Slepičí hory

Přiléhavost lidového označení Slepičí hory je patrná odkudsi z dálky, třeba od Trhových Svin, kdy obrys tohoto minipohoří docela ztvárňuje hřebínek kohouta, slepice a několika kuřátek. Za start a cíl středně náročného pěšího okruhu po Slepičích horách jsme zvolili Benešov nad Černou. Okruh po turistických pěších značených trasách jsme museli mezi Soběnovem a Blanskem doplnit cyklotrasou 1187. Jen v těchto dvou místech máme naději na občerstvení.

Benešov nad Černou leží na silnici spojující Nové Hrady s Kaplicí a lze se sem dopravit autobusem. Svažité náměstí, uzavřené dole kostelem sv. Jakuba Staršího, je jádrem dnešní městské památkové rezervace. Najdeme zde renesanční, později empírově upravenou radnici, barokní kašnu a sloup se sochou Jana Nepomuckého a stranou starý bývalý pivovar, který zde založil známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. Z městečka se vydáme po červené (nejprve i se žlutou) pod nejbližší "kuře", které mineme před sestupem do malebné osady Předlesí (2,5). Po pohodlné lesní vozovce mineme druhé "kuře" a za ním odbočíme vpravo do prudkého lesního výstupu na Vysoký kámen (Slepici) (4,5). Vrchol má charakter malého skalního bludiště. Okolní přírodní rezervace chrání přirozený smíšený suťový porost.
Sejdeme k myslivně pod Kohoutem a odtud ještě s červenou vystoupáme na sedlo Kohouta (7). Z něj uhneme po zelené doprava a už snáze dosáhneme vrchol Kohouta (8), který je samozřejmě nejvyšším vrcholem Slepičích hor. Je tvořen granodioritovými skalami a balvanovou sutí. Vrchol kopce byl v l9. století stanoven jako jeden z nejvýznamnějších trigonometrických bodů Rakousko-Uherska. Pamětní deska připomíná převzetí polesí Slepičí hory do majetku obce Besednice a Trhových Svin za první pozemkové reformy v roce l932. Zelená nás svede nádherným lesem do Soběnova (11,5) s kostelem sv. Mikuláše. Památkově chráněný je zdejší sloup se sochou Jana Nepomuckého. Z obce se dáme po silnici vlevo s cyklotrasou 1187 do údolí říčky Černé (15,5) a dál nahoru do Blanska (16,5) s nápadně velkou návsí. Odtud se už zase po červené lesní cestou vrátíme k říčce Černé a sledujeme ji k rozcestí pod zříceninou Sokolčí (20,5) u hráze údolní nádrže Černé. Ke zřícenině vede vlevo značená asi 300 m dlouhá odbočka. Tvoří ji nepatrné zbytky gotického hradu, který je už od 16. století pustý. Okolní skály poskytují horolezecké terény, ale také mrazové sruby s pseudokrasovými jeskyněmi.
Údolní nádrž Černá z 20. let minulého století je nejstarší přehradní nádrží jižních Čech. Voda je vedena půlkilometrovou štolou do hydroelektrárny. Poblíž začíná naučná stezka Údolím Černé. Červená odtud i se žlutou stoupá ke zdaleka viditelným Děkanským Skalinám (22), památkově velmi dobře zachovalé vsi, tvořené několika čtyřstrannými usedlostmi v nenarušeném přírodním prostředí, a Velkým Skalinám (23) s kaplí. Právě u ní se dáme se žlutou vpravo, v lese přejdeme Popelický potok a pak otevřenou krajinou sejdeme do obce Dluhoště (25). Polními cestami s výhledy dojdeme k rozcestí s červenou, po níž jsme sem ráno přišli. Teď se po ní dáme vpravo a stejnou cestou, po které jsme ráno začali, se vrátíme do Benešova nad Černou (28).

Jan Stráský
Autor je předsedou Klubu českých turistů, bývalý ministr a premiér

TRASA: 1. Benešov nad Černou - po červené: 2. Předlesí (2,5) - 3. Vysoký Kámen (Slepice) (4,5) - 4. Sedlo Kohouta (7) - po zelené: 5. Kohout (8) - 6. Soběnov (11,5) - 7. křiž. před Smrhovem (13) - po cyklotrase 1187: 8. údolí Černé (15,5) - 9. Blansko (16,5) - po červené: 10. údolní nádrž Černá (odb. na zř. Sokolčí) (20,5) - 11. Děkanské Skaliny (22) - 12. Velké Skaliny (23) - po žluté: 13. Dluhoště (25) - 14. Benešov nad Černou (28).