Talent je dar i zátěž

Když spočítáme lidi, kteří trpí dyslexií, dysgrafií, jsou homosexuálové, lesbičky, užívají prášky nebo trpí jinou "odchylkou", kolik nás "normálních" zůstane? Tolerujeme extrémní sporty, pornografii, bulvár a nesmysly. Zbývá málo, naučit se tolerovat odchylky charakteru, mentality a jiný názor.

. . .

Setkání přátel:

"Ungelt! Vybral jsi dobře."

"Až na tu znuděnou obsluhu."

"Celá restaurace je trochu bez chuti a zápachu. Chybí jí respekt k prostředí. Asi je těžké kombinovat byznys a prostředí. Připomíná mi to dilema, které řeším. Potřebuji šéfa výroby. Mám dva kandidáty. Nevím, koho vybrat."

"To je jednoduché. Je-li kritériem cena, pak toho, který stojí méně. Jinak toho lepšího."

"Starý vtip! Jeden je Holanďan - rozumný, kultivovaný, racionální, pragmatický. Druhý je Gruzínec - temperamentní a výbušný."

"Viděl je někdo z týmu?"

"Myslíš, aby lidé dostali právo vybrat si svého šéfa?"

"Je lepší vyměnit jednoho šéfa, než aby odešla polovina lidí, když si nesednou. Leda bys potřeboval vyházet neschopné."

"Určitě ne. Mají dobrou partu a je mi jasné, koho vyberou. Gruzínec začínal s ještěrkou, pak řídil sklad a dnes celou směnu. Holanďan je z venku, má velké zkušenosti, ale lidé ho neznají."

"Tak nad čím spekuluješ?"

"Zdá se mi, že Gruzínec reaguje emocionálně. Každý začátek diskuse je hádka."

"Hádka je zdrojem inspirace."

"Někdy ztrácím trpělivost. Je prostě jiný!"

"Gruzínec je talent, ale vydržet s ním... no, nevím."

"Každý máme svůj neopakovatelný otisk, kterého se nezbavíme. Práce s lidmi je práce s jejich "pečetí".

. . .

Dětství Gruzínce:

"Tak co vašeho synka trápí?"

"Paní doktorko, má něco s ušima. Neustále se za ně chytá nebo si je zacpává."

"Tak ukaž, neboj se. Všechno je v pořádku. Možná je citlivější, to se u čtyřletých dětí stává. Časem to přejde."

"Děkuji za uklidnění."

"Mami, víš, že paní doktorka hraje jako orchestr? Kotníky jí praskaly jako bubínky, břicho bručelo jako basa, kolena vrzala jako housle, plíce pískaly jako píšťala. Když mluvila, pusa jí klapala, jako když běží koníčci."

"Co si všechno nevymyslíš!"

. . .

Škola:

"Mám pro vás překvapení. Váš syn má absolutní sluch."

"Cože? Proto se zavírá, když manžel chrápe, a nesnáší, když dcera hraje na housle."

"Je to dar i utrpení. Tak, Vítku, na co chceš hrát?"

"Na trumpetu! Když hraje trumpeta, tak lítám."

. . .

Volba povolání:

"Proč by náš syn měl být zrovna umělec! Jsem hrdý, že umí všechno zahrát, umí psát rovnou noty a že vyhrál mezinárodní cenu. Ale živit ho to nebude. Stejně dobře mu jdou počítače. Vzpomeň si, jaký jsem měl talent na designy. Dnes je ze mě inženýr a uživím rodinu."

. . .

Hudební talent v IT firmě:

"Mám na vás vážné stížnosti."

"Nemohu za to, že když vejdu mezi počítače, tak kolabují."

"Ne, to není důvod, i když se přiznám, že je to neuvěřitelné. "Ano. Jakmile je něco v nepořádku, počítač hraje falešně, a poznám to. Počítač dostane strach a raději se vypne."

"Horší je, že se pořád hádáte s nadřízeným. Děláte si věci po svém. Stěžuje si, že nedodržujete pracovní dobu."

"Je to idiot, který se tváří, že rozumí IT. Přes den se tu nedá pracovat, chodím sem v noci."

"Hádáte se s lidmi. Respektují vás jako odborníka, ale hovoří o vaší nepřizpůsobivosti. Přišel jste párkrát opilý."

"Občas ty hlouposti nesnesu."

"Jste výjimečný. Prý máte absolutní sluch, výborně hrajete na trumpetu, skládáte. Proč se tomu nevěnujete?"

"Slíbil jsem otci, když umíral, že ze mne bude něco pořádného."