Silná měna zkrouhla miliardy z rozvojových dotací Evropské unie

- Nejvíc utrpěl Moravskoslezský kraj

- Obcím pomáhají rychle a profesionálně zpracované projekty

Kvůli silné měně Česko zatím přišlo o necelých 18 miliard korun ve formě dotací z Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu mezi jednotlivými českými regiony, který včera zveřejnila agentura ČTK. Podle vlastních odhadů HN je možné, že silná měna připraví Česko o 150 miliard korun z EU.

Největší finanční ztráty zaznamenaly Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj společně s jižní Moravou a oblastí Vysočiny. Tyto kraje a regiony přišly dohromady skoro devět miliard korun.

"Kdysi jsme pracovali s hodnotou až 29 korun za euro, dnes jsem na 23,6 koruny za euro. Z původních 20 miliard, které jsme měli k dispozici, dnes počítáme jen se 17 miliardami," řekl David Sventek, ředitel regionální rady kraje.

V Moravskoslezském kraj se chystají použít peníze z dotací k modernizaci silnic. Situace, ve které se kraj momentálně nachází, povede k tomu, že buď opraví méně kilometrů cest, nebo bude muset přidat více ze svých peněz.

"Chybějící peníze bude muset buď dodat státní rozpočet, nebo budou některé stavby zastaveny či omezeny," potvrdil už dříve pro HN ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slanečka.

V některých regionech utrpí údržba památek. Čtyřiadvacetitisícové město Strakonice získalo v Bruselu dotaci na další etapu rekonstrukce místního hradu. Od doby, kdy byla částka přidělena, oslabilo euro vůči koruně o 4,50, čím se původní příspěvek ve výši 53 milionů snížil na 45 milionů.

"Je to poměrně velký propad, který budeme muset řešit z rozpočtu. Evropské fondy chceme ale dál využívat přesto, že vyřízení žádosti je zdlouhavé a kurz nejistý," uvedla strakonická místostarostka Ivana Říhová.

Ohrožena je rovněž řada naplánovaných vodohospodářských staveb. Například Vodovody a kanalizace Pardubice získaly na projekt Labe-Loučná dotaci 12 milionů eur. Změna kurzu ukousla značnou část této sumy, takže vodárny byly nuceny na poslední chvíli měnit smlouvy s dodavateli staveb. Vodovody a kanalizace Trutnov řeší podobný problém na loni zahájeném projektu Čistá Horní Úpa, na který dostali z Fondu soudržnosti deset milionů eur. Kurzový rozdíl činí asi 60 milionů korun, takže si firma musela vzít neplánovaný úvěr.

"Je to velký zásah do hospodaření, který budeme vyrovnávat řadu let," řekla ředitelka vodáren Soňa Teichmanová, podle níž by měl problém investorům pomoci řešit stát.

Někteří investoři jsou i přes pohyby kurzu v klidu. Například žadatelé o dotace z jihu a západu Čech mají smlouvy, ve kterých mají dotační částky přislíbené v korunách, a kurzové změny se jich tedy nedotýkají.

Jinou cestou jdou obce či regiony, které mají v eurech smluvené kontrakty a v eurech také dotace vyplácejí. Tíhu kurzové ztráty tak přenášejí na samotné dodavatele prací.

"Soutěž na dodavatele jsme totiž vypsali v eurech. Kontrakt máme v eurech, úvěr čerpáme v eurech," potvrdil například šéf jičínských vodáren Václav Matula. Ve výhodě jsou i žadatelé, kteří projekty stihli zpracovat dřív a peníze k nim připutovaly ještě předtím, než začala koruna tak posilovat.

K rychle zpracované smlouvě může dopomoci také kvalitně připravená žádost. Starostové se shodují v tom, že je pro žadatele výhodné, když zpracování projektu zadají specializované poradenské společnosti.

Ztráty krajů z dotací EU kvůli silné koruně

kraj ztráta (v mld. korun)
Moravskoslezský 3,0
Střední Morava 3,0
Vysočina + J. Morava 3,3
Středočeský 2,0
Ústecký + Karlovarský 2,0
Jihočeský 2,0
Pardubický 2,5
Hradecký 0,1
Liberecký 0,1
Plzeňský 0,8
Zdroj: ČTK