Studenty Unicorn College "fakt baví"

Vysoká škola Unicorn College (UCL) má za sebou první rok fungování. Loni na podzim přijala téměř stovku studentů, což je třikrát až čtyřikrát více ve srovnání s běžnými počty studentů ve startovacích ročnících u konkurenčních vysokých škol. Podle ředitele Marka Beránka je jednou z největších motivací zájemců o studium na UCL studovat vysokou školu, která se o své studenty stará, pečuje o ně a poskytuje jim kvalitní vzdělání. To potvrzují i studenti Jan Holub (JH) a Martin Popelák (MP). I když přiznávají, že studium může být zpočátku náročné, kladně hodnotí využití moderních technologií, všudypřítomnou výpočetní techniku včetně zapojení žáků do elektronického informačního systému školy, provázanost s praxí i fakt, že vedení školy s nimi pravidelně komunikuje a hlas studenta má velkou váhu.

MP: Výhodou je, že je to nová škola, hledá se, slovo studentů má velkou váhu. Vedení s námi stále komunikuje průběh studia, každé dva týdny máme schůzku s ředitelem, ptá se nás, co by mohlo být lepší, co upravit (rozdělení do skupin na angličtinu například, které nám nevyhovovalo, se změnilo do týdne). Dáváme návrhy, jaké další předměty by nás zajímaly, jaké další jazyky se chceme učit apod. Oba studujeme management ICT projektů, výpočetní technika figuruje všude, i v ekonomických oborech. Potřeby praxe a praktické využití našeho vzdělávání je tu na prvním místě, což jsme pochopili už v prvním semestru.

JH: Přístup ke studentům je na UCL zcela jiný než třeba na ČVUT. Tam je studentů spousta a jejich slovo moc neváží - studijní oddělení úřaduje jednou dvakrát týdně, u okýnek jsou hodinové fronty. Studium na Unicorn College splňuje moje představy rozhodně více.

MP: Na škole platí "unicorní" politika, podle níž je zaměstnanec velmi důležitý a vážený. Student je chápán vlastně jako zákazník, není to jen dodavatel peněz. Musí se mu vyjít všestranně vstříc. Vladimír Kovář nedopustí, aby se poměry na škole lišily od zvyklostí ve firmě - co je dobrého zavedeno tam, tak je i tady, ať už jde o pohovory se zaměstnanci, hodnocení, taková praxe se tedy uplatňuje i vůči studentům.

JH: Samozřejmě jsou i tací, kteří zájem o diskusi nemají, vyplní jen dotazník, ovšem nikdo není nucen hovořit, když nechce.

MP: Projeví se, kdo šel na vysokou školu stylem: "Dobrý den, tady mám peníze, dejte mi titul." Tady narazil, na škole se nic zadarmo nedává. Když pak takový člověk nezvládne první úkoly a zjistí, že nemá čtyři zápočty, tak se na UCL třeba vykašle. Zkrátka přístup typu "půjdu na soukromou, protože tam si zaplatím a nemusím nic dělat", zde neplatí. První rok je selektivní, záměrem školy je přece vychovat elitní jednotky ICT.

JH: Ze začátku jde o náročné studium, například pokud někdo nikdy neprogramoval, je pro něho začátek těžší, i matematika dává zabrat. Každopádně bych školu doporučil každému, koho zajímá software. O tom se tu dozví nejvíc a nejvíc se naučí. Nestuduje se tu ani hardware, ani elektronika či čistá teorie, na to je lepší ČVUT.

MP: Všemu vládne elektronika. Všechny informace, přednášky či skripta máme uloženy v jednom informačním systému Unicorn Universe. Nemusíme nic kupovat, na portále se všechno aktualizuje, nemusíme nic tisknout pokaždé znovu. Přístup do systému máme odkudkoli. Jsem třeba na horách, zapojím notebook, otevřu si web a studuju.

JH: Na webu je i rozvrh zkoušek, zapisujeme se prostřednictvím systému, máme tam úkoly, prostě všechno... Informační systém je třeba stále sledovat, číst novinky - i nové věci Unicornu, jako je například internetový obchod. V tomto případě mělo jít o prověrku, zda to firma umí udělat, ale vznikl regulérní obchod se zbožím. V systému jsou portály předmětů, zdroje informací pro studium.

MP: Notebook je pracovní pomůcka pro studium na této škole, používám ho i při přednáškách. Ve stejném kalendáři je studijní rozvrh i schůzky s nadřízeným v práci, vše se prolíná. A maximálně se u nás projevuje, že jsme firemní škola. Máme možnost praxe přímo v Unicornu (Vigour), pracujeme na informačním systému, jde o normální práci na poloviční úvazek.

JH: Vigour ovšem není jediný partner poskytující praxi studentům, ostatní firmy se ale zatím rozkoukávají, např. Siemens už pro nás hledá uplatnění. Partnerů školy je víc a bude víc i nabídek.

MP: Praxe je výborná věc, z mnohých fakult lidé takovou šanci nemají, a potom těžko shánějí místo. Ve Vigouru se pracuje dobře a i my jsme spokojeni. Naším nadřízeným je člověk z vyššího managementu. Můžeme řešit přímo s ním všechny problematické záležitosti. V Unicornu je normální pracovat přímo pod vysokým managementem, taková je tam struktura.

Jako studenti Unicorn College jsme členy velké rodiny firmy Unicorn. Vladimír Kovář je sice ředitel, ale všichni, kteří ho blíže znají, ho oslovují Vláďo. Je tu velmi přátelská atmosféra, on je takový náš kamarád, táta. Prezentace projektu, kterou před ním máme mít, ale není žádná zábava, prezentujeme přece řediteli. Lidé z představenstva Unicornu nám přednášejí, jsou to přednášky o zkušenostech, s příklady z konkrétních úseků práce, žádná teorie, vyplatí se poslouchat.

JH: Jak si představujeme budoucnost? Spíš pracovat ve větší softwarové firmě jako SW architekt, než mít vlastní firmu.

MP: IT specialisté jsou nedostatkové zboží, určitě najdeme uplatnění. Budeme hotoví pro praxi, nebudeme potřebovat další doplňkové vzdělávání ve firmě jako lidé z jiných škol. Unicorn College je opravdu to, co hlásají letáčky, připravuje lidi pro praxi. Zatím máme za sebou první semestr, budoucnost ukáže víc.

Tahle škola je pro lidi, kteří nechtějí být vědci, teoretiky, tady se naučí věci z oboru a zároveň budou znát ekonomiku, věci praktické pro podnikání, pro život. A k tomu budou umět programovat v nějakém jazyce. Prostě znalosti odtud jsou pro praxi, široké a všestranné, učíme se i prezentovat. Superprogram je totiž na nic, když ho neumíte prodat. Unicorn College není škola vysloveně pro ajťáky. Když se potkáváme na různých akcích s lidmi z firem, zajímá je, jestli je to u nás opravdu takové, jak se říká... Jo, to je škola, za kterou stojí Vladimír Kovář! Už po půl roce může člověk pracovat. S programovacím jazykem Ruby jsem se setkal až tady, ale už s ním pracuju. Je jednoduchý, hned prakticky použitelný, fakt mě to baví.

(boč)