Pracuje pro význačné české i zahraniční značky a vytváří i vlastní kolekce nápojového skla. Z dlouhodobé spolupráce se značkou SAHM vzniklo přibližně pětadvacet návrhů sklenic pro více než patnáct značek, mezi nimiž je například Staropramen, Pilsner Urquell nebo Bernard.
Pravidelně navrhujete pivní sklenice pro firmu SAHM, která se specializuje na výrobu nápojového skla. Jaké sklenice požaduje a co je pro spolupráci s ní typické?
Sklenice pro značky jsou službou zákazníkovi a jsou designovány tzv. na míru.
Myslím, že typické je právě to, že hledáme jak výtvarně, tak technologicky nové cesty, a tím originalitu. I proto si vážím již pětileté spolupráce s tak silnou firmou v oblasti nápojového skla, jako je SAHM.
Z čeho při návrhu designu pivních sklenic vycházíte?
Především z požadavků zákazníka. Ty jsou většinou velice konkrétní a vycházejí z podrobných rozborů trhu i z analýzy trendů, které naznačují, kam má konkrétní značka směřovat. K tomuto zadání přibude ještě řada velice prozaických detailů, jako je například odlišná výška pípy v různých zemích, mytí na tzv. špílbojích a podobně. Já tyto informace vstřebám a pak si navrhnu, co chci. To je samozřejmě myšleno v nadsázce, ale fakticky to tak v mé práci funguje. Cítím pokoru před přáním zadavatele, ale zároveň musím mít odvahu vnést do projektu silnou, radikální myšlenku. Jedině tak může vzniknout kvalitní design, který nejen slouží, ale i potěší a je obdivován. Takové je koneckonců přání všech stran, tedy mé jako výtvarníka, firmy, která nápojové sklo vyrábí, i konečného zákazníka.
Setkal jste se s nějakým zvláštním požadavkem na design pivní sklenice? Jak se liší sklenice jednotlivých značek a o čem to svědčí?
Požadavky se velice liší, jsou dané především různou tradicí jednotlivých značek a také požadavky cílových skupin, které tyto značky chtějí oslovit. Pivo nepije jen jedna sociální nebo věková skupina, je to nápoj oblíbený ve všech společenských vrstvách a každá má třeba i rozdílný vkus, potřeby i způsob pití piva, který se pro mnohé lidi stává určitým rituálem. Jiná proto bude sklenice pro mladé lidi a jiná pro konzervativní pivaře. Specifické nároky má špičková gastronomie a odlišnosti vyžaduje zahraniční trh. Setkal jsem se se zvláštními požadavky, a to především v Rusku, kde je design velice divoký, ale i v Čechách, kde je vkus někdy až příliš unavený.
Jaké pivní sklenice se líbí vám a z jakých sklenic vám pivo nejlépe chutná?
Moc se mi líbí některé sklenice především v italské gastronomii. Především pro svou avantgardnost, trendovost, ale přitom designovou čistotu. Líbí se mi ale i některé mé sklenice, většinou ty poslední, jako například sklenice Cleveland, za kterou jsem obdržel spolu s firmou SAHM mezinárodní designové ocenění Ret Dot. Nejsem vždy úplně spokojen s vlastní prací, někdy je výsledek velký kompromis, ale nikdy se ještě naštěstí nestalo, že bych neuhájil alespoň část svých designérských myšlenek. Pivo jinak piji velice málo a nejraději jen z třetinkové skleničky na nožce.
Kudy se ubírají trendy v pojetí pivního skla?
Originalita a jednoduchost s jemným výrazným akcentem. V poslední době jsou v trendu spíš zaoblené formy s výrazným "ledem", což je spodní část sklenice s větší vrstvou skla.
V čem především se současné pivní sklenice liší od těch historických?
Dnes se používá méně klasických půllitrů a více sklenic na noze, daleko rychleji se mění design skla, který rychleji reaguje na trendy a především na to, s čím přichází konkurence. Pivovary jsou z velké části v rukou globálních majitelů, kteří se však snaží i sklenicemi jednotlivé značky odlišit a reagovat na vývoj v regionech. Vzpomeňte si na nedávnou minulost, kdy všechny sklenice byly stejné a později se lišily jen tištěným logem. Dnes se vyrábějí sklenice i s reliéfem, jsou výrazně dražší a reprezentují přirozeným způsobem sílu a kvalitu pivovaru, který si je může dovolit.
Je v současnosti o klasické půllitry vůbec ještě zájem?
I půllitry stále ještě požadují silné pivovary a zvláště některé tradiční restaurace. Čechy jsou všeobecně daleko výrazněji zaměřené na půllitry s uchem.
Jsou žádané třetinky?
Třetinky se vyrábějí, často pro ženy, ale je jich samozřejmě méně. I když i v Čechách už začíná být pivo dražším nápojem, který se pije v menším množství a noblesněji. Samozřejmě ne všude.
Jak souvisí kultura pití piva s designem pivních sklenic?
Myslím, že kultura pití piva se zvyšuje a design sklenic k tomu nemalou měrou přispívá. Designuji mimo jiné i interiéry restaurací a vidím, jak se nároky majitelů a klientů zvyšují. Snažím se ze své volné tvorby exkluzivního skla něco dostat i do automaticky vyráběných skleniček, abych tyto nároky naplnil. n
caz
Akademický sochař Rony Plesl v roce 1990 absolvoval VŠUP v Praze, ateliér kov, šperk, sklo, a absolvoval stáže ve Francii a na Tchaj-wanu. Věnuje se volné tvorbě, kresbě, skleněné plastice. K jeho specializacím patří design interiérů a především design nápojového skla pro vyhlášené značky, vedle předních pivovarů, jako jsou Staropramen, Pilsner Urquell nebo Bernard, jde například o firmy Mattoni, Jelínek, Pepsi, Kofola a další. V roce 2002 založil značku Rony Plesl a o tři roky později s Barbarou Hamplovou studio Rony Plesl. Zúčastnil se několika desítek samostatných i skupinových výstav v Čechách i v zahraničí, od roku 2008 je vedoucím ateliéru skla na VŠUP v Praze.
