Barca, do toho!

 
Snímek: FC Barcelona

V hlavním městě hrdého Katalánska je ale také víc než reálné vyrazit za skvělým fotbalovým zážitkem, který vám nabídnou hráči místního velkoklubu, FC Barcelona, jinak slavné Barcy (čti Barsy). Najít si hotel a letenku za rozumnou cenu není v době internetu problém. A vstupenku, věřte nebo ne, koupíte i přímo na místě.

Neodolatelný Nou Camp
Putování z centra ke svatostánku vyznavačů fotbalových radovánek se dá lehce zvládnout díky metru. Ke stadionu se dostanete během dvaceti minut za 1,30 eura. Podzemka vás "vyplivne“ nedaleko stadionu (zelená linka L3 - stanice Palau Reial nebo modrá L5 - stanice Collblanc). Několik hodin před zápasem sledování mapy netřeba. Stačí se přidat k davům lidí, kteří vás po necelých deseti minutách chůze dovedou přímo k branám architektonické chlouby města, jejíž tribuny pojmou téměř sto tisíc lidí.
Být jedním z nich, při utkání místní ligy nebo dokonce na zápase Ligy mistrů, můžete být i vy. A bez "berličky“ v podobě internetové rezervace. Dokazují to zkušenosti autora článku, který měl to štěstí zavítat do Barcelony už několikrát, a když FCB hrála doma, koupil si vstupenku a na stadion se jednoduše dostal.

Překupníky míjejte obloukem
A co vám můžu do začátku poradit? Nedejte se odradit oznámením na internetu, že je vyprodáno, ani pesimistickým povzdechem a mávnutím ruky recepčního. Prostě vyrazte ke stadionu, ono to nějak dopadne. V nejhorším si můžete tuto grandiózní stavbu obejít, pak si na památku koupit klubový suvenýr v modročervených barvách a u piva sledovat zápas v televizi v baru.
Ale nic nevzdávejte předem! Všude u stadionu sice postávají překupníci, ty ale míjejte obloukem a jděte přímo k pokladnám. Zatím jsem u nich pokaždé uspěl. Naposledy dokonce i na čtvrtfinále Ligy mistrů s německým týmem Schalke 04. Můžete si dopřát i luxus v podobě hlavní tribuny, ovšem taky za "luxusní“ cenu kolem 150 eur. Levnější lístky na nejvýš položená místa s výhledem do "mravenčího kotle“ jsou k mání i za 62 eur, o něco níže, blíže ke hřišti a za branku, přišly vstupenky v onen dubnový den na 74 eur.

Rovnost, slušnost, pochopení
Případné obavy z "řádění“ fanoušků nechte doma, všechno probíhá v klidu: cesta, samotný vstup na stadion bez potupného prohledávání (důkaz vyspělosti a důvěry) i fandění. Stoupenci hostujícího mužstva, kteří se celý den pod dohledem posílených policejních sil rovněž posilňovali, ovšem alkoholem v barcelonských barech, byli "uklizeni“ do odděleného sektoru. Krmi zajistí uvnitř tribun skryté stánky s rychlým občerstvením, kde seženete i lízátka ozdobená portréty domácích idolů. Na tribuně se připravte na pohodové Španěly. Místní "skalní“ mají většinou v uchu sluchátko a poslouchají přímý přenos v rádiu - nestačí vidět, musí přece i slyšet, co se děje pod nimi. Výjimkou nejsou mladé páry nebo tátové s pubertálními syny. Ti všichni si fotbalový svátek prostě užívají se vším všudy.
Louskají a konzumují buráky či slunečnicová semínka a o přestávce v klidu pojídají koupené nebo doma připravené bagety zabalené do alobalu. Dost se všude kolem kouří, je cítit i "tráva“. Nikdo se ale proti tomu neohrazuje, všude vládne slušnost, tolerance a pochopení. Pohodu naruší občasné skandování, spíše v reakci na chorály hostujících fanoušků. Pískot je slyšet jen tehdy, když trenér domácích vystřídá jednoho z miláčků davu. A když FCB ještě ke všemu vyhraje (pozn. Schalke 04 "vyfasovalo“ jen jeden gól a bylo vyřazeno), je zážitek o to příjemnější. Našinec ani neváhá oželet 34,51 Kč za minutu hovoru nebo 9,52 Kč za SMS (jednotné ceny místních sítí), aby se o něj podělil s kamarády doma. A třeba jim řekl, že příště musí jet s ním.

Petr Hříbal