Albánie, Makedonie, Bosna a Hercegovina

Albánie

Základní informace

Oficiální název:

Albánská republika (Republika e Shqiperise)

Rozloha: 28 748 km2

Nejvyšší hora: Golem Korab 2753 m

Počet obyvatel: 3,6 mil.

Hlavní město: Tirana s předměstím asi 800 tis. obyvatel

(www.tirana.gov.al)

Významná města:

Durres - přístav (280 tis. obyv.)

Škodra (250 tis. obyv.)

Vlora - přístav (200 tis. obyv.)

Podíl ek. činného obyv.: 56 %

Urbanizace: 42,35 %

Přes polovinu obyvatel žilo donedávna na venkově; Albánie tak patřila v evropském měřítku k zemím s nejnižší urbanizací obyvatelstva. Převážná část venkovanů, zejména ze zaostalých horských oblastí, se po pádu Hodžova režimu počátkem 90. let přemístila do pobřežního pásma, kde založila hustě obydlené příměstské aglomerace kolem Tirany (Vora, Kamza) a dalších větších měst, vybudované chaoticky, bez potřebné infrastruktury.

Národnostní složení: Albánci

Menšiny: Řekové, Makedonci, Černohorci

Náboženské složení: 55 % muslimové (z toho část jsou stoupenci bektašismu), 15 % pravoslavní,

17 % katolíci, ost. bez vyznání

Úřední jazyk: albánština

Ostatní užívané jazyky: angličtina, italština, starší generace ruština

Územní členění: 12 regionů, 65 municipalit, 208 komun, 2900 obcí

Místní výkonné orgány: v čele municipalit a komun je předseda, volený přímo a od roku 2007 se čtyřletým mandátem, prefekti jsou jmenováni vládou a působí na úrovni regionů, které navenek reprezentuje regionální rada

Průměrný věk: 28,90 roku

Prům. délka života:

muži 74,78 roku, ženy 80,34 roku

Počet lékařů: 5030

Počet lék. na tis. obyv.: 1,40

Počet vězňů: 4000

Počet analfabetů

(obyv. nad 14 let ): 344 tis.

Podíl analfabetů

(obyv. nad 14 let ): 12,80 %

Počet pev. tel. linek: 490 tis.

Tel. linky na tis. obyv.: 136,81

Počet mobil. tel.: 1,38 mil.

Mobil. tel. na tis. obyv.: 385,29

Počet televizí: 1,34 mil.

Počet tel. na tis. obyv.: 374,12

Počet PC: 103 tis.

Počet PC na tis. obyv.: 28,76

Počet uživ. internetu: 140 tis.

Délka želez. tratí: 447 km

Délka zpev. silnic: 9043 km

Počet osob. aut: 203 tis.

Počet vojáků: 19 tis.

Užitečné zdroje

Informace pro cesty a pobyt v Albánii najdete na adrese zastupitelského úřadu ČR v Tiraně www.mzv.cz/tirana.

Zde se seznámíte s cestovatelskými informacemi i se Souhrnnou teritoriální zprávou, nabízející také turistické informace, přehled politického dění a ekonomické informace.

Ty lze najít i na oficiálním portálu pro export a podnikání www.businessinfo.cz.

Široký přehled informací nabízí www.wikipedia.org (v českém jazyce na www.wikipedia.cz). Na této adrese najdete poměrně rozsáhlý přehled informací o politice, ekonomice a společenském životě v Albánii i odkazy a užitečné adresy. Praktické postřehy klubu cestovatelů a zajímavé reportáže objevíte na www.hedvabnastezka.cz, můžete si kliknout i na www.bedekr.cz, například s plány měst.

Adresa www.albaniantourism.com nabízí jak popis turistických atrakcí v zemi, tak v servisní sekci přehled ubytování v hotelích v jednotlivých albánských městech. Ubytování a další užitečné informace lze využít i díky vyhledávači www.mytravelguide.com. Také na www.lonelyplanet.com se dozvíte praktické informace.

Vstup do země

Pro cestu do Albánské republiky je nutný pouze platný pas, vízum není potřeba. Maximální délka turistického pobytu bez víza je 90 dní. Pro cizince neplatí přihlašovací povinnost, pouze v případě žádosti o dlouhodobý nebo trvalý pobyt se žadatel musí obrátit na ministerstvo veřejného pořádku republiky. Opatření pro dovážené a vyvážené věci jsou v zásadě shodná s evropskými standardy, celní kontrola je standardní.

Bližší informace najdete na stránkách velvyslanectví ČR v Tiraně www.mzv.cz/tirana (konzulární sekce).

Doprava do země

Přímé letecké spojení mezi Prahou a Tiranou neexistuje, cestovat lze přes Budapešť (MALEV), Vídeň (Air Austria), Milán (Alitalia), Bělehrad (JAT), ale i Frankfurt nebo Curych. Národní letecká společnost Albanian Airlines (www.flyalbanian.com) spojuje zemi s řadou evropských měst.

Jediné mezinárodní letiště Matka Tereza (dříve Tirana - Rinas) je vzdálené 25 km od centra Tirany. Od roku 2007 vás uvítá nový moderní terminál. Přesto se na zavazadla musí čekat delší dobu, počítejte i s frontami při celním odbavení. Při odletu je nutné být odbaven nejméně hodinu před odletem.

K dispozici jsou na letišti směnárna, duty-free, restaurace, půjčovny aut a několik obchodů se suvenýry. Ceny se příliš neliší od západních. Několik set metrů od letiště jsou vybudovány soukromé hotely.

Do města lze použít autobusy, Rinas Expres jezdí nejméně každou celou hodinu. Dopravu do centra zajišťují taxi, řidiči často sami oslovují cestující. Vhodné je domluvit cenu předem, do centra Tirany je obvykle 20 eur. Díky nové dvouproudové komunikaci, otevřené v březnu 2007, je spojení rychlé, kolem půl hodiny.

Do Albánie lze přicestovat i lodí do nejdůležitějších přístavů Dürres a Vlora. Informace lze zjistit na adrese www.adriatica.it a také na www.agoudimos-lines.com). Zatím neexistuje přímé mezinárodní vlakové spojení.

Cestování v zemi

Cestování po Albánii neodpovídá středoevropským standardům. Vlaky, tažené dieselovými lokomotivami, jsou ve špatném technickém stavu, někdy i bez oken a jsou přeplněné cestujícími. Vlaky jezdí na hlavních tazích, a to velmi pomalu.

Síť silnic je nedostatečná, mnohdy jsou spojnice ve špatném stavu.

Plánována je výstavba dálnic, prioritou vlády je vybudovat čtyřproudovou dálnici na sever do Kosova. Některé spojnice jsou také rozšiřovány. Slušná silnice dálničního typu je na trase Tirana - Dürres - Vlora, u města Shkodra a také mezi městem Elbasan a makedonskou hranicí.

Silnice nevyužívají jen vozidla, nýbrž i cyklisté, vozy tažené koňmi nebo osly a mimo města hojně i chodci. Při takovém provozu nelze jet příliš rychle.

Síť benzinových čerpadel je hustá jen podél hlavních silničních tahů. V horách prakticky neexistuje, na ostatním území je řídká a u většiny stanic nabízejí jen naftu. Kvalita benzinu je problematická.

Autobusy jsou stále nejdůležitějším dopravním prostředkem. Jezdí mezi většími městy, spojení je poměrně slušné. Z Tirany do velkých měst zajišťují dopravu soukromé firmy. Jízdní řády obvykle nejsou. Informace je třeba získávat od lidí, kteří málokdy rozumějí cizímu jazyku. Platí se v autobuse řidiči.

Také ve velkých městech je MHD zajišťována autobusy, často přeplněnými.

Minibusy (furgony) nabízejí trasy i mimo hlavní tahy. Odjíždí se po naplnění minibusu cestujícími.

Taxi lze najít před mezinárodními hotely, v Tiraně na centrálním stání na náměstí Shesi Avni Rostemi. Taxi mají na značce uvedeno taxi, někteří řidiči vám nabídnou službu i bez označení. Doporučuje se, pokud to jde, domluvit si cenu předem. Je možné se dohodnout například ukazováním bankovek, které chcete utratit za cestu. Po vystoupení si vyndejte zavazadla a teprve pak zaplaťte.

V Tiraně jsou k využití půjčovny aut, a to i mezinárodně uznávané. Nejpohodlnější je však najmout si vozidlo se soukromým řidičem. Doporučuje se dohodnout se s věrohodnými půjčovnami před cestou do Albánie.

Peníze

Oficiální měna je LEK (Lk, ALL) = 100 Qindarka. Bankovky jsou v hodnotě 5000, 1000, 500, 200 a 100 lek. Koncem března 2008 bylo 100 ALL za necelých 20,70 Kč.

Směna je možná v bankách, pohodlnější je měnit peníze ve směnárnách či ve velkých hotelích. Lepší kurz lze obdržet v legálních pouličních směnárnách, nezřídka poblíž bank. Doporučuje se však měnit valuty v bankách či v těchto směnárnách, kterých je ve větších městech dostatečné množství. Počítejte s pouličními směnárníky, kteří se snaží směnit co nejvíce vašich eur nebo dolarů. Všichni mají v ruce balík leků a kalkulačku. Kurz prakticky odpovídá bankovnímu, je ale třeba si dávat pozor na falešné bankovky. Výměna peněz na černém trhu je podle některých cestovatelů bezproblémová. Například v každé větší vesnici existuje alespoň jeden člověk, který vám peníze smění. Při výměně buďte obezřetní a dobře si přepočítejte hodnotu bankovek, které poté nedávejte z ruky.

Vedle oficiální měny lek je nejčastěji akceptován USD a také euro. Doporučuje se vzít s sebou malé bankovky, někdy vám mohou chybět drobnější částky na letišti, při použití taxi atd. Kreditní karty jsou přijímány spíše omezeně. Akceptovány jsou Master Card, Diners Club, American Express, a to ve velkých hotelích, v některých bankách, ale i ve větších restauracích. Bankomaty na VISA a nebo EC/MC karty v Albánii nejsou. Pokud potřebujete hotovost, můžete ji třeba vybírat Cash&Advance v Bank Tirana. Před bankami stojí malá budka, kde hlídá ozbrojený policista. Do banky vpouští dveřník, který si vás otipuje a rozhodne o vaší návštěvě. Banky mají otevřeno pondělí až pátek od 8.00 do 14.00 hod.

Lékařská péče

Mezi ČR a Albánskou republikou není sjednána dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče. Na dobu pobytu v Albánii je proto žádoucí sjednat si zdravotní pojištění v ČR. Ve srovnání s lékařskou péčí u nás je v Albánii na nízké úrovni. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech jsou zdravotní střediska, ovšem bez dostatečného vybavení nástroji a zdravotnickým materiálem. Na venkově a v horských oblastech často neexistuje žádná lékařská péče.

Ubytování

Kapacity v Tiraně a hlavních albánských letoviscích na pobřeží jsou na dobré, u dražší kategorie i na velmi dobré úrovni. Nových ubytovacích kapacit stále přibývá, zejména jde o menší hotely, které jsou čisté. Průměrné ceny ubytování ve velkých městech se pohybují od 20 do 50 USD v levnějších hotelích až po 250 USD a více v hotelích de luxe. Ceny dobrých hotelů obecně převyšují evropský průměr. Ceny hotelů, zejména mimo Tiranu, jsou nižší, ubytovat se můžete od 15 USD výše. Obvykle není snídaně započítávána do ceny ubytování a je kontinentálního stylu.

Ve vnitrozemí jsou možnosti ubytování skromnější, zejména v privátu. Bohužel neexistuje informační centrála. Při zajištění ubytování mohou pomoci cestovní kanceláře. V horách neexistuje turistické značení podobně jako zde nejsou ani hotely, horské chaty či salaše.

V přímořské zóně došlo v posledních letech ke zlepšení ubytovacích kapacit, zásobování a služeb. Infrastruktura má však až na výjimky daleko k evropským standardům.

Kempy jsou v Albánii až na pár výjimek neznámým pojmem. Řada soukromých turistů se také nerozpakuje použít vlastní stan či jen spací pytel a přenocují kdekoliv včetně pláží.

Státní hotely jsou provozovány organizací Albturist. Nové hotely jsou v privátních rukou. Informace o Albanian Youth Hostel Association najdete na webové adrese www.ayha.com.

Komunikace

Mobilní trh je rozvinutý, v zemi působí zejména operátoři Albanian Mobile Communications a Vodafone Albania. Signálem je pokryto 90 procent území, telefonní a satelitní signál nepokrývá hluboká údolí. Zaslání telegramů a faxů je možné z velkých hotelů a pošt, které fungují poměrně dobře. Jejich rychlost a spolehlivost nedosahuje evropských standardů. Hlavní pošty jsou v Tiraně, Durres a v dalších větších městech. Otevírací doba je pondělí až pátek od 7.00 do 17.00 hod. a v sobotu od 8.00 do 13.00 hod. Ve větších městech se objevují i internetové kavárny. Internet využívá však jen málo firem či soukromých osob. Při použití PC je třeba počítat i s výpadky elektrického proudu.

Nakupování

Albánie je pověstná tradičními ručními výrobky. Možné je výhodně koupit koberce různých rozměrů, látky, filigrány ze stříbra či mědi, řezbářské výrobky, keramiku. Na všech turistických místech či před hotely jsou nabízeny ruční práce, např. hudební nástroje. Na každém trhu je nabízena stará keramika, antikvární věci a jiné předměty, neznalost turistů bývá často využívána ke zvyšování ceny.

Otevírací doby obchodů jsou pondělí až sobota od 8.00 do 12.00 hod a od 15.00 do 19.00 hod. Také v neděli mají mnohé obchody otevřeno. Bazary, prodejní stánky podél silnic a pouliční prodejci i některé obchody mají však vlastní, delší prodejní dobu.

Stravování

Průměrná cena jídla v restauraci se pohybuje od nejnižších kategorií za 2 - 8 USD, v běžných za 15 - 20 USD až po ty luxusnější, kde zaplatíte 20 USD a více. V Tiraně je množství nových restaurací, často plnějších. Stůl je vhodné předem rezervovat a přijít přesně na čas. Několik soukromých restaurací nabízí i italské, francouzské a čínské jídlo. Najíst se je možné i v hojných fast foodech, jídlo je slušné. V odlehlejších městečkách a obcích jsou restaurace zřídkavé.

V restauracích lze po vypití kávy nebo čaje posedět i delší dobu, aniž by vás číšník nabádal ke konzumaci. Některé restaurace nemají však vlastní toalety.

Domácí kuchyně je balkánská s odpovídajícími názvy, jako jsou čufty, gyros, kebab. K jídlu se nabízejí burky a další pečivo, jak sladké, tak se sýrem nebo masem. Zelenina a maso se nabízejí v řadě podob, ryby jsou čerstvé zejména na pobřeží.

Pitnou vodu raději kupujte balenou. Voda ve městech je chlorovaná a v zastaralých vodovodních řadech a studních je často nekvalitní a může být zdravotně závadná. V horských potůčcích a studánkách naopak teče výborná chladivá pitná voda.

Specifika

Je nezbytné počítat s jazykovou bariérou, jak při turistických, tak i obchodních návštěvách. Převážně se hovoří albánsky a pak italsky. Do Albánie se převážná většina zboží importuje, albánské výrobky jsou minimálně o polovinu levnější. Cenu za valnou část výrobků a služeb, mimo potraviny, lze smlouvat. Je těžké najít veřejné záchodky, využít lze k tomu restaurace či hotely. Toalety evropského typu jsou ve všech lepších hotelích a restauracích v Tiraně, některých dalších městech a na pobřeží. V průměrných a horších podnicích a na venkově převažují turecké záchody, zpravidla znečištěné. Tuto skutečnost je třeba zohledňovat při cestách mimo hlavní město a zastávky pečlivě plánovat. Počítejte i s častými výpadky energie třeba na několik hodin, které zasahují celé regiony.

Bezpečnost

Situace není horší než v jiných balkánských zemích. Přesto je vhodné dávat pozor na své věci, ty drahé a peníze nevystavovat na odiv. Nebezpečná je oblast sousedící s Kosovem, můžete zde narazit na miny či na nevybuchlé střelivo. V oblasti hranice mezi Albánií a Kosovem je dosud odminováno asi 80 % zaminovaného území. Do oblasti je lepší se vydávat s místními průvodci. Nelze doporučit provozování horské turistiky, některé oblasti nebyly doposud prozkoumány, hrozí nebezpečí útoku divokých zvířat, náročné jsou klimatické podmínky. Do hor by se měly vydávat jen dobře vybavené výpravy, schází tam infrastruktura pro turisty i horolezce. V horách je žádoucí si obstarat místního průvodce. Velká města a hlavní trasy spojující zemi s Makedonií a Černou Horou jsou v zásadě bezpečné, a to i v noci. Přenocovat na odlehlých parkovištích se ale nedoporučuje.

Užitečná tel. čísla

lékařská první pomoc - 127, 22 22 35

policie - 129, 22 81 52 (zásahová jednotka)

126 (dopravní policie), 22 68 01

hasiči - 128, 222 222, 222 223

Užitečné adresy

Velvyslanectví ČR v Tiraně

Rruga Skaderbeu 10, Tirana

tel.: 00355 4 234 004, 232 117

fax: 00355 4 232 159

e-mail: tirana@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/tirana

Obchodně-ekonomický úsek

tel.: 00355 4 234 004, 232 117

fax: 00355 4 232 159

e-mail: Commerce_Tirana@mzv.cz,

Commerce_Tirana@centrum.cz

Velvyslanectví Albánské republiky

Pod Kaštany 22, Praha 6, 160 00

Tel.: 233 370 594

E-mail: alembprg@mbox.vol.cz,

alembprg1@volny.cz

Provozní hodiny úřadu 8.00 - 15.00 (Po - Pá)

Makedonie

Oficiální název

česká verze: Makedonie/FYROM (The Former Yugoslav Republic of Macedonia); ve zkratce MK

makedonská ústavní verze: Republika Makedonie

Rozloha: 25 333 km2

Nejvyšší hora:

Golem Korab 2753 m

Počet obyvatel: 2,05 mil.

Národnostní složení:

Makedonci 64 %, Albánci přes 25 %, Turci 3,9 %, Romové 2,7 %, Srbové 1,8 %, ost. Vlaši, Bulhaři aj.

Náboženské složení: 67 % pravoslavní, 30 % islám, ostatní

Úřední jazyk: makedonština, v oblastech s více než 20 % přítomností jiné národnosti je možno používat jako úřední jazyk i jazyk této národnosti, např. albánštinu.

Hlavní město Skopje je tak dvojjazyčné, podíl albánské menšiny připojením dalších dvou občin s převážně albánským etnikem překročil hranici 20 %. Většina obyvatel rozumí nebo hovoří srbsko-chorvatsky.

Mezi mladou generací je rozšířena angličtina. V převážně albánských částech země lze jednat v němčině.

Hlavní město: Skopje (467 tis. obyv., www.skopje.gov.mk)

Územní členění: 84 municipalit/občin, celkem 1795 osídlených míst, z toho je 29 měst (Kumanovo - 103 tis., Bitola - 86 tis., Prilep - 73 tis., Tetovo - 70 tis., Veles - 57 tis.)

Urbanizace: 59,37 %

Průměrný věk: 34,10 roku

Prům. délka života:

muži 71,51 roku, ženy 76,62 roku

Počet lékařů: 4640

Počet lék. na tis. obyv.: 2,26

Počet vězňů: 1600

Podíl analfabetů: 3,50 %

Počet zaměstnanců: 844 tis.

Podíl nezaměstn.: 36,90 %

Počet pev. tel. linek: 631 tis.

Počet mobil. tel.: 632 tis.

Počet televizí: 944 tis.

Počet PC: 260 tis.

Počet uživ. intern.: 390 tis.

Délka želez. tratí: 699 km

Délka zpev. silnic: 6328 km

Počet osob. aut: 332 tis.

Počet vojáků: 12 tis.

Vstup do země

Při cestování do Makedonie nepotřebuje občan ČR vízum. Cizinec musí pobyt nahlásit do 24 hodin na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či kempu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit.

Peníze

V Makedonii/FYROM je státem uznávaná měna makedonský denár (MKD). Jeden MKD je také i nejmenší peněžní jednotkou a dále se nedělí. Tomu jsou přizpůsobeny veškeré ceny. Řada pohostinských zařízení přijímá i platby v eurech. Střední devizový kurz se dlouhodobě pohybuje na úrovni euro = 61,20 MKD.

Další potřebné turistické informace naleznete na portálu státní správy www.businessinfo.cz, kde si ve vyhledávači kliknete Makedonie a otevřete teritoriální informaci. Zde objevíte řadu praktických webových adres. Cestovatelské informace jsou k dispozici i na www.export.cz, kde si vyberete zemi.

Užitečné adresy

Velvyslanectví ČR ve Skopje

ul. Salvador Aljende 35, 1 000 Skopje, Republika Makedonija

telefon: 00389/2/3109-805

fax: 00389/2/3178-380

e-mail: Skopje@embassy.mzv.cz

Velvyslanectví Makedonské republiky

Balbínova 4/392, Praha 2, 120 00

tel.: 222 521 093, 222 521 179

fax: 222 521 108

e-mail: prague@mfa.gov.mk

Bosna a Hercegovina

oficiální název

Bosna a Hercegovina (BaH)

Rozloha: 51 197 km2

Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) 25 989 km2

Republika srbská (RS) 25 208 km2

Oblast Brčko se zvláštním statutem, jejíž území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám, má rozlohu 493 km2

Nejvyšší hora: Maglic 2386 m

Počet obyvatel: 4,5 mil.

Federace Bosny a Hercegoviny: kolem 2,5 mil. obyv.

Republika srbská: přes 4,1 mil. obyv.

Distrikt Brčko: asi 80 tis. obyv.

Hlavní město BaH a FBaH: Sarajevo, 441 tis. obyv.

(www.sarajevo.ba, www.sarajevo-tourism.com/eng, http://sarajevo.moj-grad.com)

Hlavní město RS:

Banja Luka, 225 tis. obyvatel (www.banjaluka.rs.ba/_e

www.banjalukaguide.com)

Další větší města:

Zenica 147 tis. obyv.

Tuzla 132 tis.obyv.

Mostar 131 tis. obyv.)

(www.mostar.ba)

Prijedor 130 tis.obyv.

Územní členění:

Bosna a Hercegovina se dělí na dvě tzv. entity, Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Federace BaH se dále člení na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy; nejmenším správním celkem jsou općiny (srbsky opštiny) - municipality (odpovídají našim obcím s přenesenou působností či malým okresům). Republika Srbská se nedělí na kantony a základními správními jednotkami jsou opštiny. Zvláštní statut má opština Brčko (jejíž území bylo do té doby daytonskou dělící linií rozděleno v přibližně paritním poměru mezi obě entity, zatímco nyní náleží celá oblast - zkráceně nazývaná Distrikt Brčko - na základě zmíněného rozhodnutí oběma entitám). Má vlastní multietnickou vládu, starostu, nezávislý soud mimo hierarchii soudnictví BaH a oblastní shromáždění s pravomocí měnit zákony obou entit. Nad těmito orgány má dohlížecí pravomoc supervizor pro oblast Brčko, jmenovaný mezinárodním společenstvím.

Národnostní složení:

Bosňáci (muslimové) 44 % obyv., Srbové 31 %, Chorvati 17 %.

Náboženské složení:

cca 45 % muslimů, 31 % pravoslavných (ortodoxních), 14 % římských katolíků. Přesné údaje nejsou ale k dispozici.

Úřední jazyk:

chorvatšina, srbština, bosenština

Tyto jazyky jsou na území BaH uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nepatrné, psaná forma používá ve Federaci BaH latinku, v RS převážně cyrilici. Užívání latinky Srby je v Bosně a Hercegovině ještě daleko běžnější než v Srbsku. Nejrozšířenějším cizím jazykem je angličtina. Ve školách se vyučuje též ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina.

Podíl ekonomicky činného obyv.: přes 40 % (asi 1,5 milionu osob)

Průměrný věk: 38,40 roku

Prům. délka života:

muži 74,39 roku, ženy 81,88 roku

Počet lékařů: 5400

Počet lék. na tis. obyv.: 1,20

Počet vězňů: 2800

Podíl analfabetů

(obyv. nad 14 let ): 4,40 %

Počet pev. tel. linek: 1,06 mil.

Počet mobil. tel.: 1,25 mil.

Počet PC: 260 tis.

Délka želez. tratí: 908 km

Délka zpev. silnic: 11 425 km

Užitečné zdroje

Na adrese zastupitelského úřadu ČR v Sarajevu www.mzv.cz/sarajevo s bohatým přehledem odkazů na turistické weby, na místní média a na státní instituce.

Vstup do země

Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový. Pokud je účelem pobytu výdělečná činnost, je nutno zažádat po příjezdu na místně příslušném oddělení Cizinecké policie BaH o povolení k pobytu a o pracovní povolení. Pokud pobyt přesahuje 24 hodin, platí pro cizince přihlašovací povinnost (nejpozději do 24 hodin) na cizinecké policii BaH, jejíž pobočky jsou ve všech větších městech. V praxi se plnění této povinnosti nevyžaduje. Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za něj odpovídá hostitel.

Peníze

V Bosně a Hercegovině (po celém území, tj. v obou entitách i v Distriktu Brčko identicky, pouze ve variantách zobrazených osobností) jsou v oběhu bankovky celostátní měny, tj. konvertibilní marky (místní zkratka KM, mezinárodní označení BAM) v nominálních hodnotách 1 (zelená), 5 (fialová), 10 (žlutá), 20 (šedá), 50 (červená), 100 (okrová) a - velmi zřídka - 200 (zelenomodrá) marek. Měna je v BaH volně směnitelná; ve velké většině obchodů lze platit i přímo společnou evropskou měnou, eurem. Kurz KM je fixován na EUR v poměru: 1 EUR = 1,95583 KM.

Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) jsou ve větších městech, v sarajevských supermarketech a luxusních buticích je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, zůstává ale omezená na větší města. Doporučuje se mít dostatečné množství hotovosti, nejlépe v menších hodnotách bankovek. Otevírací doba bank je pondělí až pátek od 8.00 do 16.00 hod.

Ceny

Taxi služba v Sarajevu je relativně spolehlivá, vozidel je snad až nadbytek, na trhu si konkuruje více společností. Ceny akceptovatelné - vsedné cca 25 korun, jízdné za kilometr do 20 korun, čekání kolem 60 korun za hodinu.

Ve spotřebních předmětech je na trhu velký výběr, v zásadě totožný s ČR. Týká se to prakticky celého sortimentu, ať se jedná o boty, oděvy, auta, spotřební elektroniku či sportovní vybavení. Ceny jsou však v průměru vyšší než v ČR. Konkurence na trhu není totiž dosud tak ostrá jako u nás. Zejména nadnárodní dravé obchodní řetězce nejsou v zemi (s výjimkou slovinského Mercatoru a francouzského Intermarché) dosud přítomny.

Ubytování

Existuje zde řada místních i mezinárodních hotelových řetězců, zejména pak v Sarajevu a ve velkých městech. Možné je využít i penziony. Také v menších městech se v posledních letech zlepšila nabídka ubytování. Ubytování ve tří a vícehvězdičkových hotelech (a cena za něj) je na standardní středoevropské úrovni, i když i zde zub času a prakticky žádné investice od roku 1992 zapracovaly. Ceny se pohybují od 50 USD za noc (takřka vždy se snídaní) výše. Samostatnou kategorii tvoří sarajevský (jediný pětihvězdičkový v BaH) hotel Radon Plaza, který je tím nejlepším, co lze v zemi momentálně najít; zaplatíte však kolem 200 USD za noc.

Rodinných penzionů (různé kvality; některé z nich jsou zřejmě pračkami peněz), stejně jako levných turistických ubytoven (hostelů), je v BaH poměrně dost.

Stravování

Vztah všech národů žijících v BaH k jídlu a stolování je vysoce kladný. V zásadě se dodržují tři jídla denně, avšak časové rozložení je rozdílné od českých podmínek. Snídaně, většinou v podobě (silné) kávy (a někdy menšího množství bílého pečiva) probíhá až v zaměstnání, bohaté "snídaně na vidličku" nejsou obvyklé, vyjma ubytovacích zařízení (hotely). Hlavní denní jídlo je oběd, který nezřídka plynně přejde ve večeři. Především v obchodních kruzích bývá toto jídlo zahájeno kolem 16.00 hod. a protáhne se na minimálně 3 - 4 hodiny.

Způsob stolování se v zásadě příliš neliší od středoevropských měřítek, ve větší míře je tolerováno používat místo příboru vlastní ruce při konzumaci ryb či drůbeže.

Samostatnou pozornost zasluhuje káva. Jsou-li místní obyvatelé na něčem až životně závislí, pak je to jednoznačně káva (a to v kombinaci s cigaretami). Káva je prvním ranním jídlem, které se pak během dne opakuje ještě několikrát. Zásadně se pije velmi silná bosanska kafa - volně ji lze přirovnat k naší turecké, tj. s lógrem - zhusta připravovaná i podle arabského zvyku v džezvě; bývá i hodně sladká. Pokud se tedy v BaH u něčeho sedí (jako v Česku u piva), pak je to u kávy.

Doprava

Základním rysem chování řidičů na silnici je soutěživost a hravost, vyznačující se touhou být všude první. To se projevuje jak na volných komunikacích mimo obydlená sídla, tak ve městech, např. při čekání na semaforech.

Často se používá houkačka jako výzva k urychlení jízdy či k upozornění, že je vozidlo předjížděno. Většina řidičů příliš nedbá na dopravní značení, v jejich pojetí má nanejvýš informativní charakter. K většímu respektu norem silničního provozu zřejmě nepřispěly ani od 1. 7. 2006 poměrně drasticky zvýšené sazby pokut - za některé přestupky, např. překročení povolené rychlosti, až ekvivalent 150 eur.

Policejní kontroly, zejména měření rychlosti, jsou velmi častým jevem na místních silnicích. Tyto kontroly v praxi většinou zastavují vozidla se zahraniční registrací. Doporučujeme českým řidičům, kteří BaH projíždějí, zejména po hlavním severojižním tahu od hranic s Chorvatskem směrem na Sarajevo a dále na Mostar a bh-chorvatskou hranici, aby nicméně respektovali dopravní předpisy a vyhnuli se tak zbytečným komplikacím s policií.

Zdravotní péče

Jako takřka všechny oblasti, které spravuje stát - a zdravotnictví tímto oborem v Bosně a Hercegovině většinou je (s určitými výjimkami soukromých praxí některých medicínských specializací, jako jsou zubaři) - byl i tento resort silně zanedbán. Úroveň zdravotnických zařízení je pro dnešní vnímání českého člověka místy až děsivá, s pacienty se zachází jako v Česku za socialismu. Všude se čeká na přijetí nejdříve sestrou a poté lékařem. Navíc je celý proces návštěvy lékaře zatížen nesmírnou administrativou a oficiální povinností všude platit, byť i jen minimální částky. Jako nezbytné opatření a prevenci pro případ zdravotních problémů v BaH se doporučuje návštěvníkům této země před cestou uzavřít cestovní pojištění odpovídající i jejich zdravotnímu stavu.

Bezpečnost

Bosna a Hercegovina je v zásadě zemí blížící se evropským standardům, kterou většina českých cestovatelů zná ještě z doby bývalé Jugoslávie. Při pohybu zejména ve městech, ve večerních či nočních hodinách, má člověk větší pocit individuální bezpečnosti, než je tomu v ČR. Snad i proto, že je silně cítit i vidět přítomnost uniformovaných příslušníků policie na veřejných místech. Nutná dávka ostražitosti je přesto na místě; v BaH pouliční kriminalita, zejména páchaná mládeží, v poslední době stoupá.

Tel. čísla:

Federace BaH: 1182

Republika srbská: 1185

Chorvaty osídlené oblasti BaH: 1188.

taxislužba: 1515

mezinárodní telefonní ústředna: 1200, 1201

policie: 122, centrála v Sarajevu (0) 33 206 666

požární služba: 123, centrála v Sarajevu (0) 33 664 115

lékařská záchranná služba: 124

Užitečné adresy

Velvyslanectví ČR v Bosně a Hercegovině

Ambasada Češke Republike

Franjevačka 19, Sarajevo, 71 000

tel: 0038733/447525, 446966, 232748, KO-238746

fax: 0038733/447526

e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz

web: www.mzv.cz/sarajevo

Velvyslanectví

Bosny a Hercegoviny v ČR

Opletalova 27, Praha 1, 110 00

tel: 224 422 510, 224 422 511

fax: 222 210 183

e-mail: embbh@iol.cz


Zbyněk Peška - vedoucí obchodně ekonomického úseku ZÚ v Sarajevu
Alexandra Klausmann