Mezi supy na Jadranu

 
Snímek: CHORVATSKÉ TURISTICKÉ SDRUŽENÍ/NINO MARCCUTI

Pohled na mapu trochu klame. Jak je Jadran posetý ostrovy a poloostrovy, protáhlý tvar Cresu jen stěží napoví, že tenhle ostrov v Kvarnerském zálivu je vůbec největším v tomhle moři. Tedy... společně se sousedním Krkem. Oba totiž mají navlas stejnou rozlohu: 405,78 km2. Kdysi býval Cres ještě větší, to když tvořil jednolitou masu s jižně položeným Lošinjem. Dnes je však odděluje úzký kanál, přes nějž vede most.
Cres je hornatý a divoký. Ze severu na jih měří 66 km, široký je až 12 km, ale v nejužším místě jsou to od moře k moři jen dva kilometry. Milovníci koupání si najdou spoustu osamělých zátočin a oblázkových pláží v sousedství olivových hájů zejména na západním a jižním pobřeží. Zato severní a východní břehy jsou strmé a skalnaté.
Zdejší krajinu se vyplatí pár dní objevovat. Zatímco na severu najdeme stinné a místy i husté porosty z dubů, habrů, jilmů a kaštanů, střed ostrova a jih zabírají neprostupné středomořské macchie a vyprahlé holé pastviny. Nejkrásnější pohled na Cres, přilehlé zelené ostrovy, pevninu a modré moře se vám naskytne zejména ze dvou nejvyšších kopců: Gorice (648 m) a Sis (638 m).

O dvou sestrách aneb Hrad pod jezerem
Jediným zdrojem vody pro ostrov je jezero Vrana. Nesmí se v něm proto ani plavat, ani rybařit. Vždyť na jeho vodě je závislý i sousední ostrov Lošinj. Dno jezera dosahuje až 76 m, a leží dokonce pod úrovní nedalekého moře. Podle lidové legendy na dně jezera stojí hrad.
To bylo tak. Kdysi tu prý žádné jezero nebylo a byl tu hrad. V něm žily dvě sestry, jedna bohatá a druhá chudá. Ta zajištěná odmítala té potřebné dávat peníze i jídlo. A tak přišel trest shůry. Velká bouře zatopila hrad a vzniklo jezero. Když vane silný vítr a dobře se zaposloucháte, měli byste slyšet hradní zvony. Říká se.
Historici to s dějinami ostrova vidí samozřejmě poněkud jinak. První lidé se na Cresu usadili už v paleolitu, později jako zbytek Jadranu jej ovládali Římané. Po pádu jejich říše se ostrova zmocnila Byzanc. V 7. století dorazili Chorvaté, o dvě století později došlo ke konfliktům s Benátčany. Ti následně Cres a další ostrovy převzali.
Páni se tu pak střídali ještě několikrát, až se na dlouhých 400 let vrátili Benátčané. Pryč je dostala až porážka od Napoleona. Novými pány se stali Rakušané (s krátkou francouzskou přestávkou). Po první světové válce připadl Cres Italům a jejich moc zde vydržela až do roku 1947, kdy zdejší ostrovy spolu s Istrií připadly Jugoslávii a její tehdejší součásti - Chorvatsku.

Supí nemocnice
Holá bílá hlava vystrčená z hnědého kabátu peří působí bojovně. I když její nositel je spíš ve zkroušené náladě. Chvíli si zvědavě prohlíží turisty zpoza klece, ale za chvíli už se stará o své polámané křídlo. Tady v Beli se o něj stará místní ekocentrum Eko-centar Caput Insulae-Beli. Až se vyléčí, bude moct zpátky do volné přírody.
S největší atrakcí Cresu se můžete seznámit na severu ostrova. Opeřenec, o němž je řeč, se jmenuje sup bělohlavý (Gyps fulvus). A právě na Cresu se tito obří dravci - kteří jsou v Evropě na pokraji vyhynutí a patří k nejpřísněji chráněným ptákům - dodnes vyskytují. Jako na jednom z mála míst starého kontinentu.
Jejich zdejší hnízdiště jsou unikátní. Protože na rozdíl od ostatních lokalit po světě tady supové hnízdí přímo ve strmých útesech nad mořem. Místy třeba jen deset metrů nad modrou hladinou. To je vlastně ale i jeden z důvodů, proč supí "záchranná stanice“ v Beli funguje. Často se totiž přihodí, že malý sup vypadne z hnízda přímo do moře. A protože neumí plavat, utopí se. Supí záchranáři se ovšem snaží vody a břehy bedlivě monitorovat. A tak místo utopení na mnohé supíky čeká ozdravný pobyt v Beli.
Pro turisty se pak nabízí jedinečná šance pohlédnout velikánům nebe zpříma do očí. Zároveň od svého vzniku v roce 1993 se centrum stará o vzdělávání a šíření informací o nejcennějších obyvatelích Cresu. Při stanici funguje i malé muzeum. A pokud byste supům propadli, můžete se sem na léto vydat jako dobrovolníci.

Restaurace pro mrchožrouty
Na Cresu byly pro supy zřízeny dvě rezervace: Podokladi (uprostřed ostrova) a Kruna (na severu). Hnízdí zde asi 70 párů. Přístup do oblasti hnízdišť je striktně omezen. Ti, kdo by měli neodolatelnou touhu spatřit dravce přímo v přírodě, se mohou dohodnout v ekocentru na výpravě s průvodcem.
Sup vlastně žádný pořádný dravec ani není. Na živá zvířata totiž zásadně nikdy neútočí. Živí se jen mršinami. Jak ale ubývá klasického pastevectví, přichází o přirozenou potravu i tento mrchožrout. A tak ekocentrum založilo dokonce několik supích "restaurací“ - míst, kam se ptákům připraví mrtvá zvířata.
Sup bělohlavý patří vůbec k největším ptákům světa. Může vážit až 15 kg, a rozpětí křídel dosahuje dokonce neuvěřitelných 2,80 metru. Dožít se může i 55 let, to ale spíš v zajetí. V přírodě - pokud přežije prvních kritických pět let - to bývá mezi 20 až 30 lety. Sup dokáže letět až rychlostí 160 km/h, nejčastěji ale plachtí zhruba 40 až 75 km/h a vyhlíží něco k snědku.

Další zajímavosti ostrova
Městečko Beli, kde se ekocentrum nalézá, se vypíná k nebi na vršku jako akropole. Z jedné strany moře, z druhé úbočí ostrova, po němž sem vede malebná silnička. Beli patří k nejstarším osadám Cresu. V prehistorii zde stávala pevnost, dnes historické městečko s krásnými kamennými domy a kostelíky.
Na ostrově byste rozhodně neměli vynechat návštěvu zdejšího hlavního města, nesoucího stejnojmenný název Cres. Typické jadranské městečko, schované ve starobylých kamenných uličkách. Pyšní se přístavem pro malé rybářské loďky, který se zařezává hluboko do zdejšího centra. Přístav (mandrac) se prakticky nezměnil od středověku. Kolem jsou kavárny a hospůdky nabízející mořské speciality, klasický obrázek Chorvatska.
Hned od města pak vybíhají promenády a pláže kolem moře, hlídané vonícími borovicemi. Při procházce stinnými uličkami narazíte na gotické a renesanční kostely, klášter z 15. století, pozoruhodné domy staré dlouhá staletí či zbytek městských hradeb připomínajících slávu Benátské republiky.
Výhodou Cresu je, že ač snadno dosažitelný, netrpí takovým masovým turismem jako pobřeží či nedaleký Krk. Také okolí města nehyzdí desítky hotelů. Ubytování - ostatně jako všude v Chorvatsku - na ostrově ovšem seženete bez problémů.

JAN BIENERT

Jak se tam dostat
Na ostrov Cres se můžete dostat trajektem z Rijeky, což trvá asi 1 hodinu a 15 minut, nebo za pouhých 20 minut z obce Brestova (poblíž Rabacu), případně z ostrova Krk (kam vede z pevniny most), v tom případě cesta trvá 30 minut. Všechny trajekty provozuje společnost Jadrolinija. Spoje a další informace najdete na stránkách www.jadrolinija.hr .

Informace
Turistická informační kancelář ostrova Cres sídlí na adrese: Cons 10, město Cres, tel.: +385 (0)51 571 535
www.tzg-cres.hr  

Informace můžete načerpat už před cestou: Chorvatské turistické sdružení (HTZ)
Krakovská 25
110 00 Praha 1
Tel.: 222 211 812, 222 210 793
e-mail: info@htz.cz  
Otevírací doba ve všední dny od 9 do 16.30 h
http://cz.croatia.hr  

Eko Centar Caput Insulae Beli
Beli 4, tel.: 051/840-525
www.supovi.hr