Američané se stěhují za prací běžně, Češi mají své kořeny zapuštěné daleko hlouběji. Když se jim nevyplatí za prací dojíždět, adresu prostě nezmění. Raději vymění svůj obor za jiný, dokonce přijmou nižší mzdu. A to i v případě, že by si celkově polepšili. Vyplývá to z průzkumů veřejnosti.
Vyplatí se v českých podmínkách stěhovat za prací? Podle těch, co se k tomu odhodlali, ano. Podmínkou je získat minimálně takový plat, aby pokryl životní náklady v novém bydlišti a zároveň vám zůstalo něco navíc. Větší plat zpravidla dostanete ve větším městě. "Na přesunu do Prahy vydělají spíše vyšší příjmové skupiny. Netroufám si však říct, jaká je ona pomyslná hranice, kdy se to konkrétnímu člověku vyplatí. Každý má totiž jinak nastavené své životní potřeby a požadavky," říká Irena Muchová, manažerka lidských zdrojů firmy Henkel ČR.
Právě do hlavního města se za prací každoročně přesouvá nejvíce lidí, hlavně ze severních Čech a Moravskoslezského kraje. Jednou z nich byla i Lenka Havrlantová, manažerka lidských zdrojů firmy AAA Auto. Stěhovala se z Ostravy. "Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala. Přineslo mi kariérový postup, lepší uplatnění i více peněz," říká.
Nejmenší problém se stěhováním za prací mají mladí bezdětní lidé do 30 let. S narůstajícím věkem se ochota přestěhovat se snižuje. Tradičním důvodem je citová vazba k místu a blízkým příbuzným.
Když vás firma podpoří
Některé firmy lákají perspektivní zaměstnance z regionů do pražských centrál tak, že zaměstnanci hradí náklady na stěhování nebo mu dají jednorázový motivační příspěvek. "Pokud je trvalé bydliště našeho pracovníka vzdáleno víc než 100 kilometrů nebo doba dojíždění přesáhne 60 minut, má možnost se přestěhovat do místa výkonu práce i s celou rodinou," říká David Formánek, ředitel oddělení lidských zdrojů Komerční banky. "Kromě úhrady nákladů na stěhování dostane zaměstnanec jednorázový peněžní příspěvek, jehož výše se odvíjí od pozice zaměstnance a počtu členů jeho rodiny," dodává. Podobnou zkušenost má Pavel Němec, ředitel pro obchod a marketing ze společnosti Atlantik. "Pracoval jsem v Brně v jednom penzijním fondu. Nový majitel, který fond koupil, však moje místo přesunul do Prahy. Asi rok jsem tam tedy žil bez rodiny a po tu dobu mi zaměstnavatel platil pronájem bytu," vypráví Pavel Němec, který se později do Prahy přestěhoval i s rodinou natrvalo.
Řada firem se sídlem mimo Prahu láká zaměstnance z jiných regionů, a to i poměrně vzdálených. "Při rozjezdu automobilky se do našich ubytoven blízko Kolína stěhovali lidé na dělnických i technických pozicích zejména ze severní Moravy a severních Čech," říká Radek Klvaňa, mluvčí automobilové společnosti TPCA Czech. "Zaměstnancům, kteří se přestěhují na Kolínsko, nabízíme jednorázový příplatek od pěti do deseti tisíc korun podle vzdálenosti, z jaké se přistěhovali," doplňuje.
V rámci společnosti AAA Auto se lidé nejvíc stěhují do Prahy, aby mohli pracovat v tamější callcentru. "Slouží nám jako "líheň". Ti nejúspěšnější jsou pak povyšováni do dalších funkcí. Jim také zajišťujeme bydlení ve firemních bytech," říká Karolína Topolová, ředitelka lidských zdrojů firmy AAA Auto.
Roli nehrají jen peníze
Občasným důvodem ke změně místa je zvyšování odbornosti nebo možnost uplatnit v zaměstnání netradiční vzdělání. "U nás pracuje absolventka korejštiny na Karlově univerzitě, která k nám přišla z Prahy využít své jedinečné znalosti," říká Petr Vaněk, mluvčí Hyundai Motor Manufacturing Czech.
Dojíždění se nejvíc týká lidí zaměstnaných v Česku ve stavebnictví, nejméně pak ze školství. Vyplývá to ze zprávy Českého statistického úřadu. Pokud však dojíždění přesáhne hodinovou cestu po dálnici nebo je místo práce vzdáleno 70 kilometrů od domova, raději Češi podstupují změnu profese. Dubnový výzkum agentury STEM ukázal, že pod hrozbou nezaměstnanosti by přestěhování za prací zvažovalo jen 41 procent z 1039 dotázaných.
