Tabu padlo. Biskupem i žena

Anglikánská církev rozhodla, že napříště budou moci usednout na biskupský stolec i ženy. Toto rozhodnutí, kterým v této církvi skončilo skoro 500 let pevné nadvlády mužů, přivedlo jednoho z hlasujících hodnostářů na zasedání synodu k slzám.

Mnoho církevních hodnostářů se domnívá, že anglikáni se tímto krokem dostali na pokraj definitivního rozkolu. V každém případě se tím prohloubí jejich rozpory s katolíky, kteří ženy jako duchovní neuznávají.

Církev, jejíž světskou hlavou je už několikátá žena - tato hodnost patří panovníkovi, tedy královně - přijala během krátké doby už druhé rozhodnutí, které mezi věřícími vyvolává vášně. Prvním bylo rozhodnutí povolit přístup k duchovním úřadům také homosexuálům.

Po rozhodnutí povolit svěcení žen na biskupky pohrozilo kolem 1300 anglikánských duchovních, že z církve vystoupí. Nespokojeni jsou ale i zastánci žen, protože tradicionalisté alespoň prosadili, že ti věřící, kteří nebudou chtít být duchovně vedeni ženou, budou mít možnost se tomu vyhnout.

Způsob má být teprve stanoven, ale synod prozatím zamítl myšlenku vytvoření funkce "superbiskupů", kteří by pod svá duchovní křídla přijali ty, kteří odmítají ženské hodnostáře. Odmítl také myšlenku, že pro tradičně smýšlející věřící se vytvoří speciální diecéze.

Anglikánská církev byla založena králem Jindřichem VIII. v 16. století kvůli tomu, aby se mohl rozvést s Marií Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal. Právě proto je její světskou hlavou anglický panovník.

Ve světě má asi 80 milionů věřících. První ženy v ní byly vysvěceny na kněze v roce 1994.