Na křižovatce cest

 
Snímek: Autor

Do jeho rodného Zábřehu na Moravě, kde si svého slavného rodáka patřičně cení. O Zábřehu totiž mluví jako o městě na křižovatce cest. Eskymo Welzl (1868 - 1948) tu vítá návštěvníky už na nádraží. Tedy jeho socha, protože cestovatel, který o svých anabázích dokázal vyprávět hodiny a hodiny, už šedesát let odpočívá na hřbitově v kanadském Dawson City. Ale Zábřežští jsou na něj pyšní - mají tady "jeho“ naučnou stezku, pravidelně pořádají filmový festival pojmenovaný Welzlovo filmobile a v zimě se městem v rámci akce Welzlování prohánějí spřežení, která místo psů táhnou místní recesisté. Rádi si přitom přihnou z placatice, na níž je Welzl vyveden ve své nejtypičtější podobě, tedy se širokým úsměvem na růžolící tváři. Jeho odkaz hýčkají nejen místní aktivitami spojenými přímo s městem, ale pamatuje se na něj i jinde ve světě. Nedávno nechal například zdejší filmař Martin Strouhal vyrobit Welzlovu pamětní desku, kterou v Dawson City slavnostně odhalil.
Zkazky šířící se o eskymáckém náčelníkovi, polárním lovci a vynálezci Eskymo Welzlovi byly naprosto neuvěřitelné. A dodnes se vedou spory o to, zda jeho cesty přes Novou Sibiř a Ameriku bylo vůbec možné uskutečnit. Bylo by zajímavé vydat se po jeho stopách, ale jestliže se vám nechce trmácet na opačný konec světa, pojďte se s námi toulat alespoň kolem Zábřehu na Moravě. Budeme tu objevovat, co se skrývá za jmény vesnic, jako jsou Svébohov, Nemile, Zvole, Chromeč nebo třeba Vyšehoří, Rohle, Hněvkov nebo Rájec.

Pro každého něco
Mikroregion Zábřežsko sdružuje tři desítky obcí a jistě je to oblast, kde se dá strávit dovolená nebo prázdniny. Smysl mají ale i kratší výlety. Oblast totiž zasahuje na rovinatou Hanou, i když větší části regionu vládne kopcovitá a lesnatá krajina jesenického podhůří, ideální pro pěší výlety, vyjížďky na kole nebo v zimě na běžkách. Můžete tu s úspěchem houbařit, na své si přijdou i rybáři.
Přirozeným centrem regionu je Zábřeh na Moravě, který se stal městem už ve 13. století, osada na břehu Moravské Sázavy tu ale ležela už dávno předtím. Až do počátku 17. století se ve městě střídaly různé šlechtické rody. Největší rozmach nastal s příchodem panského rodu Tunklů, kteří prosluli především zakládáním rybníků. Za historický mezník by se dal označit také vznik nové železniční tratě z Olomouce do Prahy v polovině 19. století, kdy se Zábřeh stal důležitým centrem obchodu a průmyslu. Dalším významným historickým momentem bylo i dokončení železnice do Sobotína a do Šumperka, dnes okresního města, pod nějž Zábřeh spadá.
Zdálo by se tedy, že nejlepší bude cestovat do Zábřehu na Moravě vlakem. Jenom dejte pozor, abyste si vybrali ten správný, dnes už zde nestaví zdaleka všechny spoje. Expresy či "pendolina“ nedávno opraveným nádražím jenom prosviští. Kdo zvolí správně, měl by vědět, že z nádraží je přinejmenším při první návštěvě vhodné odcházet východem přes první nástupiště. Právě tady totiž stojí už zmiňovaná socha Jana Eskymo Welzla, který se v roce 2000 stal čestným občanem města Zábřehu.

 
Snímek: Autor (NEMILE, WELZLOVA NAUČNÁ STEZKA, KAŠNA V ZÁBŘEHU)

Haitsko-zábřežská družba
V regionu stojí za prohlídku celá řada památek, z nichž většina dodnes slouží především místním farníkům. Jednou z dominant zábřežského Masarykova náměstí je farní kostel svatého Bartoloměje, který zde stál už při založení města ve 13. století. V roce 1752 byl ale v tak špatném stavu, že musel být zbourán a znovu vystavěn, tentokrát v barokním slohu. Bohoslužby v tomto kostele jsou hojně navštěvovány a někdy se slouží i za lidi na dalekém Haiti. Místní děkan František Eliáš totiž velmi aktivně podporuje projekty, které pomáhají daleko za oceánem, a na Haiti se už několikrát vydala výprava za českým farářem Romanem Musilem. I na Haiti už tedy děti vědí, kde je Zábřeh a možná i kdo to byl Eskymo Welzl.
Na stejném náměstí je možné najít i další pozoruhodné památky. Jednou z nich je barokní kašna z roku 1829. Mušle, na které sedí ženská figura s nádobou, z níž lije vodu, je vytesána z jednoho kusu pískovce z nedalekého Maletína. A je možné tady obdivovat i morový sloup z roku 1713 a především zámek, v němž dnes sídlí místní radnice. Původně šlo o tvrz postavenou na ostrohu přístupném jen ze strany od města. Z této doby se dochovala pískovcová deska s erbem místního významného rodu Tunklů umístěná v zámeckém průjezdu.
Kdo se chce o městě dozvědět víc, může se například přímo na Masarykově náměstí podívat do Galerie Tunklův dvorec nebo zavítat do jednoho z nejstarších měšťanských domů, označovaného jako dům Pod podloubím, ve kterém dnes sídlí zábřežské muzeum. Najdete tu mimo jiné stálou expozici o životě a putování Jana Eskymo Welzla.

Na bruslích kolem kolejí
Jestli jste někdy před patnácti dvaceti lety cestovali vlakem mezi Olomoucí a Prahou, jistě si dobře pamatujete romantický úsek, kdy se koleje zařízly do hlubokého údolí Moravské Sázavy. Těsně za Zábřehem totiž vlak vjel mezi lesy a louky, kroutil se nekonečnými zatáčkami a duněl na úzkých mostech. Tenhle "průsmyk“, kterým se podařilo trať před více než sto padesáti léty provést, má od roku 1847 nad vesnicí Hoštejn i pomník. Zlé jazyky sice tvrdí, že kamenný jehlan měl být připomínkou milionových zisků podnikatelské rodiny Kleinů z Loučné nad Desnou, majitelů trati, ale je jasné, že stavební úspěch v kopcovité krajině si připomínat zaslouží. Zvlášť dnes, kdy je vše jinak. Vlak už se nekroutí romantickým krajem, ale řítí se přímo novým železničním koridorem. Kopce, které kolejím stály v cestě, jsou provrtány několika tunely. Ale krásné údolí zůstalo. Dokonce má i svůj zvláštní půvab sledovat, jak si příroda pomalu ale jistě bere zpátky, co jí dávno patří. Jak staré náspy zarůstají lebedou a trávou.
Celým údolím vede stezka. Když je pěkné počasí, potkáte tady celé rodiny. Zajedou autem do Hoštejna a potom se ztichlým údolím prohánějí na kole nebo bruslích. Kdo si chce silničku projet celou, tedy ze Zábřehu do Hoštejna, ten se podívá do Nemile, kde si může odpočinout u hezké kapličky, mine Lupěné a nahlédne třeba do Hněvkova, což je populární chatová osada. Krásným údolím je možné pokračovat i dále, třeba do Drozdova nebo na Drozdovskou pilu.

Jeseníky na dosah
Zábřežsko nabízí prakticky všechno, co si lze pod pojmem aktivní dovolená představit. V blízkém okolí není nouze ani o pozoruhodné kuriozity. Kousek od hranice mikroregionu Zábřežsko je například Mohelnice, kde v Brusově hospodě dostanete téměř na stříbrném podnose informace o slavném místním rodákovi Antonínu Brusovi, který to dotáhl až na arcibiskupa pražského a korunoval dva české krále, Maxmiliána II. a Rudolfa II. Z Mohelnice je možné se také vypravit na trochu mrazivý výlet. Mrazivý proto, že mírovské vězení patří k nejtěžším českým žalářům. Navštívit také můžete slovutné památky na hradě Nouzově nebo zámeček Úsov s velikou loveckou expozicí.
Ale zřejmě největším turistickým lákadlem budou Jeseníky. Koneckonců nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku - Praděd - je z mnoha míst Zábřežska vidět a zdá se neuvěřitelně blízko. Do horských středisek není ze Zábřehu opravdu daleko a tyhle krásné hory mají něco do sebe v každém ročním období.

Josef Albrecht

Jak se tam dostat
Asi nejpohodlnější cesta vede po železnici. Zábřeh totiž leží na páteřní trati Praha-Olomouc. Využít lze i některý z dálkových autobusových spojů, které míří například z Brna směrem do Šumperku a do Jeseníků. Autem z Čech vede nejrychlejší cesta od Hradce Králové přes Svitavy a Mohelnici. Z Moravy je možné pohodlně cestovat po dálnici od Olomouce do Mohelnice. Odtud je do Zábřehu už jen patnáct kilometrů.

Kde se najíst
To by bylo, aby se v kraji Eskymo Welzla, kterému na Aljašce říkali pojídač medvědů a který miloval dobré jídlo a pití, nedalo dobře najíst. Jenom v Zábřehu funguje několik desítek podniků, kde se o vás vzorně postarají. Dokonce je přímo na hlavní třídě možné objevit něco, co se už tak moc nevyskytuje. A sice jídelnu, kde lze za ceny více než mírné pojíst více než znamenitě.

Kde se ubytovat
Asi nejznámějším podnikem, kde se dá přespat, je hotel Amco na Masarykově náměstí. Podnik postavený původně v secesním stylu sice prošel mnoha úpravami, ale stále má něco ze své původní noblesy. A přitom tady mívají polední menu za necelých šedesát korun. Zda mají volná lůžka, můžete zkusit také v nedávno otevřeném Penzionu Tučňák v Komenského ulici. Další možnosti ubytování hledejte na http://tourism.zabreh.cz/ pod záložkou služby.