Putování vodní pavučinou

 
Resselovo náměstí v Chrudimi
Snímek: Stanislav Novotný

"Jednoho povýšit, druhého pověsit," chce se zvolat při pohledu na chrudimské panoráma a při pomyšlení na stavebníky, kteří ho formovali. Povýšení by si zasloužil František Schmoranz, který v polovině devatenáctého století připravil novogotickou úpravu chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí. Siluetě stavby s vysokými štíhlými věžemi na táhlém horizontu lze směle přezdívat chrudimské Hradčany. František Palacký se pro přirovnání vydal o stovky kilometrů jižněji, když Chrudim přejmenoval na východočeské Atény. Tehdy totiž chrudimské panoráma nerušil soubor staveb, za které by měli být stavebníci i projektant řádně potrestáni. Panelové sídliště Na Větrníku zpupně převýšilo gotickou spojnici mezi lidmi a Bohem a vytvořilo na kraji města němou barikádu. Brutální zásah do krajiny nezjemnil ani pás nižších domů, který měl opticky odlehčit stěnu z panelových věžáků. Hradbu jen vyztužil.
Snad jedna věc může být na panelovém sídlišti Na Větrníku užitečná. Ohyzdný pohled vzhůru přinutí poutníka sklopit oči k zemi. A tady lze nalézt v chrudimském mikroregionu věci poutavé a zážitky dobrodužné. Východně od Chrudimi se tu mezi loukami a poli vine hned několik malých řek, které svými zákrutami zdobí krajinu jak krajkářské ornamenty.

Směr určuje tok
Největší řekou na východní straně regionu je padesátikilometrová Novohradka, jejímž korytem protékají každou vteřinu při normálním stavu dva tisíce litrů vody. Pramení nedaleko Proseče, proslulé ruční výrobou dýmek, a ke svému soutoku s Chrudimkou u Úhřetické Lhoty překonává výškový rozdíl čtyř set metrů. Jméno získala od Nových Hradů, rokokového zámečku zvaného též české Versailles. Kdo by chtěl použít toku Novohradky jako přírodního průvodce, nechť se připraví na několikerou změnu scenérií a nálad.
Hned u svého pramene se proud Novohradky vnoří do kaňonů pískovcového městečka Toulovcovy Maštale. Na turisty tu dýchne vlhký vzduch, vůně mechu a dětem může na zádech naskočit husí kůže při poslechu legend o loupeživém rytíři Toulovcovi. Tváře jim rozjasní krátké zastavení v Nových Hradech, jenže vzápětí sevřou řeku stěny více než deset kilometrů dlouhého zalesněného údolí, kterým se Novohradka dostane až do městečka Luže.
Tady se její proud zklidní, což lze přijmout i jako nenápadné vybídnutí ke krátké zastávce ve městě. Od řeky je potřeba nejprve vystoupat na náměstí plukovníka Josefa Koukala, kde je možné se občerstvit ve Staročeské hospodě. Mívají tu dobře naložené utopence a řádně ošetřený gambrinus. Z hospody půjdete ještě chvíli do kopce. Nejbližší zastávkou bude barokní kostel Panny Marie Pomocnice Křesťanů, poté funkcionalisticky jednoduchá Hamzova léčebna a nakonec zřícenina hradu Košumberk. Poslední kilometry Novohradky jsou už klidné. Prudší spád z lesních roklí střídají volné meandry mezi poli až k Úhřetické Lhotě.

Žejbro plné kaskád
Pořádnou porci romantiky nabízí říčka s neobvyklým názvem Žejbro. V mlynářství se tímto slovem označovala soustava kmitajících sít s různě velikými otvory určená k třídění mlýnských výrobků. V lese u vesničky Oldříš kmitají nad malým pramínkem nanejvýš stébla trávy, když se do nich opře vítr. Obcí proteče potůček rovným meliorovaným korytem, ale pak po cestě ke Skutči nabere sílu z několika dalších přítoků a u Vrbatova Kostelce už dokáže pěkně bouřit v kamenitých peřejích. Je-li po deštích či jarním tání plný vody, lze ho splout na kajaku.
Kolem nejpůvabnějšího úseku z Vrbatova Kostelce až k Horeckému rybníku vede podél potoka modrá turistická značka. Označuje trasu, z níž lze pozorovat vodní kaskády i skalní žebra omývaná proudem vody. Před Chrastí se modrá značka od potoka odpojuje a vede na náměstí. Kdo si chce po vodním dobrodružství uklidnit nervy sladkostmi a zároveň třeba odměnit děti za turistický výkon, neměl by vynechat zastávku v cukrárně v čísle popisném 160. Jen v málokterém českém městečku lze narazit na cukrárnu, jejíž interiér připomíná zámecký salonek. To není žádný umakart, žádný mléčný bar ani žádná připomínka devadesátých let, kdy cukrárny bývaly růžovo-fialové a žádné jiné. Usednout můžete do měkce čalouněných křesel nebo židlí s polstrovaným sedákem a opěradlem s rákosovým výpletem. Ornamenty na malovaných zdech jsou stejně lákavé jako šlehačkové ozdoby na nabízených zákuscích. Otevírají každý den během dopoledne a zavírají kolem páté hodiny. Dům poznáte na náměstí podle vzorně opravené fasády meruňkové barvy s jasně bílými okny.
Ležák je spíše potok než říčka, ale i ten vás v mikroregionu Chrudimsko přivede k zajímavým místům. Na horním toku, ještě než proteče Bítovany, čeří vodu Ležáku četné peřeje. Před Zaječicemi ale nabírá, podobně jako další říčky v okolí, poklidný ráz volně meandrujícího potoka. V Zaječicích stojí za zmínku první historický zápis o této vesnici s přibližně tisícovkou obyvatel. Místní jsou hrdi na to, že historie jejich obce sahá až do počátku čtrnáctého století. Jenže první kronikářská zmínka z roku 1319 není právě důvodem k chlubení. Lze se v ní totiž dočíst, že právě v tomto roce byl před zemský soud povolán jistý Přibík ze Zaječic za to, že kradl.

Ani jeden hřebík
To nedaleká vesnice Kočí, na dohled od Chrudimi, vystavěla svůj věhlas na vznešenějších základech. A doslova platí, že vystavěla. Slávu malé obce už po staletí šíří jedinečný dřevěný kostel, který na konci čtrnáctého století přikázala postavit manželka Václava IV. královna Žofie. Jádro kostela je tedy gotické, ale v dnešní době se k němu přichází přes osmadvacetimetrový dřevěný můstek s arkádami, vyvedený v barokním stylu.
Prohlídka kostela vyžaduje pořádný záklon. Stavebníci dokázali dřevěnou konstrukci bez jediného kovového hřebu vyhnat až do třicetimetrové výšky. Zvláštností kostela je také přechod z pětibokého půdorysu věže do její osmiboké špice. Zatímco jinde mají historické stavby za sebou několik rekonstrukcí a oprav a obtížně se rozeznává, co je opravdu původní část, s kostelem v Kočí to je jednoduché. Byl postavený tak důkladně a svědomitě, že dřevěné trámy nepotřebovaly po šest staletí jediný údržbářský zásah. Není přesně v kronikách dochováno, kdo zdařilý kostel navrhl a postavil, ale traduje se, že to měli být tři bratři Lutkové - Jan, Petr a Oldřich. Autor barokního dřevěného mostu přes vodní příkop známý je. Pod stavbou z roku 1721 je podepsaný Jan Teplý.

Malebné cimbuří
Krajina na západ od Chrudimi již není tak vodnatá, ale malebnost jí dodávají zvlněné stráně zvolna se zdvihajících Železných hor. Zastávku se vyplatí udělat ve Stolanech, vesničce s necelou půltisícovkou stálých obyvatel. Mohla by sloužit za model pro ilustrace do dětských knížek. Na návsi dva rybníky obkroužené vzrostlým stromořadím a od nich na dohled prostý a přesto půvabný kostelík Svatého Mikuláše Biskupa. Loď je osazena štíhlými gotickými okny, věž má charakter pozdně gotický. Její hranolovitou věž zakončuje cimbuří, za kterým se zdvihá čtyřboká jehlanová špice. Celý kostel je obklopen oválným středověkým hřbitovem.
Pokud ve vás cimbuří kostela vyvolalo vzpomínky na středověká dobrodružství, pokračujte ze Stolan na jih do Rabštejnské Lhoty. Nedaleko posledních domků stojí na skalním ostrohu zřícenina gotického hrádku Rabštejnek. Postaven byl na začátku čtrnáctého století a ještě na konci století šestnáctého se v jeho místnostech dalo bydlet. Od té doby začal chátrat a za chvíli zřejmě zmizí úplně. Torza jeho stěn se ztrácejí velmi rychle. Možná kdosi potřebuje nalámaný kámen...

Václav Poustka

Chrudimsko
Svazek 32 obcí byl založen na konci roku 2001. Území mikroregionu zabírá plochu 220 čtverečních kilometrů. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 230 metrů nad mořem, nejvyšší 437 metrů.

Informace
Klasické turistické informační centrum naleznete na chrudimském Resselově náměstí v budově staré radnice. V pondělí a ve středu je otevřené od 7.30 do 17.00 hodin, v úterý, čtvrtek a pátek od 7.30 do 16.00 hodin a v sobotu od 8.00 do 11.00 hodin. Telefon: 469 645 821.
www.chrudim-city.cz  
www.mikroregionchrudimsko.cz  
www.slatinany.cz  

Jak se tam dostat
Autem můžete být z Prahy v Chrudimi za devadesát minut. Přibližně hodinu a čtvrt zabere cesta po dálnici D11 do Pardubic a za další čtvrthodinu už můžete parkovat v Chrudimi. Pohodlné je i vlakové spojení. Rychlíky Praha - Pardubice jezdí několikrát za hodinu a spoje mezi Pardubicemi a Chrudimí pendlují přibližně s hodinovou frekvencí.

Tip na výlet
Necelou půlhodinu jízdy autem od Chrudimi leží v Železných horách Sečská přehrada. Pozoruhodností její přes šedesát metrů vysoké hráze je tunel pod skalou, kde stojí zbytky hradu Vildštejn. Silueta zříceniny je do hráze vrostlá stejně samozřejmě jako věže strojoven a kamenného zábradlí. Další zřícenina, tentokrát hradu Oheb, se vypíná nad hladinou přehrady. Od hráze se k Ohebu dostanete přibližně za čtvrthodinu svižné chůze. Odměnou za výstup vám bude nejkrásnější pohled na Sečskou přehradu. Kdo by se chtěl vydat na obchůzku celé přehrady, musí se připravit na přibližně dvacetikilometrový pochod a improvizované překonání Chrudimky v místech, kde začíná vzdutí přehrady. Není tu totiž žádný most ani lávka pro turisty. Koryto lze ale přebrodit.

Kam na jídlo
Plné parkoviště u patrového historického domu se zelenou fasádou prozrazuje, že zdejší kuchyně přitahuje jedlíky ze širokého okolí. Restaurace U Zámku ve Slatiňanech je svou pohostinností vyhlášená. Stačí nahlédnout v čase obědů dovnitř. Stoly obsazené, u talířů lze zahlédnout místní řemeslníky i projíždějící manažery s kravatami. O víkendech se přidávají dědečkové a babičky, tchyně i vnoučata. Česká klasika připravená chutně bez omastkové lázně, točená kofola a závěrečné horké maliny se šlehačkou v tak velkém poháru, že i dva mají co dělat, aby vše spořádali. Šlehačka samozřejmě ze smetany, žádný napěněný rostlinný tuk ve spreji. Oddělená soustava nekuřáckých sálů je tu samozřejmostí, jejich plocha převyšuje původní lokál u výčepu, kde se kouřit může. Když nebudete vědět, co si dát, zkuste zdejší dršťkovou. Je vydatná jak celý oběd. Telefon: 602 492 930.

Atrakce pro děti
Každý den kromě pondělí je na chrudimském náměstí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin otevřené Muzeum loutkářských kultur. Ve třech patrech domu někdejšího výrobce mýdla a svíček Matěje Mydláře si lze prohlédnout loutky historické i současné, tradiční i magicky fosforeskující. Vstupenka pro dospělé stojí 20 korun, děti platí polovinu. Telefon: 469 620 310.
Koňský svět od pravěku po současnost nebo od hospodářských tažných koní po dostihový sport je možné prozkoumat v hipologickém muzeu na slatiňanském zámku. Expozice je přístupná od dubna vždy o víkendu od 9.30 do 15 hodin. Dospělí zaplatí za prohlídku 80 korun, děti 40 korun. Předškoláci mají vstup zdarma. Telefon: 469 681 112.

Kde se ubytovat
Jednoduché ubytování v klidné Filištínské ulici hned vedle Resselova náměstí v Chrudimi nabízí penzion Krmelec. Za dvoulůžkový pokoj se platí 600 korun, snídaně je za šedesátikorunový příplatek. Telefon: 603 533 335.
Kdo chce, aby ho večer uspávalo jemné šplouchání vody, měl by si rezervovat pokoj v chrudimském penzionu U Náhonu v Soukenické ulici. Zdi domu omývá skutečný náhon, na kterém v minulých staletích stávala celá řada mlýnů. Dva lidé zaplatí za přespání dohromady 600 korun, třílůžkový pokoj stojí 700 korun. Dvoulůžkový apartmán s kuchyňskou linkou a lednicí je k mání za 700 korun. Telefon: 728 783 514.
Dvoulůžkové pokoje za 600 korun nabízí v Chrudimi také hotel Alfa na ulici Čs. partyzánů. Telefon: 469 620 238.