Jen několik málo vůdčích osobností má tak jasnou vizi silné Evropy jako Jorma Ollila. Učinil ze společnosti Nokia jedničku světového trhu. Ollila nyní aplikuje své zkušenosti z řízení na evropskou ekonomiku. Jeho krédo v tomto exkluzivním eseji pro magazín think: act, který vydává poradenská společnost Roland Berger Strategy Consultants, zní: Více konkurence, méně nacionalismu!

Vše se nyní točí kolem konkurenční schopnosti, to je zcela jasné. Zlepšení konkurenceschopnosti Evropy je již roky vrcholnou prioritou vůdčích osobností Evropy. Přesto však zůstává konceptem, který se často špatně chápe. Je totiž vnímán výlučně z hlediska toho, co přináší byznysu, ale ignorují se ekologická a sociální hlediska.

Aby se však Evropa stala konkurenceschopnější, k tomu je zapotřebí víc než jen kontrolovat plnění důležitých bodů, obsažených v Lisabonské agendě (dokumentu Evropské unie - pozn. HN). Konkurenceschopnost, to je postoj, přístup k životu, který přináší prospěch každému. Nejlépe se dá měřit úrovní dynamičnosti ekonomiky a společnosti. Otázkou je, jak dynamičnost společenství zvýšit.

Čína dohání Evropu


To ovšem neznamená, že ekonomické uvažování tu nehraje žádnou roli. Dynamické společnosti obstojí i ekonomicky. Lisabonská agenda má jasnou ekonomickou vizi - a ta je definována výzkumem a vývojem. To dává smysl, neboť tu existuje neoddělitelná spojitost mezi výzkumem a vývojem a konkurenceschopností. Proto tato agenda obsahuje velmi specifický ukazatel, totiž že na výzkum a vývoj se mají vydávat nejméně tři procenta hrubého domácího produktu. Konkurence je velmi ostrá.

OECD zjistila, že v Číně rostou výdaje na výzkum a vývoj ročně o více než 20 procent a ve Spojených státech o čtyři procenta. V Evropské unii jsou tyto výdaje stabilní jen v hrubých rysech. Pokud bude nynější trend pokračovat, pak Čína v tomto ukazateli předhoní Evropskou unii za čtyři roky a Spojené státy za sedm let.

Čísla zveřejněná britským ministerstvem obchodu a průmyslu svědčí o tom, že se loni prohloubil také rozdíl mezi Evropou a USA v zavádění nových technologií - americké podniky pokračují v růstu výdajů na výzkum a vývoj rychleji než jejich evropští rivalové. Loni se podnikové výdaje na výzkum a vývoj zvedly v Evropě o 5,8 procenta a v USA o 8,2 procenta. V tomto směru je třeba přidat.

I když Evropská unie byla dosud schopna při plnění Lisabonské agendy dosáhnout jen smíšených výsledků, je nicméně povzbudivé, že ekonomika i společnost se v Evropě staly do jisté míry dynamičtějšími. To už přispělo ke zlepšení konkurenceschopnosti Evropy a mělo by to mít exponenciální efekt v budoucnosti, ovšem za předpokladu, že se tento proces bude odehrávat ve správném politickém rámci.

Kromě plnění závěrů Lisabonské agendy bychom se měli také zbavit ekonomického nacionalismu a zajistit otevřenost ekonomiky.

Novou dynamičnost Evropy větším dílem vyvolala rostoucí konkurence. V některých případech se zvýšila konkurenceschopnost z vlastního rozhodnutí, jindy byla vnucena. Působily tu vnější i vnitřní tlaky. Něco bylo pod kontrolou, něco nikoliv. Ale vcelku je to pro Evropu prospěšné.

O jaké hlavní zlepšení jde: deregulace, většinou tažená politikou Evropské unie, vedla k mnoha inovacím a technologickým pokrokům. Liberalizace telekomunikačního období donutila podniky, aby přicházely s inovačními novými technologiemi, a rovněž sektor služeb ve značné míře vnesl novou dynamičnost do života lidí.

Dnes můžeme všichni dělat více věcí za méně času a peněz. Můžeme strukturovat náš každodenní život mnohem více podle našich představ než třeba ještě před deseti roky.

Zčásti je tomu tak díky technologiím, které nám umožňují dělat několik věcí najednou, například cestovat a zároveň komunikovat telefonem či přečíst si své e-maily odkudkoli na světě. Další formy deregulace a konkurence nám poskytly větší svobodu tím, že snížily naši závislost na jiných. V mnoha zemích můžeme jít nakupovat, kdykoli chceme -- anebo tak činit prostřednictvím internetu.

Nová vlna mobility


Například díky internetu nemusí již studenti čekat celý týden na knihu, kterou potřebují z knihovny. Rodiny mohou být ve styku, i pokud jejich členové jsou od sebe značně vzdálení, a to díky levným telefonním hovorům či pomocí internetu.

Stejně tak liberalizace letecké dopravy vedla k novátorským novým službám, což přineslo novou vlnu mobility v Evropě a rovněž přispělo k její nové dynamičnosti. Tyto příklady, kdy deregulace má praktické dopady na naše životy, si často ani neuvědomujeme, pokládáme je za samozřejmost.

Zcela rozhodně bychom měli na této cestě pokračovat v mnoha odvětvích podnikání.

Rozšíření Evropské unie znamenalo přijetí deseti nových, relativně dynamických zemí a většina z nich roste rychleji než je průměr unie. Jejich povětšině přátelská politika vůči podnikání přiměla k příznivým změnám podnikatelského klimatu i ve starších členských zemích klubu, například ve výši podnikových daní.

Stará Evropa se od svých nových členů učí i dobrému hospodářskému rozvoji. I když ještě platí těžké restrikce pohybu pracovních sil, Evropská unie jako celek získala v nových členských zemích další a velmi dobře vzdělané pracovníky.V celé Evropské unii se konečně začaly uskutečňovat reformy. Nynější vzestupná křivka hospodářského cyklu, pokud vydrží, by mohla pro reformy vytvořit příznivější prostředí. Zatímco reformátoři již sklízejí ovoce, ti zaostávající jsou vystaveni zvýšenému tlaku, aby se i oni ke změnám odhodlali.

Jednotná měna vytvořila společnou monetární politiku, jež zajišťuje nízkou míru inflace a chrání hodnotu peněz. Přinesla rovněž nižší úrokové sazby, jež zlevnily investice. Euro a s ním spojená monetární politika tedy vytvořily nezbytnou základnu pro dynamickou ekonomiku. Evropa se zbavuje kultury subvencí. Evropská veřejnost po dlouhou dobu nesprávně chápala ekonomické efekty subvencí, mylně je pokládala za něco sociálně přínosného. A ony takové nejsou. Subvence pro jedno odvětví totiž znamenají pro ostatní sektory vyšší daně. A čím vyšší je míra zdanění, tím obtížnější je vyvíjet životaschopnou hospodářskou činnost. Proto jsou nedávné reformy společné zemědělské politiky Evropské unie krokem správným směrem.

Přestože se Evropská unie rozšířila, celkový objem zemědělských subvencí se více méně udržel na stejné úrovni, i když počet farem výrazně vzrostl. Plánované zrušení exportních subvencí omezí deformace ve světovém obchodu na globálním trhu a mělo by přinést spravedlivější hospodářskou soutěž. Ale mělo by následovat více takových kroků.

Co však přináší nová dynamika pro Evropu a Evropany? Přispívá ke zvýšení zaměstnanosti ve všech vrstvách obyvatelstva. Míra nezaměstnanosti začíná klesat. To je sice povzbudivé, ale celková míra hospodářského růstu zůstává v globálním srovnání nízká. Tato neuspokojivá míra růstu ukazuje na nevyřešené problémy, ale rovněž na velký nevyužitý potenciál, který Evropa dosud má.

Stále zřetelnější dynamičnost by měla povzbudit vůdčí osobnosti k dalším odvážným reformám. Ještě mnoho se musí udělat. Mnoho politických receptů se v jednotlivých zemích liší a volá se po individuálních řešeních, která by měla vytvořit stabilní podmínky.

Vytvořit takové podmínky, to je imperativ, pokud chceme zajistit, aby se nová dynamičnost Evropy udržela.

Za předpokladu, že všichni pochopíme, jak je tato dynamičnost ekonomicky nezbytná a kulturně produktivní, pak v tento kontinent absolutně věřím.


Firma Roland Berger Strategy Consultants, založená v roce 1967, je jednou z vedoucích mezinárodních poradenských firem v oblasti strategického poradenství. Společnost je aktivní i publikačně - pravidelně vydává mezinárodní studie, odborné články a "think:act" magazíny určené pro úzký okruh klientů.


Jorma Ollila

Je předsedou správní rady společností Nokia a Shell. Vzděláním je inženýr a ekonom. V letech 1992 až 2006 byl šéfem finského výrobce mobilních telefonů Nokia. Kromě toho je Ollila předsedou Evropského kulatého stolu průmyslníků (ERT), sdružení evropských vrcholových manažerů.

Foto: ISIFA