Když křesťanství na Istrii přišlo...

 
Snímek: Archiv

V poledním žáru jadranského slunce, kterému se nevyhnete ani v kamenných uličkách Poreče, nemůžete najít lepší útočiště. Místo, jež vás ochrání stínem a zároveň umožní sklonit se před dávným lidským umem - a pro mnohé příchozí i Bohem. Episkopální komplex Eufrasiovy baziliky. Když vstupujte dovnitř, nic z kamenných zdí nenasvědčuje, že se už za chvíli stanete svědky něčeho velkého. Něčeho, co přesahuje člověka i čas. Před dlouhými patnácti staletími zde dávní mistři skládali kamínek vedle kamínku, aby stvořili mozaiky a oslavili Boha. To, co jinde zničily války, přírodní katastrofy, přestavěli lidé gotiky či baroka, zůstává v Poreči památkou na doby, kdy se křesťanství teprve probouzelo k životu.
Raně křesťanská bazilika z poloviny 6. století byla coby unikátní komplex - nejzachovalejší svého druhu vůbec - zapsána v roce 1997 na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Od Římanů po Chorvaty
Samotná Poreč je městem s téměř dvoutisíciletou historií. Její staré centrum spočívá na výběžku stíněném před mořem ostrůvkem Sveti Nikola. Někdy ve 2. století před Kristem zde Římané postavili své Castrum, rozkládalo se na ploše 400 m x 200 m, přesně tam, kde se dnes budete procházet historickým kamenným centrem. Ostatně: hlavní dvě ulice Poreče se jmenují Decumanus a Cardo Maximus a vedou přesně tam, kde před téměř dvěma tisíci lety! Městem se Poreč stala už v prvním století po Kristu, když tehdy římskému impériu vládl císař Augustus. Tvořilo součást tehdejší kolonie Colonia Iulia Parentium.
Dobře organizovaná křesťanská komunita zde zapustila kořeny už ve 3. století. S pádem říše římské roku 476 zachvátil tehdy známý svět zmatek. Jako první se Istrie zmocnili Ostrogóti, už roku 539 ale nastoupila Byzantská říše, která si zde podržela vliv až do roku 788, kdy nastoupili Frankové. Následuje klasický výčet dalších vládců: patriarchové z Aquileje, Benátská republika, Rakousko-Uhersko, Napoleon, Rakousko-Uhersko, Jugoslávie, Itálie, Jugoslávie a roku 1991 konečně Chorvatsko.

Mramor z Marmaru
Na místě dnešního komplexu stála první bazilika už ve druhé polovině 4. století. Ta byla zasvěcena sv. Maurovi z Parentia, který se stal prvním biskupem města i istrijské diecéze a koncem třetího století jej potkala mučednická smrt z rukou římských úřadů. Maur se stal patronem kostela i Poreče.
Dvě století po vybudování začala bazilika silně chátrat, a tak se tehdejší biskup Eufrasius rozhodl postavit baziliku novou. Vznikala od roku 553. Na stavbu se použily části starého kostela, zároveň však bylo zapotřebí nového materiálu. Přestože Dalmácie disponuje několika lomy s velmi kvalitním mramorem, stavitelům možná nepřišel dost dobrý, kdo ví.
Každopádně potřebné mramorové bloky se dovezly přímo z centra Byzantské říše, z pobřeží Marmarského moře nedaleko Cařihradu. Přijeli i vyhlášení byzantští mistři, aby sestavili mozaiky, které dodnes krášlí stěny baziliky. Mozaiky na podlaze byly svěřeny místním řemeslníkům. Stavba svatostánku zabrala deset let.
Eufrasiova bazilika je součástí komplexu, který vedle samotného kostela zahrnuje ještě sakristii, oktagonální baptisterium, kolonádové atrium s náhrobními deskami a přilehlý biskupský palác. Z něho pak vyčnívá zvoniční věž, která přibyla až v 16. století - na ni můžete vystoupat a rozhlédnout se po starém městě, obklopeném modrým mořem.
V samotné bazilice, vystavěné na štíhlém půdorysu, najdeme hlavní loď, již od dvou postranních lodí odděluje elegantní kolonáda celkem 18 mramorových sloupů. Jejich zakončení je bohatě zdobené byzantskými a románskými skulpturami zvířat. Všechny nesou monogram svatého Eufrasia. Ve votivní kapli vedle sakristie se uchovávají relikvie svatého Maura a svatého Eleutheria.

Mozaiky, zlatavý lesk Byzance
Tím nejkrásnějším, nejcennějším a logicky i nejznámějším, co bazilika nabízí, jsou ovšem zdejší mozaiky ze 6. století. Jejich zlatavá barva odráží v celé záři lesk a slávu Byzantské říše.
Mozaika na triumfálním oblouku nad apsidou představuje Ježíše Krista, držícího otevřenou knihu. Na jejích stránkách můžeme číst Ego sum Lux vera neboli "Já jsem pravé světlo". Syna Božího zde obklopují apoštolové, každý s patřičným atributem. Oblouk níže pak nese mozaikové medailony s Beránkem Božím a portréty dvanácti ženských mučednic.
Klenbu nad apsidou zdobí mozaika Panny Marie s Dítětem, sedí na nebeském trůnu. Nad její hlavou ve zlaté svatozáři se v oblacích objevuje Boží ruka. Marii obklopují andělé a svatí. Mezi nimi nechybí biskup Eufrasius, držící v rukou model "svého" kostela, či svatý Maur. Všichni stojí na zelené louce poseté květy. Není bez zajímavosti, že tato porečská mozaika je jediným dochovaným vyobrazením Panny Marie v raně křesťanské bazilice západního typu. To jsou hlavní a nejkrásnější mozaiky zdejšího kostela, ale při bližším průzkumu spatříte samozřejmě i další.
Apsidě dominuje mramorové ciborium, baldachýn podpíraný čtyřmi sloupy. Mozaikami ozdobenou stříšku dal zhotovit porečský biskup Otto roku 1277, sloupy tvořily součást původního ciboria z 6. století. Přední stranu baldachýnu zdobí výjev Zvěstování. Z 15. století pak pochází renesanční reliéf na antependiu neboli ozdobném závěsu na oltáři, vyrobeném z pozlaceného stříbra. Polyptych, oltář složený z několika dílů, benátského malíře Antonia Vivariniho pochází ze stejné doby. Poslední večeře od Palmy mladšího je pak z pohledu porečské baziliky dílem moderním, toto dílo se totiž narodilo až v baroku.
Na zahradě baziliky se dochovala podlahová mozaika z oratoře, původně součásti velkého římského domu. Oratorium bylo zahrnuto už do prvního kostela. Mozaika nese mimo jiné vyobrazení ryby, raného symbolu křesťanství. Na stejném místě se našly mince s portrétem císaře Valense (365 - 378), díky čemuž archeologové usoudili, že i mozaika pochází ze stejné doby.

Jan Bienert

Informace
Poreč se nachází na severozápadě Istrijského poloostrova. Je to sem zhruba 70 km ze slovinského Koperu, kam vás doveze dálnice z Lublaně. Po trase Praha - Linec - Salcburk - Lublaň - Koper ujedete 750 km.
Komplex baziliky (Eufrazijeva bazilika) je přístupný denně od 7 do 20 hodin.

Informace můžete načerpat už před cestou:
Chorvatské turistické sdružení (HTZ)
Krakovská 25
110 00 Praha 1
Tel.: 222 211 812, 222 210 793
e-mail: info@htz.cz  
Otevírací doba ve všední dny od 9 do 16.30 h.
http://cz.croatia.hr  

Kam v okolí

Istrie nabízí mnoho krásných míst jak na pobřeží, tak i v drsném vnitrozemí. Dvě místa - pomineme-li známé atrakce jako města Rovinj či Pula a bezpočet pláží - by ale vaší pozornosti určitě uniknout neměla:

Limský fjord (Limski zaljev, kanal)
Snaha chorvatské přírody napodobit Norsko vyústila v neobyčejný úkaz: Limski kanal. Tento 12 km dlouhý úzký záliv vykutala do vnitrozemí řeka Pazinčica na cestě k moři. Přímo z Poreče se sem můžete vydat na lodní výlet, cesty se nabízejí v přístavu. Loď s vámi dopluje až na konec "fjordu", kde lze nakoupit suvenýry, místní speciality či posedět ve výborné restauraci s mořskými specialitami. Po silnici je to sem z Poreče asi 22 km jihovýchodně.

Motovun
Malebné středověké městečko trůní na vysokém kopci čnícím daleko do krajiny (zhruba 35 km severovýchodně od Poreče). Pyšní se kamenným historickým centrem, křivolakými uličkami, báječnými výhledy či důlní štolou, kterou si můžete projít v místním muzeu. Vyhlášená je zdejší kuchyně, a to zejména díky místní gurmánské specialitě: lanýžům. Nastrouhají vám je zde na těstoviny a domů si je můžete koupit jako dárek.