Sydney není jen opera

 
Snímek: Archiv

Na první pohled je Sydney skoro jako městský ráj na zemi: rozkládá se v malebné poloze u členitého zálivu, předměstí šplhají na výšiny s množstvím zeleně a kriminalita je tu na tak nízké úrovni, že většina evropských měst si o tom může nechat jen zdát. Když v mapě města narazíte na výraz "Heights" (výšiny), rozhodně to není omyl; v některých částech Sydney se k nebi zdvihají pořádné kopce, které mohou připomínat třeba pobřeží Kalifornie.

Rozevírající se lastura
Opera v Sydney, extravagantní příklad architektury 20. století, se už během poměrně krátké doby své existence stala jednou z nejproslulejších moderních staveb světa. Druhou dominantou sydneyského "downtownu" (městského centra) je Harbour Bridge (v překladu Přístavní most), který v nejužším místě překlenuje mořskou zátoku, na jejíchž březích město leží. Obě stavby jsou na dohled od sebe a tvoří dohromady nezaměnitelnou siluetu, skutečný symbol moderní Austrálie.
Opera zaujme už zdálky svým tvarem: střecha má totiž podobu několika lastur složených symetricky za sebou. Stavbu navrhl dánský architekt J/orn Utzon a práce začaly v roce 1959. Zrození budoucího symbolu města ovšem provázely četné problémy, mimo jiné spory mezi architektem a australskou vládou ohledně výběru firem, které se na stavbě podílely.
I proto byla opera slavnostně otevřena teprve 20. října 1973 za přítomnosti britské královny (a formální hlavy Austrálie) Alžběty II.
Jako první se tu hrála Beethovenova 9. symfonie. Proslulost a architektonické kvality opery v Sydney podtrhlo zařazení budovy na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2007. V opeře jsou dnes k vidění klasické i moderní žánry a interiéry je možné zhlédnout i mimo čas představení v rámci turistické prohlídky.

Nýty z Československa
Sydney Harbour Bridge otevřeli po sedm let trvajících stavebních pracích v roce 1932. Do té doby se obyvatelé města mohli přepravovat na protilehlý břeh zátoky pouze loděmi, protože jiný most v Sydney neexistoval.
Základem konstrukce jsou čtyři mohutné kamenné pilíře (po dvou na každém břehu) a obrovské ocelové oblouky, na kterých je pomocí táhel zavěšena vozovka. Vrchol oblouku dosahuje úrovně 134 metrů nad vodou, což je světové prvenství. Světlá výška mostu nad hladinou dělá 59 metrů a ani délka není zanedbatelná: 1150 metrů. Harbour Bridge nese šest jízdních pruhů, dvoukolejnou železnici, stezku pro cyklisty i chodník.
Zajímavostí je, že most obsahuje na šest milionů nýtů dovezených z Československa. V jednom ze čtyř pilířů mostu je umístěno muzeum, a odvážlivci dokonce mohou vylézt až na vrchol mostního oblouku. Tento adrenalinový zážitek není pro každého - nejen s ohledem na ne zrovna nízké vstupné -, odměnou je však nádherný rozhled po celém Sydney. Výborně je z mostu, a to i z úrovně mostovky, vidět na operu a sousední přístaviště, kde končí všechny městské lodní linky.

Příroda ve městě
Pokud vám čas nedovolí vydat se do australské divočiny, alespoň letmou představu o charakteru a zvláštnostech flóry a fauny pátého kontinentu zprostředkuje oficiální městská zoologická zahrada Taronga Zoo. Zahrada, založená už roku 1916, se rozkládá na vyvýšenině nad sydneyským zálivem a z hlediska terénu trochu připomíná pražskou zoo.
Největší pozornosti návštěvníků se tu těší australští endemité, tj. živočišné druhy, které se na jiných kontinentech nevyskytují - např. různé druhy klokanů, ptakopysk, ježura nebo podivuhodný dravý vačnatec tasmanský ďábel (Sarcophilus harrisii).
Jinou možnost představuje návštěva Koala parku. Z původní "ozdravovny pro koaly" se od 30. let 20. století stala respektovaná instituce, která dnes chová četná další australská zvířata včetně například vzácných vačnatců vombatů. Návštěvníci je tu mohou krmit a lze tu zhlédnout například "odborné" stříhání ovcí - proces, který je dodnes častým chlebem všech australských farmářů.

Druhý nejstarší národní park světa
Přibližně 30 km jižně od Sydney, při pobřeží Tichého oceánu, se nachází Royal National Park (Královský národní park). Druhý nejstarší národní park na světě byl vyhlášen už v roce 1879. Žije tu mnoho endemitů a také scenérie nejsou právě tuctové: od rozeklaného pobřeží, místy s útesy, terén stoupá na náhorní plošinu rozbrázděnou hlubokými údolími. Zatímco stráně nad pobřežím jsou porostlé nízkou buší, na chudých půdách náhorních plošin mnoho vegetace nenajdeme. Údolní svahy jsou pak porostlé eukalyptovými lesy.
Royal National Park je skutečným rájem pro turisty, ale také pro fotografy, potápěče a obdivovatele přírody. Mezi největší lákadla patří krásné pláže a také tzv. barbecue picnic sites, tj. místa, kde si každý může opéci donesené maso. Park protíná množství cest a stezek, po nichž se lze vydat na krátkou vycházku i třeba na celodenní túru. K nejatraktivnějším patří stezka sledující vrcholy útesů.
Park je dostupný z několika míst, jako je např. Waterfall, Audley nebo Engadine, které leží při hlavní silnici vedoucí souběžně s železniční tratí ze Sydney do Wollongongu. Dalším výchozím místem je přímořská Bundeena, kam se lze dopravit trajektem.

Modravé obzory
Dalším známým národním parkem nedaleko Sydney jsou Blue Mountains (Modré hory), vzdálené asi sto kilometrů západním směrem. Nejvíce zajímavostí objevíme poblíž města Katoomba, které leží na hlavní trase v sedle Modrých hor.
Na okraji města najdeme místo zvané Echo Point (Ozvěna), z něhož je krásně vidět známý pískovcový skalní monolit Tři sestry, strážící hluboké údolí Jamison Valley. Vzdálenější dominantou výhledů z Echo Pointu je obrovská stolová hora zvaná Castle Mountain. Na tomto místě také většina návštěvníků najde odpověď na otázku, jak Modré hory ke svému jménu přišly. Nad údolím se totiž za horkých dnů vznáší opar z eukalyptových esencí, který při pohledu do dálky dává lesním porostům nezaměnitelný namodralý nádech - název tedy není jen náhodným výmyslem prvních kolonistů.
Hned naproti Echo Pointu se na skalní vyvýšenině nachází návštěvnické centrum Scenic World. Zde je možné zakoupit si vstupenku, která opravňuje ke vstupu do nitra Modrých hor.
Sestup do údolí Jamison Valley je možný pouze s využitím lanovky nebo velmi strmě klesajícího vláčku. Od dolní stanice se nabízí několik možností pěších výletů i pro opravdové trekery (zde se jim ovšem říká "bushwalkers"). V údolí je zachována původní příroda a také dnes už opuštěný černouhelný důl Katoomba Coal Mine s naučnou stezkou vedoucí celou rezervací. Stezka ukazuje dobové vybavení horníků, jejich obydlí, hutě, hornické nástroje a také informace o původní flóře a fauně.

Vít a Václav Štěpánkovi

Informace
www.cityofsydney.nsw.gov.au  (oficiální internetové stránky Sydney)
www.sydneyoperahouse.com  (internetové stránky opery v Sydney)
www.nationalparks.nsw.gov.au  (národní parky v regionu Nový Jižní Wales)
www.bluemts.com.au  (Národní park Modré hory)

Jak se tam dostat
Cesta do Austrálie je výpravou na opačný konec světa - tomu odpovídají ceny i čas strávený na cestě. Letenky jsou k dostání za ceny od 27 000 Kč, budete nejméně jednou přesedat (například v Londýně či Frankfurtu) a i s mezipřistáními strávíte v letadle a na letištích nejméně 24 hodin.

Ubytování
Cenově výhodnou variantou blízko centrálního vlakového nádraží a čínské čtvrti je Sydney Central on Wentworth Hotel (www.sydneycentralonwentworth.com.au ). Ceny za dvoulůžkový pokoj začínají na 79 australských dolarech (1 AUD = 15,6 Kč). Více pohodlí v podobné lokalitě poskytne čtyřhvězdičkový hotel Mercure (www.mercuresydney.com.au) s cenami od 200 AUD výše.