Zázračný kyslík? Odborníci pochybují

Abychom byli živí, musíme dýchat, tedy získávat ze vzduchu kyslík, "palivo pro buňky", a naopak se zbavovat oxidu uhličitého, "buněčného odpadu". Kyslík se do těla dostává vdechováním vzduchu, který je dýchacími cestami veden do plic, průdušnicí do průdušek a průdušinek a odtud do alveolů, ze kterých prochází do plicních kapilár. V kapilárách se kyslík váže na červené krvinky, tím se krev okysličuje a následně proudí z plic do srdce a pak do celého těla. Takto krev zásobuje buňky kyslíkem a odebírá od nich oxid uhličitý.

Je proto logické, že již po objevení kyslíku v roce 1774 přišly snahy o jeho léčebné využití. Vznikla tak oxygenoterapie, léčba kyslíkem, která se nabízí v případě nedostatečného přívodu nebo využívání kyslíku v těle. Kyslík byl používán při léčbě astmatu, tuberkulózy, ale také moru, postupně však tato metoda upadala v zapomnění. Své renesance se dočkala až ve třicátých letech dvacátého století.

"V medicíně se dnes používá jako účinná léčba při akutních poruchách dýchání, u chronických chorob plicních nebo při otravách, tj. tam, kde jde o nedostatečné sycení krve kyslíkem," vysvětluje prof. MUDr. Jiří Heřt, DrSc. Nejúčinnější formou je podávání kyslíku v přetlakových, tzn. hyperbarických komorách, které umožňují zvýšené nasycení krve tímto plynem. Největší význam komory mají při otravách kysličníkem uhelnatým nebo plynaté sněti, ale vhodné jsou rovněž při léčbě bércových vředů.

Regenerace za pár minut

V současnosti je stále více nabízena oxygenoterapie jako součást různých wellness programů v lázních a relaxačních centrech. Klienty však zpravidla nečeká kyslíková komora, ale přístroj s dýchací maskou nebo hadičkami. Ty se připojí k obličeji, a člověk tak vdechuje koncentrovaný kyslík. Celá procedura trvá zpravidla půl hodiny. Po ukončení terapie by se měl člověk cítit lépe, kyslík má napomáhat celkové regeneraci organismu a zpomalovat jeho stárnutí. Podle zastánců této metody také výrazně snižuje pocit stresu, posiluje imunitní systém při infekcích a oslabení organismu, zlepšuje energetický stav organismu a snižuje nepříznivé dopady špatných ekologických podmínek na zdraví.

Kyslík zevnitř i zvenčí

Zatímco léčba kyslíkem pod lékařským dohledem je z pohledu Jiřího Heřta dobře zmapována a používá se pouze u několika konkrétních diagnóz, oxygenoterapie jako součást wellness procedur je poskytována bez záruky, a proto se na ni dívá značně skepticky. "Léčba kyslíkem se používá v řadě jiných indikací a v četných variantách také v oblasti alternativní medicíny, resp. způsobem pseudovědeckým se sporným efektem. Všechny takové metody spočívají na předpokladu, že dodaný kyslík zlepší mikrocirkulaci a sycení tkání kyslíkem," vysvětluje lékař. Podle něj je léčba kyslíkem nabízena jako léčebný prostředek k odstranění stresů, depresí nebo ke zvýšení fyzické a duševní zdatnosti. Často je také doporučována jako relaxační metoda pro přetížené podnikatele a manažery.

"Léčba prostým vdechováním kyslíku nemá smysl žádný, protože červené krvinky mají omezenou kapacitu vázání kyslíku, která je u zdravého plně využívána. Další přívod kyslíku ji může zvýšit jen nepatrně, pro zdraví člověka v nepodstatné míře a jen po dobu aplikace množství kyslíku rozpuštěného v krvi, nikoli vázaného v krvinkách," konstatuje Jiří Heřt. Sám je přesvědčen o tom, že léčba kyslíkem v této formě má jen placebo efekt.

I přes skeptický pohled vědců na oxygenoterapii přibývá lidí, kteří si ji pravidelně dopřávají, a úměrně tomu i kosmetických a relaxačních studií, jež ji nabízejí. Cena jedné takové terapie stojí v průměru čtyři sta korun. n lh

Lidé tomu věří

"Chodím na léčbu kyslíkem pravidelně. Je to ovšem jen jedna z procedur, které si nechávám ordinovat. Většinou si nechám udělat třeba zábal bahnem z Mrtvého moře a k tomu inhaluji kyslík. Často si také objednám kyslíkovou kúru na obličej proti akné a na zanícenou kůži. Myslím, že mi to pomáhá. Navíc se po inhalacích cítím jako znovuzrozená," je přesvědčená třicetiletá Helena Nováková z Prahy.