Zjistila jsem, že už nemusím být u všeho

 Vladimíra Glatzová, právní kancelář Glatzová & Co

Jak to vypadá, když se manažer vrátí do práce po čtyřech měsících? Optimální je zjistit, že to šlo i bez něho. Firma stojí i nadále a nikde žádné průšvihy. V práci ho už ale postrádali a těšili se na něj. Jeho židle je stále ještě jeho.

Tak tohle jsem zjistila, když jsem přišla do práce v devět ráno rovnou z letiště. Do desáté hodiny mi na stole přistály čtyři maily k vyřízení a ve dvě odpoledne jsem s údivem zjistila, že dva z nich už měly být vyřízené... V Indii jsem zkrátka navykla jinému životnímu rytmu. Skok zpět do reality rovnýma nohama a za pár dnů jako by těch čtyřech měsíců ani nebylo. A přece vám to změní pohled na svět.

Člověk má příležitost zjistit, co chce. Získá nadhled. Promluví si s lidmi, se kterými se ve světě byznysu nepotká. Dozví se, jak a čím žijí. Zamyslí se, jestli to, co dělá, nedělá ze setrvačnosti a jestli je to ta pravá volba. Obvykle děláte to, co musíte, a na úvahy o změně není prostor. Teprve, když si zkusíte žít pár měsíců jinak a pak se dobrovolně a s radostí vrátíte mezi ty maily, máte jistotu, že jste zvolili správně. Pracujete tak nějak s větší chutí a lehkostí. Také jsem zjistila, že nemusím u všeho být a že vše nemusí být přesně tak, jak si to představuji já.

Když zakládáte firmu, musíte mít jasnou vizi a hluboké přesvědčení o tom, jak mají věci vypadat. Ale je-li to přesvědčení moc silné, demotivuje to vaše okolí. Ostatní se pak neangažují tak, jak by mohli. Je dobré, když má firma jednotnou kulturu a filozofii. Na druhé straně je potřeba vytvářet prostor pro svěží nové nápady, aby kancelář nebyla příliš spojována s mou osobou, aby se vyvíjela a přežila mě. Je jen třeba zvolit pravou dobu, kdy si člověk může dovolit bez obav na čas zmizet, načerpat energii a ještě tím podnítit iniciativu ostatních. Tomu říkám spojit příjemné s užitečným.