Topolánek: Nejprve reformy, potom euro

Česká republika přijme společnou evropskou měnu ve chvíli, kdy to bude výhodné pro ekonomiku a pro občany. Předtím je nutné provést řadu reforem včetně penzijního a zdravotního systému. Uvedl to včera při zahájení Evropského bankovního a finančního fóra premiér Mirek Topolánek s tím, že není zastáncem "uspěchaného přijetí eura". Přesný termín přechodu na euro Topolánek neuvedl.

"Přijetí eura bude až výsledkem provedených reforem a správné péče o ekonomiku. Opatření, která nám umožní přijmout euro, jsou přesně ta, která beztak potřebujeme prosadit a provést, abychom měli zdravé veřejné finance," uvedl premiér. Česko zatím nemá termín přijetí eura stanoven.

Euro bude pro Česko podle premiéra přínosem tehdy, až bude splněn širší soubor kritérií, která se týkají například produktivity práce, flexibility trhu práce, snížení mandatorních výdajů nebo sladěnosti ekonomických cyklů s eurozónou. "S ohledem na vliv německé ekonomiky je důležité sladění s Německem," upozornil Topolánek.

Komplikací může být podle něj rovněž fakt, že Češi nyní věří koruně mnohem více než v minulosti. "Je nutné připravit je na tu změnu a přesvědčit je," dodal premiér.

Češi jsou k přijetí eura podle lednové studie Mendelovy univerzity v Brně poměrně rezervovaní. Podle studie má euro sice podporu dvou třetin obyvatel, ale jen pětina Čechů je chce zavést co nejrychleji. Naopak téměř dvě pětiny Čechů si přejí euro zavést co nejpozději.

Česko má nyní přechodnou výjimku ze zavedení eura, a to kvůli tomu, že neplní příslušná maastrichtská kritéria. K přijetí eura se ovšem země zavázala již se vstupem do Evropské unie. Trvalou výjimku na přijetí eura mají pouze Británie a Dánsko.

Původní Konvergenční program ČR z loňského března počítal se vstupem do eurozóny v roce 2012. Aktualizovaný program z loňského listopadu už ale žádné konkrétní datum neuvádí. Premiér Mirek Topolánek v té době uvedl, že zavedení eura se nedá do původně zamýšleného termínu stihnout.

Podle včerejších údajů Českého statistického úřadu deficit veřejných financí, který patří mezi maastrichtská kritéria, loni klesl na 1,58 procenta hrubého domácího produktu ze 2,66 procenta v roce 2006. Ministerstvo financí přitom odhadovalo loňský deficit na 1,9 procenta. Pro přijetí eura je nutné splnit tříprocentní limit.

"Pozice Česka ve veřejných financích se loni přiblížila tomu, co by se mělo očekávat od ekonomiky rostoucí tempem přes šest procent. Přesto bych se zdráhal označit veřejné finance za zdravé a stabilizované," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Letos započatá ekonomická reforma podle něj snižuje státní kase příjmy i výdaje, takže celkově ke zlepšení veřejných financí příliš nepřispěje. "Problém se ale naplno odhalí až tehdy, když ekonomický růst neočekávaně a prudce zpomalí. Doufejme, že to letos nebude," upozornil Sobíšek.

V letošním prvním čtvrtletí stát hospodařil se schodkem 13,4 miliardy korun. Loni ve stejném období skončil rozpočet přebytkem 11,26 miliardy korun. Za celý letošní rok počítá vláda se schodkem 70,8 miliardy korun.