Mayskou Střední Amerikou

 
Plážový klub resortu Decameron Salinitas
Snímek: Miloš Matula

Mayové byli vždy záhadní. Vznešenost trosek měst a nádherné, byť nerozluštěné texty vedly původně mnohé odborníky k tomu, že Mayové byli společností kněží a písařů. Když se vědci nakonec naučili číst mayské hieroglyfy, začal se vynořovat temnější obraz válčících dynastií, soupeřících králů a hořících paláců.
Z dostupných výzkumů vycházejí najevo stále nové a překvapivé rysy této starověké civilizace, kterou poznamenává předtucha zániku a hrozící vidina zhroucení říše starobylých pánů pralesa, které dodnes obestírá záhada.
Mayové byli - podobně jako i další tehdejší říše Střední a Jižní Ameriky - předurčeni ke střetu s vyslanci z dalekého světa: s muži, kteří jezdili na koních, používali střelné zbraně a klaněli se odlišným božstvům. Ti nakonec přemohli indiánské populace a zahájili dlouhé období kolonizace a vytěžování místních zdrojů. Následovala staletí nucené práce, kulturního i náboženského útlaku i demografických katastrof, které ohrožovaly holou existenci indiánů i poté, co španělské kolonie získaly nezávislost.
Přesto si obyvatelé této oblasti dovedli zachovat a znovuvytvořit vlastní identitu. Navzdory tomu potomci dávných Mayů dodnes obývají Střední Ameriku a hrdě se hlásí ke své etnické i kulturní identitě a tisícileté historii. Jednoho takového potomka Mayů, Miguela, jsem měl na svém putování Střední Amerikou možnost poznat a spřátelit se s ním. A tak přijměte pozvání na cestu Salvadorem, Guatemalou a Hondurasem.

Pod dohledem sopek
Do Salvadoru jsme se dostali po čtrnáctihodinovém letu z Prahy s mezipřistáním v Dominikánské republice. Najednou se ocitnete nejen v jiném časovém pásmu (-7 h), ale i v jiném teplotním pásmu - Střední Amerika se nachází už pod obratníkem Raka.
Prvních pár dní není vůbec k zahození lenošit na břehu Tichého oceánu. Strávili jsme je v resortu Decameron Salinitas, asi třicet kilometrů jižně od přístavu Acajutla. Na únor více než příjemných 42 °C je motivací pro všechny ty, kteří mají rádi teplo. Avšak voda Tichého oceánu je navíc i nečekaně teplá. Běžných 32 až 34 °C se změní v době přílivu promícháním s teplými proudy ve vodu teplou až 38 °C!
Kvůli občanské válce v 80. letech minulého století se v Salvadoru nestačil rozvinout turistický ruch tak jako v jiných středoamerických státech. Avšak turistům, kteří sem zavítají, bude odměnou nezkažená, čistá přírodní krása země úrodných nížin, zelených pahorků a kávových plantáží, nad nimiž se tyčí rozeklané hřebeny vulkanických horských pásem.
Ať už se v Salvadoru ocitnete kdekoliv, stačí se rozhlédnout do krajiny a vždycky uvidíte někde poblíž na horizontu kónickou siluetu sopky. Během našeho putování se nám neustále ukazoval majestátní vulkán Izalco (1950 m) z jedné strany a Santa Ana (2381 m) z druhé. Strádat nemusí ani milovníci moře a koupání, protože za tichomořské pláže se Salvador rozhodně nemusí stydět.

Pavoučí opice
Pokud se vám nechce jen ležet na rozpáleném písku u Tichého oceánu, vyrazte na výlet. Třeba jako my do jižního Salvadoru k zátoce Bahía de Jiquilisco. Přijeli jsme pohodlně silnicí od Usulutánu, vroubenou políčky s cukrovou třtinou, až k malému přístavu Puerto El Triunfo, stulenému přímo v zátoce Bahía de Jiquilisco. Ta je odříznuta od oceánu poloostrovem San Juan del Gozo. Výběžek tvoří neproniknutelný mangrovový porost, protkaný vodními kanály a malými tajemnými ostrůvky.
Vydali jsme se po těchto kanálech motorovým člunem a míjeli jednotlivé vesničky na ostrovech a dostali se až na dlouhou písečnou pláž na poloostrově San Juan del Gozo. Po chutném obědě v přístavu Puerto El Triunfo se vydáváme pěšky do nitra zdejšího pralesa za pavoučími opičkami.
Vyzbrojeni banány, které jsme předtím nakoupili na tržišti, směřujeme za nevšedním zážitkem nejdříve prašnou cestou podél třtinového pole. A pak už nás čeká prales. Zpočátku řídký, posléze houstne a sílí rovněž různé skřeky vycházející z jeho nitra. Ale bát se nemusíte - nedaleko místa, kam směřujeme, žijí domorodí indiáni ve svých chatrných chýších. Jakmile začneme vábit opičky na naše banány, nejprve si nás začínají oťukávat, ale po chvíli padají veškeré zábrany a banány nám z rukou doslova vytrhávají.

Miloš Matula
Reportáže z Guatemaly a Hondurasu vyjdou v dalších číslech.

Tipy na výlet
Hlavní město San Salvador se svým trhy, nedaleký Volcán San Salvador, jezero Coatepeque, vodopády a jezírka Los Chorros a Juayua, mayská městečka a významná archeologická naleziště Joya de Cerén, San Andrés a zejména Chalchuapa, kde se nacházejí pyramidy Tazumal a Casa Blanca. Nebo třeba kávové plantáže v pohoří Apaneca-Llamatepec v kraji Ahuachapán. Otrlejší mohou přelétat vrtulníkem nad sopkami Santa Ana, Izalco a Cerro Verde či surfovat ve vlnách na vyhlášené pláži Cabo Sunzal. Romantici si mohou vychutnat bohatou a různorodou flóru a faunu v národním parku Cerro Verde procházkou po zdejších naučných stezkách s pozorováním ptáků, jako jsou např. torogoz (národní pták Salvadoru), horský orel, sokol, kolibřík, charas, tukan a mnoho dalších.

Jak se tam dostat
Z Prahy do Salvadoru létají mimo jiné ČSA (přes Londýn a Miami), Air France (Paříž, Miami) nebo KLM (Amsterdam, New York). Letenku koupíte od asi 22 tisíc Kč. Do Salvadoru se můžete vypravit také s některou z cestovních kanceláří. Například Exim tours (www.eximtours.cz) nabízí pobytový zájezd u Tichého oceánu v Salvadoru a dva okruhy po Guatemale a Hondurasu v kombinaci s pobytem v Salvadoru: Mayská a španělská Střední Amerika nebo Velký okruh po stopách Mayů.

Informace
Vízum ke vstupu do země nepotřebujete, stačí platný cestovní pas (platnost nejméně šest měsíců). Přihlašovací povinnost neexistuje. Při odletu ze země je třeba uhradit letištní poplatek 28 USD.
Další informace: www.elsalvadorturismo.com