Návštěvníkovi Bosny a Hercegoviny se bude zdát, že místní lidé žijí více na veřejnosti. Život zde se skutečně odvíjí výrazně více na ulici, než je tomu v Česku. Tento rozdíl je patrný zejména ve večerních hodinách, kdy ve městech jsou plné kavárny a jiná restaurační zařízení. Do společnosti (místním jazykem "u život") se odchází o hodně později, než je zvykem u nás.

Noční život na jedné straně, na druhé straně tuto zemi charakterizují specifické pracovní návyky, odpovídající povaze jihoevropských národů, které obývají BaH. Z nich největší část tvoří Bosňané, pak Srbové a Chorvati.

V praxi se lze setkat s rozdílným přístupem k pracovní činnosti a k plnění pracovních povinností, a to ve všech věkových kategoriích i v závislosti na formě pracovního poměru. Nehledě na vysokou nezaměstnanost je přístup místních lidí k práci volnější, místy až vlažný. Pracovníci státních orgánů i podniků a firem v tzv. společenském vlastnictví, ale hojně též zaměstnanci soukromých firem, jsou totiž zvyklí na vysokou míru státní právní sociální ochrany, kterou jim poskytují dosud převládající a přežívající "socialistické" zákony v pracovně-právní oblasti. Ty jednoznačně zvýhodňují zaměstnance.

Pracovníci tak dobře znají svá práva - nárok na dovolenou (je delší než v ČR - v závislosti na délce trvání pracovního poměru až 35 dní), lékařskou péči, odpočinek, přestávky v práci - která v bohaté míře využívají až zneužívají. Protože úroveň platů je nízká, takřka každý zaměstnaný člověk má vedlejší zdroj příjmů. Často je to v oblasti šedé či černé ekonomiky, část oficiálního pracovního času u zaměstnavatele věnuje proto těmto účelům. Pracovní doba u zaměstnavatele tak není plně využíván pro něj.

Ani v situaci, kdy oficiálně udávaná míra nezaměstnanosti dosahuje takřka 30 procent a průměrný plat je zhruba 300 eur měsíčně, v zemi neexistuje přetlak zájmu lidí o získání práce. Především mladá generace vidí budoucnost v odchodu do vyspělého zahraničí, kde si hodlá zajistit prostředky k obživě po (případném) návratu do vlasti na stáří.

Čas není pro jihoslovanské národy rozhodující veličinou. Proto se ani většina setkání nesjednává na zcela přesný termín, schůzky se zpravidla potvrzují na "kolem"... Dochvilnost není příliš dodržována ani vyžadována. Málokdy se proto stane, že není přijat člověk, který se dostaví neohlášen. Z tohoto benevolentního přístupu se vyčleňují vrcholné státní úřady a některé další státní instituce, kde je sjednání termínu a jeho dodržení závazné.

V běžném kontaktu je v místních jazycích (bosenština, srbština a chorvatšina) normální si tykat. Tento zvyk se přenáší i do obchodních styků, tykání, aniž je nabídnuto a přijato, nelze proto považovat za projev neúcty.

Jihoslovanské národy jsou značně temperamentní, při hovoru se proto výrazně gestikuluje. Verbální projevy bývají dosti květnaté a vzletné, obrazné, doprovázené živou mimikou jak tváře, tak celého těla.

Obecně platí, že v Sarajevu a dalších větších městech (Banja Luka, Tuzla, Mostar, Zenica) hovoří zejména mladá generace velmi dobře anglicky. Horší je to s jazykovou vybaveností mimo tato centra. Zde partner často navrhne jednat v některém cizím jazyce, ale jeho potenciál je po třech čtyřech větách vyčerpán. Pak nezbývá než zkoušet místní jazyk v kombinaci s češtinou. Úspěch v porozumění je zhruba padesátiprocentní. Rozhodně nelze doporučit, aby na základě takovéto improvizace byly sjednávány obchody. A to i přesto, že Češi jsou v BaH považováni za jeden z nejpřátelštějších národů a místní lidé nám tuto náklonnost rádi dávají znát. Všechny tamní národy obdivují českou transformaci, jména jako Havel a Klaus jsou všeobecně známa. S dávkou pozitivní závisti se setkáte v rozhovorech, jak čistě a hladce jsme dokázali rozdělit Československo, což není výzvou k zahájení diskuse o vztazích jednotlivých národů v BaH.

 

E-learningový kurz pomůže vypracovat nabídku pro Světovou banku

Podrobný návod na to, jak posílit šanci na úspěch v tendrech vypisovaných Světovou bankou, nabízí nově webové stránky Exportní akademie agentury CzechTrade. Je na nich nový vzdělávací e-learningový kurz s názvem Jak vypracovat nabídku pro projekt financovaný Světovou bankou (How to Make a Bid for the World Bank Project). Cílem tohoto produktu připraveného pod hlavičkou Exportní akademie CzechTrade je seznámit firmy s typy projektů Světové banky a poskytnout zájemcům základní představu o tom, co je nutné udělat pro vypracování konkurenceschopné nabídky.

"K realizaci kurzu, který je ojedinělý i v rámci celosvětové sítě zástupců Světové banky, mě inspirovali sami exportéři," uvádí autor kurzu Tomáš Rousek, který plní v CzechTrade roli styčného důstojníka mezi českým podnikatelským sektorem a Světovou bankou.

"Ukázalo se, že pro projektové manažery a potenciální vedoucí nabídkových týmů v podstatě neexistuje jednoduchá přehledná pomůcka, která by jim pomohla zorientovat se v problematice," vysvětluje Tomáš Rousek. Nabídkové dokumentace jsou vesměs v angličtině, proto e-learningový kurz v tomto jazyce umožňuje i osvojit si příslušnou terminologii.

Produkt je určen i těm podnikatelům, kteří dosud s velkými mezinárodními tendry zkušenosti neměli. Předpokladem je základní znalost problematiky výběrových řízení v ČR, exportní potenciál a podnikání v jednom ze dvou typů dodávek pro Světovou banku - dodávky zboží či poskytování konzultačních činností.

Kurz je rozdělen do sedmi lekcí, kterými provádí účastníky animovaná postavička zkušeného exportéra Johnyho Smarta. Absolvování lekce trvá přibližně 10 minut, přičemž lekce se dá zastavit a její pasáž se může zopakovat. Kurz je k dispozici na www.exportniakademie.cz.


Zbyněk Peška, vedoucí obchodně-ekonomického úseku zastupitelského úřadu v Sarajevu