Vykradené Českobrodsko

 
Kostel sv. Gotharda tvoří spolu s nedaleko volně stojící zvonicí dominantu českobrodského náměstí.
Snímek: Alexandra M. Videmannová

Dnes se zaměříme pouze na Českobrodsko. Další klenoty, jako jsou města Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem či Zásmuky, si necháme na další díly seriálu.
Českobrodsko, bohužel, spojuje také jedna z neblahých skutečností současnosti. Patří mezi regiony s velkým výskytem krádeží ve zdejších kostelích. Dočtete se, že neznámý pachatel odcizil z kostela předměty v hodnotě půl milionu korun, když se mu podařilo rozbít visací zámek dveří kostela či překonat mříž okna do sakristie. Pak už jen dovětek, že po pachateli se pátrá... To je zřejmě hlavní důvod, proč jsou některé zdejší kostely "nedobytné“ a prohlédnout si je lze jen zvenčí přes zeď.

Český Brod - kostel sv. Gotharda
Nová trhová osada s románským kostelíkem sv. Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes říčku Šemberu. Zdejší významný brod, ležící na Trstěnické stezce, která už v polovině 12. století spojovala Prahu s jižní a východní Evropou, zaručoval osadě trvalou obživu i určité bezpečí a dal jí i místní název Biskupský Brod.
Původní, jednolodní románský kostelík nechal kolem roku 1135 vystavět pražský biskup Jan I., přitom se z této doby dochovalo románské zdivo jak v lodi, tak v sakristii. V průběhu rané gotiky kostel prošel přestavbou na trojlodní baziliku se dvěma věžemi v průčelí. Za husitských válek byl chrám poškozen, poté obnoven ve stylu vrcholné gotiky. Další úpravy proběhly za renesance, podstatněji však jeho dnešní podobu ovlivnilo až baroko. Tehdy došlo ke zbourání gotické věže a vybudování nového průčelí.
Další sakrální památky Českého Brodu tvoří například kostel Nejsvětější Trojice, postavený za městskými hradbami v letech 1560 - 1562, či hospic kapucínů s kostelem sv. Maří Magdalény, jehož zrod spadá do roku 1359.

Bylany - kostel sv. Bartoloměje
Asi 3,5 kilometru východně od Českého Brodu na potoce zvaném Bylanka se nachází obec Bylany, významné naleziště archeologických památek z období mladší doby halštatské ze 7. až 6. století před naším letopočtem. Právě podle této vesnice vznikl pojem bylanská kultura.
Dominantou obce je původně gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. století, stojící na mírném návrší. Chrám s masivní hranolovou věží krytou bání nad pravoúhlým presbytářem a sakristií, který byl do dnešní, pozdně barokní podoby radikálně přestavěn v 18. století, je postaven jako jednolodní. Západní průčelí je ukončeno volutovým štítem, kde je označen i rok radikální přestavby: 1769.
Budeme-li z Bylan pokračovat dále na východ, narazíme na střediskovou obec Chrášťany a následně na Chotouň. Původní osídlení této obce se datuje na počátek doby bronzové, první písemná zmínka pak pochází z roku 1249. Obec je označována za rodiště sv. Prokopa (kolem roku 970), kterému je zasvěcen i zdejší kostel ve středu vesnice. Vznikl v letech 1705 - 1710 a autorství stavby bylo nedávno definitivně přiřknuto věhlasnému pražskému architektu Janu Blažejovi Santinimu. Bylany nyní opustíme a pomyslně se přeneseme na západ od Českého Brodu.

Štolmíř - kostel sv. Havla
Doslova "za humny“ tohoto města leží Štolmíř, obec, které bezesporu vévodí kostel sv. Havla. Jeho barokní podobu mu v letech 1710 - 1750 vtiskl František Maxmilián Kaňka, aby tak přestavěl středověkou svatyni z první poloviny 14. století. Z nedostatku financí byl projekt částečně pozměněn, přesto jde o jednu z nejzajímavějších a nejpůsobivějších barokních staveb na Kolínsku.
Jedná se o jednolodní stavbu obdélného půdorysu s presbytářem, ke kterému se pojí drobná čtvercová sakristie. Nejbohatší architektonickou úpravu má vstupní průčelí s pravoúhlým portálem a velkým reliéfním erbem Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna. Kostel se prakticky v původní podobě dochoval do současnosti, až na věžičku s cibulovou bání, která byla roku 1904 stržena. V sousedství kostela vznikla v roce 1750 zvonice jako náhrada za zbořenou věž středověkého kostela.

Rostoklaty - kostel sv. Martina
Přibližně šest kilometrů západně od Českého Brodu leží Rostoklaty, obec, o které jsou doložitelné první zmínky z roku 1295. V jejím centru stojí původně gotický kostel sv. Martina (připomínaný poprvé v polovině 14. století), který byl v letech 1614 - 1618 upraven do renesanční podoby.
Dnešní tvář kostela určila až raně barokní přestavba, jež však plně respektovala půdorysné osnovy gotického kostela. Zachovaly se tak podstatné části zdiva včetně gotických okének na věži. Radikálnějšími barokními úpravami prošel především pravoúhlý presbytář na východní straně kostela. Celkově se jedná o jednolodní obdélný kostel s hranolovou věží krytou cibulovou bání.
V současnosti se i díky hudebnímu festivalu Traverzafest (pořadatelem je tamní stejnojmenný fotbalový klub) vybírají peníze na opravu tohoto kostela. Jak je vidět, když se chce, tak to jde! Letos festival proběhne 25. a 26. července a uslyšíte mimo jiné kapely Bow Wave, Ready Kirken nebo Prohrála v kartách.
V příštím dílu se "zaposloucháme“ do sakrálních ozvěn Slánska.

Alexandra M. Videmannová
Foto: autorka

Kdo je kdo
Jan Koula (1855 - 1919)
Českobrodský rodák, spolupracovník a pokračovatel Ant. Wiehla, tvůrčí architekt historizujícího a folklorního směru a vynikající znalec lidové architektury. Zabýval se záchranou architektonických a uměleckoprůmyslových památek a rozsáhlou sběratelskou činností, uloženou hlavně v Národopisném muzeu v Praze. Jako kreslíř, akvarelista a publicista zároveň od r. 1881 řídil časopis Architektonický obzor, jako pedagog se zase profiloval na české technice, respektive Akademii výtvarných umění v Praze. Je autorem mnoha děl, přitahovala jej renesance: sokolovna v Českém Brodě (1884), Suchardova vila v Praze-Bubenči (1895 - 1896), dům Adolfa Heyduka v Písku (1899) či rekonstrukce radnice v Plzni (1907 - 1912). Zaujal však i stavbou Čechova mostu v Praze (1906 - 1908, s M. Petrů) či pavilonu Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan v Královské oboře v Praze (1908).

Pověst
Čertova brázda
Většina kulturních památek obce Chotouň se vztahuje k osobě sv. Prokopa, jenž se zde okolo r. 970 narodil. Nechybí mezi nimi ani kostel sv. Prokopa, ani socha sv. Prokopa nad studánkou, kterou najdeme opodál chrámu. Na ostrohu zvaném Homole je nad vsí mohyla s křížem, postaveným zde v r. 1808. Podle pověsti mohyla vznikla tím, že zde sv. Prokop oškrábal hlínu z pluhu, když oral s čerty brázdu na Sázavu a zpět. Vznikla tzv. Čertova brázda.
Kdysi poustevník Prokop žil v malé jeskyňce u řeky Sázavy. Při modlitbách ho však stále něco rušilo. Dlouho marně pátral, až konečně příčinu objevil - byl to čert. Poustevník se rozhodl s ním zápasit a nad čertem vyhrál. Co si s ním ale počne? Vyhnat čerta nemohl, protože by zase škodil někomu jinému. Zabít ho nemohl, byl to přeci čert, a ty zabít nejde. Tak se rozhodl, že ho přinutí pracovat. Zapřáhl raracha do pluhu, a ten musel orat. Čertova brázda byla na světě...
Touto roklinou se dnes do řeky Sázavy vlévá malý potůček. Až potůček na konci řeky vyschne, nastane prý konec světa. Na sloupku sochy sv. Prokopa v Chotouni je znázorněn světec se zapřaženým ďáblem v pluhu.