi kratší a delší trasou.
Kratší trasa se drží žluté značky, sleduje Lužnici nejprve ulicemi města a pak přímo po břehu a zavede nás zpět na nádraží v Táboře (16,5).
Delší trasa nás převede stále po červené ze Sezimova Ústí I přes hlavní silnici Praha - České Budějovice do Sezimova Ústí II, které vzniklo v polovině minulého století kolem strojírenských závodů. Pak s názvem "Husitská cesta" sleduje Kozský potok až ke zřícenině Kozího hrádku (16). Místo je známé pobytem Jana Husa v letech l413 - 1414. Hus zde napsal řadu svých knih, zejména Postilu, a kázal v okolí. Hrad zanikl pravděpodobně požárem v roce l438. Ve středu byla velká obytná věž, dřevěné palisády, příkopy a valy na obvodu. V letech l886 - 1929 byl postupně odkryt zásluhou archeologa J. Švehly ze Sezimova Ústí. Dnes je udržovaná zřícenina národní kulturní památkou.
Po silnici dojdeme k rozcestí (16,5) u rybníka Jezero, kde červená končí na zelené. Půjdeme s ní doleva po silnici k nedalekému Červenému Dvoru, který kdysi patřil ke Kozímu hrádku a narodil se zde spisovatel Václav Kaplický. Ještě po silničním mostě přejdeme Kozský potok a hned za ním silnici opustíme doprava. Okrajem lesa kolem chatové osady dojdeme k další silnici, která je hrází Knížecího rybníka (19), tradičního rekreačního místa uprostřed lesů s koupáním, autokempem a chatovou osadou. K návratu do nedalekého Tábora použijeme táborskou městskou hromadnou dopravu.

Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

MAPA: Táborsko-jih a střední Lužnice, turistická mapa 1:50 000, edice KČT č. 76

TRASA: 1. Tábor, žst. – červená: 2. Lužnice, 3. Vlčí důl (5) – 4. Větrovy, pod Hýlačkou (8) – 5. Sezimovo Ústí I, MHD (12)
– a) žlutá: 6a.Tábor, žst. (16,5)
– b) červená: 6b. Kozí hrádek, zřícenina (16) – 7b. Kozí hrádek, rozcestí (16,5) – zelená: 8b. Knížecí rybník, MHD (19)