Češi se vracejí na západní Balkán. Zatím jen zvolna

České firmy se opět začínají prosazovat na trzích zemí západního Balkánu, na němž si naše výrobky dlouho udržovaly tradici. Trend růstu vzájemného obchodního obratu může zesílit přibližováním těchto zemí k Evropské unii.

Albánie

Do roku 1988 bylo tehdejší Československo pro Albánii nejvýznamnějším obchodním partnerem. Československo-albánský obchod představoval v té době zhruba 11 procent obratu albánské zahraničněobchodní výměny. Po roce 1990 došlo ve vzájemném obchodu k prudkému poklesu a zásadně zvrátit tento trend se podařilo teprve s novým tisíciletím, i když hodnota obratu dosud vykazuje jisté meziroční výkyvy.

Dokládá to i vývoj v posledních letech, v roce 2007 dosáhl obrat obchodu ČR s Albánií hodnoty 15,3 milionu eur a byl přibližně o 11 procent nižší než v roce předchozím. Vývoz z ČR loni činil 14,6 milionu eur.

Perspektivy spolupráce

Albánie představuje nesporně zajímavý a perspektivní trh. Ignorování této skutečnosti by mohlo v budoucnu znamenat, že pronikání na tento trh bude složitější a finančně náročnější v důsledku konkurenčních tlaků, jimž jsou podniky vystaveny.

Potenciální příležitosti pro české dodavatele nabízejí zejména tyto sektory ekonomiky:

Energetika - Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie; přenosové sítě elektřiny a tepla; hydroenergetika včetně malých vodních elektráren; stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinerií ropy.

Dopravní infrastruktura a stavebnictví

- Výstavba kovových i betonových mostů, silnic, železničních tratí.

- Dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod.

- Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny).

- Silniční stavební stroje.

- V oblasti dopravy jde o dopravní prostředky (osobní, nákladní vozy, železniční lokomotivy).

Cestovní ruch

Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického ruchu v Albánii a do stavebnictví, které je považováno za nejdynamičtěji rostoucí průmyslové odvětví této země. Podrobný seznam perspektivních oborů je k dispozici na www.businessinfo.cz/cz/sti/albanie.

Rozvojová spolupráce

V uplynulých letech se na Albánii zaměřila řada firem s projekty rozvojové spolupráce. Například společnost GEOtest Brno ve spolupráci s albánským Institutem pro životní prostředí realizovala projekt Revitalizace území znečištěného rtutí v oblasti produkce CI-PVC ve Vloře. Projekt, který se uskutečňoval ve dvou etapách, financovala vláda ČR, gestorem bylo MPO ČR.

Mezi další aktivity tohoto druhu patří spolupráce českého Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví s albánským partnerem, kterým byl Studijní a projekční institut lehkého průmyslu. Náplní jejich společného projektu byla asistence ČR albánské státní správě při technické harmonizaci. V roce 2006 úřad rozšířil spolupráci i na další albánské instituce.

Bosna a Hercegovina (BaH)

Tato země patří vzhledem ke strategické poloze a s přihlédnutím k politicko-ekonomickému vývoji k oblastem s lákavými obchodními a investičními příležitostmi. Průmysl BaH byl integrován do průmyslové výroby bývalé Jugoslávie, navíc byl válečnými operacemi značně zdevastován, takže trh je vzhledem k poklesu výroby otevřen pro dovozy.

Navzdory přetrvávajícím problémům tohoto teritoria se daří český export do BaH každoročně navyšovat. Po absolutním propadu ve vzájemném obchodu, způsobeném válečným konfliktem v BaH, kdy obrat činil v roce 1993 pouhých 2,8 milionu eur, došlo k postupnému obnovování přerušených obchodních vztahů a navázání nových spojení. Již v roce 1996 vyskočil obrat s BaH na 25,8 milionu eur, a to díky ztrojnásobení českého vývozu. Náš export zůstal i nadále tahounem růstu vzájemné obchodní výměny, která se vyšplhala na více než 150,4 milionu eur v roce 2007.

Perspektivy spolupráce

Škody, které místní ekonomice vznikly ve válečných letech, omezily na straně BaH možnosti vývozu a meziroční tempo kolísalo, zejména v letech 1996 - 1999. Po roce 2000 se ekonomická situace BaH zlepšila, čímž se začal stabilně zvyšovat dovoz výrobků do ČR.

Podle výsledků za loňský rok se vývoz do ČR za poslední období více než zpětinásobil, což je způsobeno především exportem produkce nedávno zprivatizovaných oceláren v Zenicko-dobojském kantonu, které koupila firma Mittal Steel. Nárůst vzájemného obchodu lze očekávat i v následujících letech díky zlepšující se obchodní spolupráci, větším podnikatelským aktivitám na obou stranách a stále příznivějšímu ekonomickému prostředí v BaH.

Z hlediska komoditní struktury našeho vývozu se českým exportérům podařilo získat dobré pozice v oblasti energetických zařízení, dopravních prostředků a vozidel, těžké metalurgie, potravin a výrobků chemického průmyslu.

Stav a perspektivy vývozu a investic

V posledních letech vytrvale roste zájem našich společností o vstup na trh BaH. Nejaktivnější jsou dodavatelé zařízení pro energetiku a těžbu uhlí (např. SEZ Chomutov, ZAT Příbram), dopravních prostředků, metalurgie apod. Právě o energetiku je patrný největší zájem investorů. Dne 4. 12. 2006 podepsali premiér Republiky Srbské a generální ředitel ČEZ společné prohlášení o investici, na základě kterého by ČEZ měl v příštích pěti letech investovat 1,5 miliardy eur do rekonstrukce TE Gacko a do výstavby TE Gacko II s instalovaným výkonem 660 MW.

Stále jsou však vyřizovány administrativní záležitosti spojené s rekonstrukcí a výstavbou. Jde přitom o největší jednotlivou zahraniční investici na území BaH od vyhlášení nezávislosti, tj. od roku 1992.

Další českou investicí je společná montáž vozů Škoda (Fabia a Octavia) v závodě Volkswagen/UNIS na předměstí Vrgošča u Sarajeva s plánovanou kapacitou 14 tisíc aut ročně. Nyní se na trhu prodává zhruba 2000 vozidel ročně, přičemž automobily Škoda jsou od července 2005 nejprodávanější značkou skupiny VW v BaH.

Vedení BaH se angažuje v procesu podpory zahraničních investic, mezi nejatraktivnější sektory pro vstup investorů patří automobilový průmysl, energetika, kovodělný průmysl, infrastruktura a stavebnictví. BaH využívá úvěrovou smlouvu, kterou uzavřela se Světovou bankou, což umožňuje zajistit financování infrastrukturních projektů.

Vláda BaH přijala také plán rozvoje železnic na následujících pět let. A ministerstvo dopravy a spojů schválilo trasu Panevropského dálničního koridoru 5C, který bude procházet v délce 340 km územím BaH, od chorvatských hranic z místa Svilaj u Bosanského Šamce na severu k jižní bosensko-hercegovsko-chorvatské hranici v místě Zvirovići. Náklady na vybudování dálnice se v současnosti odhadují asi na šest miliard eur.

Již přijaté vládní Akční plány rozvoje energetiky a těžby uhlí určují potřeby investic do modernizace a obnovy uvedených sektorů v příštích 15 letech. Pro tepelné elektrárny a uhelné doly, které jsou majetkem státu, se budou muset v následujícím období hledat způsoby zajištění investičních prostředků na realizaci modernizačního programu. Vláda předpokládá vzájemné propojení výroby s těžbou a po dokončení jejich restrukturalizace i privatizaci.

Rozvojová spolupráce

V programu rozvojové spolupráce na období 2006 - 2010, který navazuje na obdobné aktivity, byla BaH zařazena mezi prioritní teritoria. Na tomto základě se uskutečňují výběrová řízení na projekty spolupráce podle požadavků zahraničních partnerů. Mezi projekty rozvojové spolupráce, které české subjekty předložily v poslední době MPO ČR, jsou dodávky náhradních dílů pro zařízení povrchové těžby uhlí (Konsorcium firem vedené Škodaexportem), zařízení pro příjem, úpravu a nakládku uhlí na RMU Kakanj (SEZ Chomutov), podpora procesu integrované prevence znečištění a podpora integrovaného odpadového hospodářství regionů (České ekologické manažerské centrum), zařízení výroby elektrické energie ekologicky, přímou přeměnou slunečního záření v elektrickou energii prostřednictvím fotovoltaických panelů a její následné využití (Solartec).

Rozvojová spolupráce s BaH se v letech 1997 - 2000 zaměřila na poválečnou obnovu a v následujícím období 2000 - 2005 směřovaly projekty zejména do obnovy a rozvoje důlního průmyslu a energetiky (hlavním dodavatelem byla společnost SEZ Chomutov). Za období 1997 - 2004 bylo realizováno celkem 82 milionů Kč.

Makedonie

Do vzájemné obchodní výměny mezi Makedonií a ČR se promítly důsledky politické a hospodářské krize v bývalé Jugoslávii na přelomu tisíciletí, od roku 1993 pak země prošla řadou výkyvů. Z výsledků posledních tří let se zdá, že se podařilo zvrátit negativní trend a lze očekávat postupný nárůst obchodní výměny. Přesto je obchodně-ekonomická spolupráce vzhledem k bezpečnostní situaci a určité nestabilitě v zemi omezená.

Obrat vzájemného obchodu v roce 2007 dosáhl 41,5 milionu eur, z toho český vývoz činil 30,8 milionu eur. Mezi významné položky českého vývozu do Makedonie patří zejména osobní automobily, prací a čisticí prostředky, mléko a smetana, sýry a tvaroh, hovězí maso, papír a karton, kyseliny, trubky a profily ze železa a oceli, zdvihací a manipulační technika.

Perspektivy spolupráce

Potenciál vzájemných obchodních vztahů je mnohem větší a jejich dnešní úroveň neodpovídá možnostem ČR. Z tohoto důvodu je na straně českých úřadů zájem obchodní spolupráci rozvíjet.

Možnosti uplatnění českých vývozců na makedonském trhu jsou však ovlivněny omezenými finančními prostředky země a limitovanou schopností profinancovat vlastní vývozy. Přesto se jako perspektivní odvětví jeví zejména oblast energetiky, dopravy a s ní spojená modernizace infrastruktury a dále pak životního prostředí.

Makedonská vláda definovala i další odvětví, do nichž má zájem přilákat zahraniční kapitál. Jedná se o textilní a kožedělný průmysl, výrobu telekomunikačních zařízení, vinařství a potravinářský zpracovatelský průmysl, výrobu nábytku a turistiku. Vzhledem k zastaralosti strojového parku v řadě výrobních podniků, který je zčásti českého původu, se jako perspektivní oblast jeví i strojírenství a jeho obnova.

Energetika

Spolupráce v oblasti energetiky představuje těžiště ekonomických a investičních zájmů ČR v Makedonii, neboť česká strana má v tomto ohledu Makedonii co nabídnout. Spolupráce probíhá v těchto oblastech:

- Společnost ČEZ má nadále zájem o účast v privatizaci makedonského energetického sektoru, zejména výrobních kapacit sdružených ve společnosti ELEM (Elektrani na Makedonija) a eventuálně o privatizaci operátora na trhu, společnosti MEPSO. V tendru na 90% podíl v distribuční části AD ESM skončila společnost ČEZ na druhém místě za rakouskou EVN AG. ČEZ se přihlásily do předkvalifikace tendru na výstavbu vodní elektrárny Boškov Most a následnou koncesi na její provoz (finanční objem asi 60 milionů eur).

- Zájem o spolupráci na obnově a modernizaci energetických zařízení mají i další české subjekty (Hydropol, Prodeco, Transys). S českou účastí byly již opraveny chladicí věže v TE REK Bitola a provádí se modernizace TE Oslomej.

- Rekonstrukce, výstavba a provoz malých vodních elektráren - existuje potenciál na výstavbu dalších asi 300 malých vodních elektráren. Společnost Hydropol získala v roce 2001 koncesi na provozování a rekonstrukci sedmi vodních elektráren o celkovém výkonu 40 MW, a to na dobu jedenácti let, během nichž musí investovat asi 500 milionů korun do obnovy elektráren a tyto řádně provozovat. Nyní se jedná o jedinou českou investici v Makedonii.

- Budování nových energetických kapacit; spolupráce při budování energetické rozvodné sítě a produktovodů (např. ropovodu Burgas - Vlora).

Doprava

Spolupráce v oblasti dopravy je ve vzájemných vztazích tradiční oblastí. České podniky mohou Makedonii oslovit s řadou nabídek, k nimž patří modernizace a výstavba mostů, silnic a železničních svršků při budování nové dálniční a železniční sítě (evropský X. a VIII. železniční koridor); rozvoj městské hromadné dopravy (Skopje nemá rozpracovanou strategii rozvoje hromadné dopravy - existuje úvaha o zavedení tramvajové dopravy, autobusový park je zastaralý; dodávky osobních a nákladních vozidel a autobusů; modernizace dopravní signalizace a pouličního osvětlení.

Životní prostředí

Odstraňování škod na okolním prostředí a starých ekologických zátěží.

- Výstavba čističek odpadních vod a úpraven pitné vody.

- Budování ekologického systému likvidace odpadů včetně nebezpečných materiálů.

Potravinářský průmysl

Výroba a zpracování masa, mléka, výroba pečiva, zpracovatelské kapacity v oblasti zemědělství a potravinářství.

Stavebnictví

Dodávky stavebních strojů a zařízení (cementárny, betonárky). Z makedonské strany lze očekávat především zájem stavebních firem o zakázky v ČR.

Těžba a zpracování nerostných surovin

Dodávky těžebních a úpravárenských strojů a zařízení, především pro uhelné doly.

Rozvojová spolupráce

Vláda ČR v rámci programu hospodářské stabilizace a obnovy jihovýchodní Evropy alokovala dvě miliardy korun na materiální pomoc a projekty obnovy. V Makedonii byl v rámci programu realizován projekt Díly pro kompletaci dopravníku pro povrchový důl Oslomej v hodnotě 2,9 milionu korun. V letech 2001 - 2005 probíhal ekologický projekt, jehož realizátorem bylo České centrum čistší produkce. Dalšími ekologickými projekty, realizovanými společností Hydroprojekt, bylo zásobování města Kočani pitnou vodou a zlepšení životního prostředí v povodí řeky Bregalnica v objemu 2,2 milionu korun. Uskutečnil se i cyklus seminářů k ekologickému managementu, realizátorem bylo České ekologické manažerské centrum.