Kraj posvátné žáby

 
Kostel v Kněževsi
Snímek: Richard Grégr

Samotná Kněževes bývala městysem slavným, centrem a velmocí zdejšího chmelařství, jak dokazují věžáky sušáren. Dnes je alespoň "hlavním městem" mikroregionu Kněževesko, který vznikl v roce 1999 na podporu činnosti a všestranného rozvoje kraje. Leží při "karlovarské" silnici na severozápad od Rakovníka.
Krátce si jej představme. Do nejvýchodněji položené Olešné je z Rakovníka zhruba pět kilometrů, na druhý konec do Kolešova o patnáct dál. Do území mezi tím se vejdou Chrášťany s Novým Dvorem, Děkov s Novou Vsí a Vlkovem, Hořesedly, Hořovičky s Bukovem, Hokovem a Vrbicí, Kolešov, Kolešovice s Heřmanovem a Zderazí, Olešná, Přílepy i Svojetín s Veclovem.

Nostalgie dávných Sudet
Řezáč František Josef Polehradský ve svých Obrazech země České čili Pohledu na wlast Čechů, vydaných v roce 1848, tvrdí o rakownickém kraji, že se zde mluví "zcela a jistě česky". Když Emanuel Fait o půl století později psal pod redakcí Aloise Jiráska článek do mnohadílných Čech, které vydával známý nakladatel Jan Otto, už tak sebejistý nebyl.
Jsme totiž na hranicích dávných Sudet, které víceméně respektovaly území starého podbořanského a rakovnického kraje. Poměr mezi českým a německým obyvatelstvem byl mnohde půl na půl, přesto zde lidé žili většinou v souladu. Před válkou však museli odejít ze Sudet Češi, po válce to bylo naopak. Přišli sem noví osadníci, mnozí zdaleka, zejména z Volyně, ze Slovenska, ale i třeba z Berounska. Ne všichni měli k získanému domovu potřebný vztah.
Co čeká návštěvníka v této krajině načervenalé půdy, kapliček i ukřižování u cest, ze kterých leckde zůstal leda sokl, a kdo ví, kde je konec světecké sochy? Jako by i na stavbách byl patrný pokles slávy zdejšího chmelařství. Před rozpadávajícím se kostelem Všech svatých ve Veclově, který původně pamatuje polovinu 14. století, zcela necitlivě stojí zemědělská váha a na stěně chrámu se mezi změtí drátů jak pěst na oko leskne tlampač. Pozvolna ale ožívají třeba cyklistické stezky. Pro turistu je tady kolo ideálním dopravním prostředkem.

Zadumaná krajina
Milovnici velkých a významných památek tady neuspějí. Na návsích sice spatříme pěkné statky, ovšem třeba výrazný hrad Kněževesku chybí. Zámky v Kolešovicích či v Olešné nejsou přístupné. Ten poslední se nedávno vrátil rodu původního předválečného majitele, dlouhé roky tady sídlila strojní a traktorová stanice.
V Olešné tak upoutá barokní kostel sv. Martina s hradbou a vstupní věží. Světecká socha u silnice pod stromem je předzvěstí drobné architektury, s níž se v této krajině setkáváme. Zejména dvoupatrová kaplička z roku 1725 mezi stromy u silnice do Svojetína, zmiňovaného už v roce 1250, působí malebně už zdaleka. Socha sv. Rocha v obci z roku 1714 zase připomíná jednu z posledních epidemií moru v Čechách.

Zůstal jen dým lokomotiv
"Lautr rovina," řekl by možná dobrý voják, kdyby tudy mašíroval. Čtverce chmelnic střídají pole s kroutící se silničkou uprostřed. Houkající vagónek na trati z Rakovníka do Loun sledujete, dokud se neztratí v dáli. Ta slavnější trať, proslulá Kolešovka z Krupé do Kolešovic, je už dnes legendou.
Vznikla v roce 1883, aby dopravila na buštěhradskou dráhu a do Prahy chmel i uhlí. Před dvěma třemi lety skončil pravidelný, byť už tehdy omezený provoz. Dnešní dopravní obslužnost zajišťují autobusy. Kolejnice rezavějí, dveře na nádraží jsou pevně uzamčené.
V červenci a v srpnu o sobotách opět jezdí pod dýmem páry vzpomínkové vlaky z Lužné u Rakovníka, kde je železniční muzeum, do Kolešovic. Na okraji Kněževsi pro změnu vzniká další železniční muzeum. Fanoušek tady zatím najde pár starých jídelních vozů a historický náklaďák. Jsou však zatím dobře ukryté za bývalým vojenských prostorem.

Sláva zámožné dědiny
Kněževes je dědina zámožná - jak potvrzují dodnes náhrobky na hřbitově - výstavní, s úhledným kostelem, vystavěným na ostrově v rybníku. Vysokokmenné topoly strmí kolem svatyně, tvrdí už zmiňovaný Fait a připomíná nejen zdejší kamenouhelné doly, ale i pěstování chmele.
Kněževes byla v roce 1897 vyhlášena městysem, podle legend vznikla už ve 12. století, záznamy jsou až o dvě stě let pozdější. Místo kdysi chránily hradby, po kterých dnes nenalezneme ani stopu. Na jedné ze vstupních bran bývala vyobrazená žába.
Žilo se tady poměrně klidně, až přišel Mnichov a druhá světová válka. Za mostem na silnici do Kolešovic začínaly Sudety. Oboustranné stěhování ovlivnilo vývoj dalších desetiletí. Nakonec museli v 50. letech bohatí majitelé své státky, kde jejich rody žily odedávna, opustit. Po roce 1989 se prý vrátil jediný...
Památkáři chráněný barokní kostel sv. Jakuba Většího se od dob Emanuela Faita příliš nezměnil. Dodnes je zásluhou své polohy stejně malebný a neobvyklý. Ještě na počátku minulého století stával uprostřed hřbitova, který chránila zeď. Současný ostrůvek v rybníku má podobu výplně jakési podkovy, přerušené v jedné části "můstkem". Pamětníci nevzpomínají, zda byl někdy ostrůvkem úplným.

Na kolo do Kolešovic
Značkáři Klubu českých turistů se na Kněževesku příliš nenapracovali. Turistické cesty nás dovedou jen na okraj území do Olešné. V severní části mikroregionu - v okolí Svojetína - se ovšem setkáme se stezkami vyznačenými pro jezdce a koně.
Cyklomapy jsou už na značky barevnější. Ne vždy to však odpovídá skutečnosti v krajině. Základní okruh spojuje Svojetín s Velkou Černocí, Děkovem, Hořovičkami, Čížkovem, Kolešovicemi a Kněževsí. Vyzkoušeli jsme horské kolo v okolí Kolešovic. Je zde vyznačeno na třiadvacet kilometrů turistických cest po místních památkách, ze kterých snadno vytvoříme vhodný turistický okruh.
Vyjíždíme poklidnou silničkou kolem zámeckého parku do Zderazi. Na rozcestí mineme po pravé ruce kapličku sv. Jana Nepomuckého a záhy nás vítá na rozcestí turistický ukazatel i se sochou sv. Valburgy. Odbočuje zde stará, dnes polní cesta, která vedla do Jesenice. Volíme však zajížďku do Zderazi. U zvoničky je turistické odpočívadlo i s mapou, kde lze posedět. Do cyklistického stojanu je možné opřít kolo, případně i zamknout, avšak ouha, rozvor mezi tyčemi nepočítá s větší šířkou galusky horského kola.
Podél další kapličky, opět zasvěcené oblíbenému českému světci a zpovědníku královny Žofie sv. Janu Nepomuckému, která čeká na opravu, pokračujeme širokou lesní cestou až k železnému kříži mezi lípami.

Poslední bitva Napoleonových pohrobků
Na tomto místě došlo v roce 1813 k jedné z posledních bitev napoleonských válek u nás. Francouzský oddíl generála Vandamma přešel přes Krušné hory do Čech. Po porážce u Chlumce nešetřili vítězní Rusové poražené a několik uprchlíků bylo pobito i v těchto místech. Pamětníci vzpomínají, že se tady na poli ještě dlouho nacházely kosti. Připomínal to kříž, jehož kopie se zde opět vzpíná k nebi, a také nově renovované dřevěné tři kříže, které tady Kolešovičtí společně se Svazkem měst a obcí Rakovnicka a Vlastivědným sborem Rakovnicka za finanční pomoci Středočeského kraje obnovili v minulém roce.
Cesta s dalekými výhledy pokračuje zpět do Kolešovic. Celkový okruh, připomínající dávnou událost, je dlouhý asi šest kilometrů, dobře značený a ideální na vycházku i jízdu na kole.

Závod s úřady
V Kolešovicích připomíná už zmíněný Emanuel Fait na sklonku předminulého století tři náměstí, sochu sv. Václava a chrám sv. Petra a Pavla. Na náměstí upoutá opravený, ale nepřístupný zámek, kde sídlí dům s pečovatelskou službou. V bývalém zámeckém parku se už projít lze. Pojďme však do nedaleké Zderaze.
Ve Zderazi bývala židovská enkláva, jak připomíná i hřbitov a v obci u silnice stará synagoga. Potřebovala by opravit, je to první, co napadne okolojdoucí. Není to však jediná památka na spadnutí. Kaplička sv. Jana Nepomuckého našla svého zachránce v nadšení Anny Hladíkové, které učarovala natolik, že založila Občanské sdružení Zderaz s jediným cílem: zachránit památku.
"Jen pouhý převod bezprizorní a rozpadávající se stavbičky do vlastnictví obce musí schválit dvě ministerstva s obvyklými pracovními lhůtami, takže se obávám, že kaplička dříve spadne úplně," připomíná starosta Kolešovic Martin Dvořák.
Občanské sdružení se svými šestnácti členy zatím na podporu svého projektu uspořádalo dva koncerty. Jeden se konal v místním starém kostele, který už nebyl léta přístupný. Byl to zážitek i pro místní. "V našich silách není oprava kaple vlastníma rukama a materiálem, chceme vyvolat potřebný zájem," tvrdí osmadvacetiletá Anna Hladíková.

Dlouhá paměť kraje
V Hořesedlech kdysi stávala poštovní stanice, kde se přepřahalo na cestě do Chebu a Němec. To zůstalo i později, když zde měly zastávku dálkové autobusy na lince Praha - Karlovy Vary. Dnes už po karlovarské silnici projíždějí většinou nonstop. Také odsud muselo mnoho lidí změnit domov. Rodáci z Německa však nezapomínají. S jejich pomocí byl nedávno opraven místní kostel.
Jsme v kraji mýtickém. Když se praotec Čech rozhlédl ze Řípu, vydali se prý jeho souputníci na Rakovnicko. Legendy považují Olešnou za jednu z nejstarších obcí u nás vůbec. V údolí tady tehdy rostly spousty olší. Když vesnice vyhořela, postavili východně od ní osadu novou.
V severních končinách, pod bělavými stěnami Džbánu, zase mezovali Čechové s kmenem Lučanů. Pro časté půtky kníže nechal bratry Svojena a Milosta postavit tvrze, při nichž vznikly vesnice. To je případ Svojetína. Další z pradávného rodu Čechů tady na své cestě spočinul. Nechtělo se jim jít už dál, neboť zde byl milý stín, a tak založili osadu - Milostín. Jinak většina dnešních obcí má dějiny doložené z období 14. až 15. století.

Richard Grégr

Kde se ubytovat
Restaurace a penzion U Studny, Svojetín 26, tel.: 724 348 060, janurs55@seznam.cz  
Restaurace a penzion U Pavouka, Hořesedly 146, tel.: 739 314 826
Hotel Hans ***, Kněževes 60, tel.: 313 582 369
Penzion Na Růžku, Kněževes 239
Turistická ubytovna Kolešovice 61 (Kulturní dům), tel.: 739 073 021

Další tipy
Muzeum
Muzeum lidových krojů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska sídlí v budově základní školy ve Kněževsi. Otevřeno je v sezoně denně 10 - 17 h, mimo sezonu první a druhý týden v měsíci v pátek a sobotu. Informace: paní Čurdová, tel.: 737 408 107.

Dobrovolná pomoc
Zájemci se mohou podílet na opravě kapličky sv. Jana Nepomuckého ve Zderazi. Informace: Občanské sdružení Zderaz, účet číslo 35-9579800277/0100, vedený u Komerční banky v Praze. Info@zderaz.unas.cz , www.zderaz.unas.cz  

Kolešovka
Jízdy vlakem s parní lokomotivou, výstavy historických kolejových vozidel se opět připravují v létě: 5. 7. - 23. 8. Informace: tel.: 267 312 957, 602 373 431, www.khkd.cz .

Zajímavost
Houby na návsi
V létě rostou v Kněževsi na návsi hřiby, zvlášť je-li to pravé houbové, tedy vlhké počasí. Jedná se zejména o hřiby kavkazské, které se u nás vyskytují vzácně, a hřiby koloděje. Nacházejí se zejména před hotelem, městským úřadem a školou, zdejší mykolog Vladimír Bazika ke každému zapichuje tabulku.

Informace
www.mikroregion.net/knezevesko  
www.obecni-urad.net/knezeves  
www.zderaz.unas.cz  
www.kolesovice.cz  
www.khkd.cz